Jak se zachovat při nálezu mláděte, radí záchranář Zdeněk Machař

Brno - Jaro je tu a s ním přichází na svět mnoho mláďat. Díky příznivějšímu počasí mají větší šanci na přežití a prodlužující se dny dávají rodičům více času na hledání potravy. Jak se zachovat, pokud najdeme opuštěné nebo zraněné mládě? Vhodné postupy popsal Zdeněk Machař ze záchranné stanice Ptačí centrum ve Slatině.

Co dělat, když najdeme opuštěné ptáče?

Pokud je v dobré kondici a vydává takzvané přivolávací zvuky pro rodiče, můžeme ho vzít do holých rukou a přichystat věneček z trávy. Ten položíme na větvičku nebo jiné vyvýšené místo a ptáče do něj posadíme. Bude to pro něj taková základna, kde je chráněno před kočkami, kunami a jinými predátory. Rodiče ho najdou na vzdálenost až sto metrů. Tak je to s ptáčaty, která jen jako by volala „Mámo, jsem tady, něco mi dej.“ Pokud je ptáče naježené, má přivřené oči a nevydává základní zvuky, potřebuje odbornou pomoct. Vhodné je tedy zavolat na záchrannou stanici. Nemá energii, takže se následně při převozu musí dát do inkubátoru a je třeba velmi rychle nasadit sladký pitný režim. Postupně se zahřeje a asi po hodině začne žadonit, poté začíná speciální dokrmovací režim. Když nabere energii, může být odneseno na místo výskytu a rodiče se ho po pár dnech znovu ujmou.

Jaké chyby lidé nejčastěji dělají při nálezu ptáčete?

Lidé najdou ptáče a snaží se o něj starat doma v krabici. Snaha o domácí péči ale vede k záhubě. Měli jsme třeba případ, kdy pán našel malého kosa a krmil ho krájeným salámem. Ten mu dával zapít rumem, aby se posilnil. Domácí péči vůbec nepodporujeme. Při čekání na příjezd záchranářů je možné ptáče přiložit k plastové lahvi s teplou vodou, kterou dáme do ponožky. Ono se k tomu přitulí a může nabrat trochu síly.

Jak postupovat, pokud zahlédneme osamocené mládě savce?

Hlavně mláďata bez rozmyslu nepřenášet. Konkrétně u zajíčků se to stává často. Jsou to takzvaná odkládací mláďata; samice je podle uvážení porodí na určitém místě a oni se pak po celé dny z toho místa ani nehnou. Mají vykulené oči a dělají „mrtvého brouka“. Když je lidé vidí, myslí si, že jsou zesláblí, nikde v okolí nevidí maminku a odnáší je. A to je velká chyba. V lidské péči je pak mateřské mléko téměř nenahraditelné. Pokud najdeme mládě na nebezpečném místě a je nutné ho přenést, musíme se chovat obezřetně. Můžeme si v rukou rozemlít větvičky z túje, borovice nebo modřínu, čímž vytvoříme vysoce aromatickou vůni. Až pak ta mláďata můžeme přenášet na vhodné místo, ideálně někam poblíž na trávu.

Jak postupovat, pokud najdeme zraněné mládě?

Pokud vidíme například mládě se zlomenou nožkou, kterou jako kdyby táhlo za sebou, ihned voláme na záchrannou stanici. To platí i u jiných zranění. Pokud ho odnášíme ze silnice, musíme dávat pozor, aby se také nestalo něco nám samotným.

Jaké jsou hlavní příčiny nebezpečných situací?

Na jaře jsou největším nebezpečím skleněné tabule. S tímto ročním obdobím souvisí zvýšený pohyb ptáků, jsou totiž námluvy a shánějí potravu. Do tabulí často narážejí a poté dochází k takzvaným ponárazovým stavům, kdy upadají do krátkodobého kómatu. Musíme je dát do zatemněné krabice a většinou se po pár hodinách spraví. Často také dochází ke srážce s auty. Mezi záškodníky je na prvním místě vrána, na druhém sojka, o třetí se dělí kočky a děcka.

O kolik zvířat ročně se přibližně staráte?

Loni jsme se postarali o 1 407 zvířat. Za těch pětačtyřicet let intenzivní práce se to ani nedá spočítat. Dlouho jsem byl taková doutnající sopka plná vědomostí, zjistil jsem ale, že je třeba mé zkušenosti lidem odtajnit. Rozhodl jsem se je shromáždit v knize, která bude mít příští sobotu křest. Jmenuje se Strážce Noemovy archy.

S čím tento název souvisí?

Ten název je výstižný, protože naše stanice sídlí v nádherné lokalitě Slatina, kde dřív zpívali skřivani a pobíhali sysli. Postupně jsem se ale se svým areálem ocitl uprostřed zástavby. Haly mě obklíčily ze všech stran, ale udržel jsem to tady. Zvířata bych neopustil. Lítají sem ledňáčci, kvakoši noční a v potoce jsou raci. Žiju tady v harmonii se zvířaty. Ráno si dám kávu a posedí se mnou hrdličky, které jsou obvykle plaché. Poskytujeme azyl i holubům, o které jinak není pečováno. Nejsme útulek, takže zvířata u nás většinou nepřebývají dlouho. Pobudou tu, když potřebují pomoct a poté se vrací do volné přírody.

Jaká je úspěšnost návratu zachráněných mláďat do přírody?

Naše úspěšnost se pohybuje okolo osmdesáti až devadesáti procenty. Daří se díky dlouholetým zkušenostem. Už si umíme poradit i se zlomeninami a mnoha nemocemi. Dostávají se k nám ale i vážné případy, mezi ty patří třeba zvířata popálená elektrickými sloupy. Pro některé živočichy může být smrt vysvobozením od bolesti. Snažíme se hlavně, aby zvířata netrpěla. Vypuštění je důležité provést v co nejkratší době a pokud je to možné, odvézt zvíře na místo, kde bylo nalezeno.