Podle zástupce ombudsmana je potřeba zaměřit se na potřeby dětí, ne úřadů

Brno - Během loňského roku řešil veřejný ochránce práv rekordní počet stížností, a to více než osmnáct tisíc. Týkaly se převážně nové očkovací vyhlášky, důležitými tématy pak byla také pomoc ukrajinským uprchlíkům, ochrana dětí a mládeže nebo srozumitelnost úřednických textů.

„Důvěra občanů v práci kanceláře ombudsmana roste, což nám pomáhá v efektivnějším řešení jejich podnětů," konstatoval ve středu 5. dubna veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Během loňského roku se svými zaměstnanci řešil přes osmnáct tisíc stížností, pochybení úřadů zjistil u zhruba šesti set případů. Podle jeho mluvčí Markéty Bočkové jsou podněty veřejnému ochránci práv ukazatelem společenských problémů. „Na společenské problémy jsme loni dokázali rychle reagovat, a to především na problémy spjaté s vlnou uprchlíků z Ukrajiny," řekl Křeček.

Společně s kolegy navštívil většinu uprchlických táborů v Praze, řídil pomoc s registrací uprchlíků a upozorňoval na riziko vykořisťování. Podle něj válka pomohla odhalit nefunkční místa naší společnosti, jako například nedostatek míst ve školkách nebo přetíženost úřadů práce.

Dalším z problémů jsou děti v ústavní péči. ,,Aktuálně máme v ústavech asi šest a půl tisíc dětí a jejich pobyt se tam řídí zákonem z roku 2002, který už tehdy byl vnímán jako přechodné řešení, takže má nejrůznější nedostatky," řekl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Zákon podle něj nemyslí na děti se speciálními potřebami, o kterých v posledních letech slyšíme více než dříve. Ústavy navíc nemohou zaměstnávat odborníky, jako jsou například zdravotní a psychiatrické sestry nebo adiktologové, což brání v poskytování adekvátní péče dětem.

Nevhodné jsou i budovy, ve kterých děti přebývají. ,,Pokud zřizovatele vyzvete, aby odstranil mříže z oken zámku, kde se ústav nachází, hned se objeví námitka, že jsou mříže vyžadovány památkovou ochranou budov. To ukazuje, že přednost mnohdy dostává zájem úřadů před zájmem dětí, které se zde cítí jako ve vězení," dodal Schorm, který zdůraznil, že je potřeba více se zaměřit na potřeby dětí v českých ústavech.

Lidé si podle vedoucí právního oddělení Jany Gregorové stěžují také na nesrozumitelnost úřednických textů. Ombudsman se proto rozhodl o edukaci úředníků v tom, jak psát lépe. V druhé polovině loňského roku vydal příručku ,,Jak psát srozumitelné úřední texty". „S lidmi, kteří se na nás obrací, se snažíme komunikovat tak, aby nám co nejvíce rozuměli. Nepíšeme právníkům, ale laikům. A protože máme určité poznatky v této oblasti, rádi bychom je předávali dál našim úředníkům," uvedla Gregorová.