Recenze Allen v. Farrow: Daddy touched me (2. část)

Praha - Ukončení sporu mezi Woody Allenem a rodinou Farrowových dojde k jasnému konci. Woody Allen je vlivný muž, kterému vše projde, a Dylan Farrow jeho sedmiletá oběť, která nevěděla, kam jí táta sahá.

Poslední díl čtyřdílné série Allen v. Farrow je k zhlédnutí od minulé neděle. Dvě hodiny v napětí a strnulosti, jak může Woody Allen být stále na svobodě a ještě k tomu úspěšně adoptovat dvě dcery. Woody Allen už není jen ikonou nové filmové éry, ale i osobnost s pošpiněnou reputací a další figurou v hnutí MeToo.

Vliv a peníze mu daly možnost pokračovat ve své práci, vybudovat si PR během soudního sporu o opatrovnictví a zaručit konec kariéry své bývalé přítelkyně Miy Farrow.

Allenova dcera Dylan v dospělosti našla kuráž a napsala otevřený dopis do novin, ve kterém popisovala, jak ji jednoho dne táta Woody odvedl do pokojíčku a sahal jí na intimní partie. Naneštěstí pro Dylan Farrow tehdejší společnost nebyla připravená na odhalení sexuálních násilníků mezi známými osobnostmi. Je mnoho slavných herců a hereček jako Scarlett Johansson nebo Meryl Streep, které se postavily na stranu Woodyho Allena, a ignorovaly tento poprask. Série ukazuje, jak lehce může někomu vlivnému projít takový čin díky jeho známostem, penězům a společnosti, která k němu vzhlíží jako k filmovému géniu novodobé filmografie.

V Dylan uvidí každý divák oběť sexuálního zneužití a soucítí s jejím příběhem, kdy jako nevinná sedmiletá holčička nevěděla, kam jí táta Woody sahá, a myslela si, že takto má vztah dcery a otce vypadat. S hnutím MeToo se americká společnost kritičtěji podívala na všechna obvinění známých lidí a zároveň se stala určitým nástrojem ke zničení jakékoli veřejné osoby. Společnost jasně odmítá sexuální násilí na ženách a dětech. Myšlenka, že většina géniů má svou temnou stránku nezávisle na jejich přínosu společnosti, se více a více potvrzuje.

Film vykresluje oběti, Dylan a ex-přítelkyni Miu, a muže, který svým společenským postavením překročil hranice, Woodyho. I přesto, že si určitě celá rodina prošla utrpením, si produkce HBO neodpustila, aby Miu Farrow vyobrazila jako filantropku a mravní matku čtrnácti dětí, která by nebyla schopná lhát nebo se snažila Allena zničit. Oproti tomu Woodyho Allena vyobrazila jako ambiciózní hollywoodskou hvězdu honící se za úspěchem.

Tvůrci série si našli svůj pohled a jasné stanovisko, že Woody Allen je neodsouzený násilník zneužívající děti, a nedali možnost divákovi, aby si o něm vytvořil jiný obrázek. Svůj pohled se snaží ukázat na pravděpodobně zmanipulovaných dokumentech a podplacených státních pracovnících, kteří zpracovávali podklady pro soudní líčení. Tento názor podporují i výpovědi Dylan a jejího manžela, vyprávějící o jejich vztahu, a o tom, jak bylo pro Dylan těžké najít si cestu k mužům.

Divák by určitě neměl zapomenout, že se nejedná o dokument zastupující obě strany. Nicméně autentické videonahrávky sedmileté Dylan, popisující chvíle s Woodym za zavřenými dveřmi, nedávají velký prostor pro obhajobu Woodyho Allena. Na konci je divák tak znechucený z toho, jak to Allenovi mohlo projít, že se už nikdy nepodívá na jeho filmy se stejným nadšením.