Mohou si za to sami. Situace v Česku si všímají v zahraničí
Homepage
Praha - Srdce Evropy je opět slavné. Ne však v dobrém slova smyslu. Na epidemiologické mapě světa představuje Česko malý ostrov zoufalství. Za posledních šest týdnů vykazuje rekordní počty nakažených. Kritické pandemické situace si všímají i zahraniční média.
Zatímco ve světě ubývá nakažených, Česká republika dosahuje největších čísel od loňského března. Nemocnice jsou na pokraji kolapsu, chybějí zásoby vakcín. Počet obětí Covidu-19 přesáhl dvacet tisíc. Úmrtnost v Česku je tak jednou z nejvyšších na světě. „Za celé drama si mohou Češi sami. Vláda v Praze musí konečně začít plnit své domácí úkoly,“ komentuje českého souseda saský deník Sächische Zeitung. Podobně se také vyjadřuje německý Die Welt. „Politická nálada v Česku je výbušná, což má následky i na boj s koronavirem,“ hodnotí periodikum.
Německá média ovšem nejsou jediná, která se k české situaci vyjádřila. Polská verze německého webu Deutsche Welle Česko popisuje jako covidový kotel Evropy. Zhoršující se situaci v Sokolově dokonce nazvala apokalypsou. Podle zahraničního zpravodaje České televize Lukáše Mathého je však článek výjimkou. „Polsko neinformuje o svém sousedovi natolik jako ostatní. Je překvapující, že třeba skoro vůbec neřešili omezení na hranicích. Češi přijíždějící po tisících nakupovat a lyžovat do Polska je nezajímali. Přitom to znamenalo hrozbu zanesení britské mutace,“ podivuje se Mathé a polskou kritiku vyvrací. Větší pozornost vzbudilo Česko za oceánem.
Americká stanice CNN spatřuje důvody českého selhání v komunikačních omylech a desítkách vládních pochybení. „Vláda operuje na základě nešťastné strategie a dělá rozhodnutí založené na aktuálních kapacitách nemocnic, což znamená, že často přicházejí příliš pozdě,“ sdělil CNN výzkumník z Oxfordské univerzity Jan Kulveit. Médium rovněž oslovilo epidemiologa Rastislava Maďara a demografku z Karlovy Univerzity Dagmar Dzúrovou. Oba se shodují, že vláda pochybila. „Dlouhodobě nenaslouchá odborníkům a pandemii řeší na základě vlastních politických potřeb. A když se opatření vysvětlují veřejnosti, dělají to politici, především premiér, což znamená, že část veřejnosti má už předem tendenci ta opatření z politických důvodů bojkotovat,“ tvrdí Dzúrová a poukazuje na praxi v Německu, kde politici většinu komunikace s veřejností přenechali odborníkům.
Vládní komunikace je žalostná i dle mediálního analytika Filipa Rožánka. „Ta nespočívá pouze v tom vyrobit nějaký inzerát nebo otevřít kanál na TikToku. Komunikací je všechno, co vláda dělá. Jak smysluplně a jednotně ministři vystupují, nebo jakou prioritu dávají jednotlivým oblastem života, skupinám obyvatel a podnikatelům. Z tohoto pohledu naši politici těžko obstojí ve srovnání se zahraničím,“ vysvětluje expert. Zároveň dodává, že kritika ze strany zahraničních médií není nikterak přehnaná. „Je to zkrátka stejné jako když v českých médiích vycházely a vycházejí materiály o situaci v jiných zemích. Vzpomeňme si na články popisující situaci v Itálii, Británii nebo Španělsku,“ podotýká Rožánek.