Sněmovní volby rozebrali na sympoziu politologové z celé republiky

Politická komunikace na sociálních sítích nebo úskalí nového volebního zákona sněmovních voleb podzimu 2021 byla jedna z témat brněnského politologického sympozia. Ve čtvrtek 24. března se v Brně setkali politologové místní i z Prahy a Olomouce, aby reflektovali, co volby přinesly.

Brno – Loňské sněmovní volby se na čtvrtečním brněnském politologickém sympoziu dostaly pod drobnohled. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity se sešli politologové z celé republiky, aby se vyjádřili k novému volebnímu systému i k předvolebním kampaním politických stran. „Naším cílem je každoročně reflektovat stav české politiky. Letos jsme se chtěli věnovat aktuálním problémům, které se týkají volebního systému nebo politické komunikace,“ řekl vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

Změnu volebního zákona kvůli sebeprezentaci politiků navrhl člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý. Podle něj je problematické, že zákon zakazuje k sebeprezentaci v době předvolební kampaně používání komunikačních médií obcí a krajů, ale nezmiňuje se o stejném problému ve vztahu k dalším veřejným institucím, například ministerstvům. Příkladem je instagramový profil bývalé ministryně financí Aleny Schillerové. Na něm se v době před sněmovními volbami prezentovala ve výkonu funkce, ale i jako osoba kandidující za hnutí ANO, a to z veřejných peněz.

Velká část příspěvků analyzovala nově zavedený volební systém z hlediska přepočítávání hlasů na mandáty. V únoru loňského roku totiž zrušil Ústavní soud d’Hondtovu přepočítávací metodu, která zasahovala do rovnosti hlasů. „Myslím si, že by někteří zákonodárci měli překonat jakousi až ideovou zabedněnost, že čím větší disproporcionalita, tím lepší akceschopnost,“ komentoval politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kdyby se loňské hlasy přepočítávaly metodou, která se v České republice používala v 90. letech a nahrávala menším stranám, získalo by hnutí ANO o čtyři mandáty méně a koalice Pirátů a STAN o dva více. Akceschopnost by se i přes větší proporcionalitu spíše zvětšila.

Součástí předvolebních kampaní se čím dál častěji stává komunikace na sociálních sítích. „Lidé se nerozhodují pouze na základě rozumu. Nedílnou součástí politické komunikace se staly i emoce. Pokud se správně použijí, mohou být velkou komunikační zbraní. To můžeme vidět na případech propagandy,“ uvedla manažerka vnějších vztahů a marketingu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Sára Cigánková. Emoce na sociálních sítích jsou vidět hlavně v komentářích pod příspěvky. „Když jsou u příspěvku vůbec nějaké komentáře, a ještě k tomu třeba nadávky a nesouhlasná vyjádření, je velká pravděpodobnost, že jsou sponzorované,“ poradil politolog taktéž z Fakulty sociálních studií Otto Eibl, jak se orientovat v politické komunikaci na platformách nových médií.

O populistickém narativu bývalého premiéra Andreje Babiše mluvila politoložka a místopředsedkyně ČSSD Daniela Ostrá. Přiblížila, jak se v čase měnil a na čem je postavený. „Andrej Babiš zastává narativ někoho, kdo do politiky nechtěl, protože už jako manažer neměl čas na rodinu. Okolnosti ho prý ale donutily se bít za lid, který je pod zkorumpovanými elitami utiskován. Na začátku byl jeho populismus hlavně antielitistický, dnes už je kompletní,“ konstatovala Ostrá.

Sympozium organizoval Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity spolu s nadací Konrad Adenauer Stiftung v České republice. Záznam sympozia je možné zpětně zhlédnout na YouTube.