Komentář: Nahotou proti režimu

Názory

Komentář: Nahotou proti režimu
Na videu, které Amnesty International zveřejnilo na platformě X, se studentka ve spodním prádle prochází po univerzitním kampusu. Zdroj: X - Amnesty International Foto: Simona Hertlová
GALERIE collections

Írán - První listopadový víkend sociální sítě zaplnila videa, ve kterých se po kampusu teheránské univerzity procházela polonahá dívka. V Teheránu se tímto způsobem studentka prestižní Azadské univerzity postavila na protest proti bezpečnostním složkám. Teď se údajně nachází ve vazbě a úřady byla označena za psychicky nepřizpůsobivou.

Doktorandka francouzské literatury, nyní ztotožněna pod jménem Ahou Daryaei, se svlékla do spodního prádla 2. listopadu na popud vymáhaní nošení hidžábu univerzitní ochrankou. Podle přihlížejících byla násilně nucena upravit svůj oděv, přičemž se část jejího oblečení potrhala a byla vystavena fyzickému a sexuálnímu násilí. Organizace Amnesty Iran požadovala na sociální síti X její okamžité propuštění. Vyžaduje také, aby úřady dívce umožnily konzultovat případ s právníky a kontaktovat její rodinu.

Příspěvek, ve kterém organizace pro lidská práva upozorňuje na vývoj situace. „ Íránské úřady musí okamžitě a bez námitek propustit studentku, která byla 2. listopadu násilně uvedena do vazby potom, co se na protest nevhodnému vynucení zahalování univerzitní ochrankou svlékla do spodního prádla. Zdroj: X - Amesty Iran
Příspěvek, ve kterém organizace pro lidská práva upozorňuje na vývoj situace. „ Íránské úřady musí okamžitě a bez námitek propustit studentku, která byla 2. listopadu násilně uvedena do vazby potom, co se na protest nevhodnému vynucení zahalování univerzitní ochrankou svlékla do spodního prádla. Zdroj: X - Amesty Iran Foto: Simona Hertlová

Lidé reagující na příspěvek na platformě X se rozdělili do dvou táborů. Jeden v činech studentky spatřuje hrdinství a velkou odvahu, druhý souhlasí s uvězněním dívky, protože porušení zákonu by mělo být potrestáno. Dívčin akt určitě vyžadoval velkou dávku kuráže, protože osudy žen, které se vzpouzejí právu šaría jsou dobře známé. Jaký význam má ale hrdinství studentky v otázce potlačování ženských prav? A pokud přihlédneme k oprávněnému trestu za porušení zákona, jsou opravdu úměrné?

Komentáře pod příspěvkem Amnesty Iran na síti X. Horní komentář: „Proč by ji měli propustit, když porušila zákon?
Komentáře pod příspěvkem Amnesty Iran na síti X. Horní komentář: „Proč by ji měli propustit, když porušila zákon?", spodní komentář: „Tato žena je opravdovou ikonou 21. století, doufám, že někdy řekne světu svůj příběh." Foto: Simona Hertlová

Organizace Amnesty International o možném zhoršení situace v Íránu informovala už začátkem srpna. Upozornila totiž na znovuobnovení mravnostní policie, která dohlíží na dodržování pravidel. Nyní však v novém „kabátku“ pod názvem poradenská hlídka. Její úlohou je mimo jiné i vymáhat plnění „zákona na podporu kultury cudnosti a hidžábu.“ Hlídky se do práce pustily ve velkém. Ženy jsou kvůli nedodržování pravidel vylučovány z univerzit, jsou jim zabavována auta a řidičské průkazy. Jsou známé i incidenty, při kterých policie bila nezletilé a stejně jako v případě listopadového incidentu některé ženy zatkla. Podpora kultury cudnosti tedy v očích íránských úřadů znamená násilné potlačování ženské seberealizace, sexualizované násilí a vysoké tresty i při sebemenší chybě. Při svém zásahu na kampusu Islámské univerzity Azad při „umravňování“ studentky dokonce část jejího hidžábu natrhli. Zapříčinili tak přesný opak toho, co se snažili původně napravit.

Fakt, že zahalování žen už dlouhá léta v Íránu neslouží pouze jako symbol víry dokazuje i proměna vynucování jeho nošení. Roli politického nástroje šátky hrály v roce 1936, kdy byl u moci Réza Šáh Pahlaví svým prozápadním smýšlením a usilováním o modernizaci tehdejšího Íránu. V podstatě se však příliš nelišil od nynějšího vůdce Chameneího, vzal to však z druhé strany. Dne 8. ledna vydal dekret o zákazu hidžábu. Ten ženám zakazoval zahalování šátky. Situace se příliš nelišila od dnešní, policie na ulici napadala ženy a čádoru (oděv zahalující celé tělo až na obličej) jim strhávala z těla. Snaha o zlepšení postavení Íránu v mezinárodní politice však nevedla ke svobodě žen, ale naopak to mnohými otřásalo. Nošení hidžábu je pro mnoho muslimek součástí jejich identity, zahalením projevují svou víru. Jeho bezpodmínečné zakázání tak vedlo k izolaci žen, které se na veřejnosti odhalovat nechtěly a některé dokonce páchaly sebevraždy. V debatě o sebevyjádření žen tak byl názor samotných žen opět opomenut. Povinné zahalování se opět navrátilo koncem osmdesátých let minulého století po Íránské islámské revoluci.

Smutnou pravdou je, že odvaha Íránky se nejspíš ztratí mezi všemi dalšími příběhy moderních íránských hrdinek. V porovnání s vývojem situace v roce 2022 ztrácí aktuálnější incident na významu. Protesty před dvěma lety při příležitosti smrti Mahsy Amíníové zasáhly velkou část světa. Mravnostní policie ji zatkla kvůli špatnému nošení hidžábu a po několika dnech zemřela. Údajně na infarkt, i přes fakt, že byla podle její rodiny naprosto zdravá. Při masivních demonstracích po smrti dvaadvacetileté dívky pálily ženy v ohni své hidžáby. Policie demonstrace rozpouštěla a desítky lidí při nich zemřelo. Osobitý protest jedné dívky tak žádnou změnu v íránském právu neudělá. Nezbývá než doufat, že se budoucnost dívky nebude shodovat s osudem Mahsy Amíníové.

Další články o komentář