Zahrádkáři z Káznice v sobotu zahájili sezónu

Brno - V brněnské bývalé Káznici v sobotu 6. dubna začala zahrádkářská sezóna. Na dvoře, kde se nachází komunitní zahrada, členové připravili program pro děti i dospělé. Navzdory očekávání pořadatelů byla účast vysoká a zapojila se i část romské komunity. Z místa přinášíme reportáž.

Návštěvníci se začínají scházet už před patnáctou hodinou, kdy má teprve celá akce začít. „Poprvé se k nám přišly podívat také romské děti, které často nemají přístup například k pěstování zeleniny, což je u nás hlavní aktivita,” vysvětluje mi s neskrývanou radostí Veronika Haumerová, členka komunitní zahrady. „Většinou za námi chodí studenti vysokých škol, kteří na kolejích nebo ve spolubydlení nemají dostatečný prostor na to, aby se rostlinkám věnovali,” dodává.

Protože počasí vyšlo krásně a svítí sluníčko, tak je na dvoře Káznice velké teplo. Veronika proto musí rychle odběhnout a připravit nápoje, aby nikdo nezapomínal dodržovat pitný režim.

Děti i dospělí si, pod dohledem zahrádkářů, zkouší, jaké to je vyplet záhonky. Kultivátory s hroty prohrabávají hlínu, aby se po zimě pořádně prokypřila a byla připravená na vysévání nových rostlinek. Když se zbaví plevele, dostávají možnost si vybrat, co by si rádi zaseli. Vybírají ze semínek mrkve, rukoly, špenátu a ředkviček, vyset se musí všechno. Starší děti a dospělí pomáhají sázet předpěstované sazeničky rajčat a paprik.

Aby domů neodešli s prázdnou, můžou si také odnést nějakou z pokojových květin, které na místo přinesli členové zahrádky z vlastní sbírky. V nabídce jsou i okrasné květiny, které rostou přímo na zahradě. „Já si ještě nějaké kytičky vezmu, doma jich moc nemáme. A ve škole taky ne, i když třeba někteří moji kamarádi mají ve škole vlastní zahrádku,” vypráví Klaudie, malá Romka, která si přišla s maminkou a kamarádkami užít slunné odpoledne. Snaží se společně zasadit do malého květináče tulipán, který už na zahrádce stihl vyrůst.

Po pár hodinách se návštěvníci začínají rozcházet, na zahrádce už není co dělat. Někteří ale zůstávají, posedávají na lavičkách a popíjejí pivo z nedaleké kavárny. Teplo začíná být snesitelnější, jak slunce zapadá za cihlovými zdmi Káznice.

Nad tím, že tu před sedmdesáti lety komunisté popravovali lidi, dnes nikdo výrazně nepřemýšlí. Místo se stává komunitním prostorem, kam chodí romské děti cvičit divadlo, dospělí tančit a zpívat i pěstovat zeleninu.