Muž se odvolal ke Krajskému soudu. Ten však vydal nezákonný rozsudek
Domácí
Brno - Ústavní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně o zamítnutí žádosti stěžovatele. Shledal totiž rozhodnutí Krajského soudu nezákonné. Muž se ke Krajskému soudu odvolal na základě rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně, který mu zamítl jeho žádost na propuštění z vazby.
Muž byl vzat do vazby osmého února tohoto roku, kvůli trestnému činu vydírání. Sám se však cítí být nevinný, proto podal žádost o propuštění z vazby k Okresnímu soudu v Hodoníně. Případ se nakonec dostal přes Krajský soud až k Ústavnímu soudu, který prohlásil jednání nižších soudů za nezákonné, protože došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele.
„Když Okresní soud v Hodoníně rozhodoval o vzetí do vazby, v podstatě zkopíroval důvody, které byly zmíněny na úplném začátku vzetí do vazby. Jedná se o bohatou trestní minulost stěžovatele, a to, že užívá návykové látky,“ uvedla ústavní soudkyně Daniela Zemanová. Tyhle dva důvody okresní soud uznal jako dostatečné k zamítnutí stěžovatelovy žádosti.
Stěžovateli byla Okresním soudem v Hodoníně zamítnuta i žádost o nahrazení vazebního vězení jiným způsobem. Například písemným slibem, dohledem probačního úředníka nebo složením peněžité záruky.
Probace
Probační dohled se ukládá obviněnému nebo odsouzenému. Výkon dohledu zajišťuje Probační a mediační služba, prostřednictvím svých pracovníků. Ti během zkušební doby jednak kontrolují vedení řádného života pachatele a plnění uložených přiměřených povinností a omezení (např. zdržet se užívání omamných či alkoholu), ale také mu nabízejí nezbytnou pomoc při řešení obtížných životních situace. Dohled probíhá zejména formou osobních konzultací pracovníka služby s pachatelem, přičemž nedílnou součástí dohledu jsou také osobní návštěvy v místě bydliště. (zdroj: pmscr.cz)
Stěžovatel podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně ke Krajskému soudu v Brně. Ten se však podle Zemanové nezabýval osobními důvody stěžovatele, ani možnými alternativami nahrazení vazebního vězení a opět stěžovatelovu žádost zamítl. Obrátil se tedy na soud Ústavní.
Ústavní soud udal hlavní důvody pro zrušení rozhodnutí Krajského soudu. Prvním důvodem bylo nedostatečné odůvodnění, proč stěžovatel má být ve vazbě. Údajně se dopustil trestného činu vydírání. Na otázku, čeho přesně se měl muž dopustit jeho advokátka Jana Harcová odpovídá, že nemá svolení klienta, aby se vyjadřovala ke konkrétním věcem.
Z rozhodnutí obecných soudů také není zřejmé, proč nemůže stěžovatel využít jiných prostředků k nahrazení vazebního vězení. Také soudy nepřihlédly k jeho osobním poměrům a nevypořádaly se s doktrínou zesílených důvodů vazby. Při opětovném rozhodování o vazbě totiž nepostačuje jen podezření se spáchání stíhaného skutku, ale je zapotřebí i dostatečné odůvodnění obecných soudů, proč má stěžovatel zůstat ve vazbě.
Ústavní soud zrušil pouze rozhodnutí odvolacího soudu, tedy krajského. Jak bude soudní proces pokračovat dál nechá na posouzení Krajského soudu.
