V oblastech zasažených povodněmi chybí psychologická pomoc. Nejvíce ji potřebují děti

Brno - V důsledku nedávných povodní v Česku čelí mnoho obyvatel zvýšenému psychickému stresu. Humanitární organizace a odborníci upozorňují na akutní nedostatek krizových intervenčních pracovníků. Poptávka po psychologické podpoře prudce stoupá, zvláště v kritických regionech.

Obyvatelé oblastí postižených povodněmi čelí nejen materiálním škodám, ale také psychickému stresu. Ten může mít dlouhodobé následky na jejich duševní zdraví. Humanitární organizace varují, že potřeba odborné psychologické pomoci neustále roste. Podle tiskového mluvčího Člověka v tísni Tomáše Urbana prochází zvýšenou stresovou zátěží pětina lidí z těch, které navštěvují. Aktuálně Člověk v tísni pomáhá třem tísícům domácností. Mnozí lidé se potýkají s kombinací problémů. Musí řešit úklid po povodních, bojí se finančních problémů, jsou ale i tací, kteří přišli o domov úplně.

Přestože poptávka po psychologické podpoře narůstá, odborníci a krizoví intervenční pracovníci chybí. “Spolupracujeme s organizacemi, které psychologickou pomoc poskytují. Největší nedostatek v současnosti spočívá ve vyškolených psycholozích a krizových intervenčních odbornících, kteří jsou potřební přímo na místě.“ řekl Urban. Situace v oblastech jako Jesenicko je obzvlášť kritická. Poptávka po psychologické podpoře je daleko vyšší než dostupné kapacity. Samotní odborníci se musí ve službách střídat, aby vždy dokázali poskytnout dostatečnou pomoc.

V oblastech pomáhají i odborníci z Českého institutu pro psychotraumatologii a EMDR, kteří obvykle zasahují při mimořádných událostech (přírodní katastrofy, střelba na filozofické fakultě a podobně). Díky metodám, které při své práci používají, dokáží podle psycholožky a psychoterapeutky Zuzany Čepelíkové obsloužit až 600 lidí najednou. “Jsme schopní pokrýt velkou část populace, což je dost ojedinělé v Česku, ale vlastně i ve světě,” dodala Čepelíková. Postup jejich práce je v každé situaci jiný. V případě povodní bylo v první řadě důležité poskytovat pomoc těm, kteří v oblastech pomáhali, a posléze nabízet pomoc obyvatelům. "Lidé řešili bydlení, základní potřeby, a pokud bychom pomoc nabídli hned, nikdo by toho nevyužil,” vysvětlila Čepelíková.

Zranitelnou skupinou jsou hlavně děti. Devadesát procent ze zmíněných šesti set intervencí směřovalo právě k nim. Mnohé z nich stále nejsou ve své původní škole, nebo bydlí u příbuzných a tato situace je pro ně o něco náročnější než pro dospělé. “Čekáme na monitoring toho, co děti řeší a potřebují, který dělá Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Chceme potom školám nabídnout pomoc, aby tam byli vyškolení lidé a aby se zabránilo vzniku nějakého traumatu,” uvedl Urban. Tuto informaci potvrzuje i Čepelíková a dodala, že je potřeba vyškolit i stávající školní psychology v psychotraumatologických postupech.

Český institut pro psychotraumatologii a EMDR využívá ve snaze zajistit pomoc také online hovory. Ty pomáhají lidem, kteří se ocitli v těžké životní situaci, vyhledat podporu. Umožňují také flexibilitu a rychlou reakci na aktuální potřeby obyvatel. Prvního setkání, které proběhlo ve středu 16. října, se zúčastnilo 48 lidí. Podle Čepelíkové číslo určitě poroste. Je přesvědčená, že každý, kdo na sobě pozoruje nějaké změny, by měl využít psychologické pomoci, a to pokud možno co nejdříve.