Ústřední hřbitov je místem odpočinku Janáčka, Mendela i Dobrovského

Brno - Říjnová sobota. Chladná, upršená a mlhavá. I přes to se vydávám na komentovanou prohlídku nedalekého Ústředního hřbitova. Zatažená obloha přidává ponuré náladě celého hřbitova. Už to není to místo, které jsem s rodiči a prarodiči ráda navštěvovala, protože mě po zalévání květin, odhrabávání listí a upravování rodinného hrobu čekala u brány bílá čokoláda z automatu.

Zamračené nebe i lidské tváře mých patnácti spoluúčastníků čekajících za hlavní bránou naruší jen energičnost a úsměv pana průvodce Jakuba. Bodejť by ne, když je mladší než většina účastníků této prohlídky, to mládí a nadšení je jeho motorem. Na úvodní značce s úsměvem předává základní informace o Ústředním hřbitově, který je svou rozlohou 43 hektarů (s rozsypovými loukami až 56 hektarů) druhým největším v České republice. Pochováno je tu zhruba čtyřista tisíc osob, dalších čtyřicet tisíc je zde rozprášeno.

Přesouváme se k hrobu Gregora Johanna Mendela. Právě zde začíná naše putování po slavných osobnostech, a kým jiným začít než člověkem, jehož dvousté výročí jsme si letos v létě připomínali nejen po celém Brně. „Od roku 1868 opat Starobrněnského kláštera, samozřejmě známý pokusy s hrachem, objevitel zákonů genetiky, ale také jeden z protagonistů meteorologie,“ obohacuje naše vědomosti průvodce. Při přesunu k hrobu dalšího z velikánů pochovaného na brněnském hřbitově se jedna z účastnic zadívá ke hrobu, na kterém je logo kružítka a ptá se mě, zda jsou zde pochováni zedníci. Na tuto otázku zná ovšem odpověď jen náš průvodce.

Další zastávka – Josef Dobrovský. Kněz, historik a lingvista známý především díky slovníku německo-českém a Zevrubné mluvnici jazyka českého. Ač s Brnem tato osobnost neměla tolik společného, stalo se mu osudným. Po náročných cestách, na kterých prochladnul, skončil v nemocnici U Svaté Anny, kde následně i zemřel. Co mě u tohoto hrobu zaujalo byla cedulka připomínající označení rostliny v truhlíku, na které byl QR kód. Jak se později dozvím, u většiny známých a důležitých osobností je ho možné nalézt. Díky QR kódům si tak může svou soukromou prohlídku hřbitova udělat opravdu každý. Stačí pouze chytrý telefon a připojení k internetu.

Procházíme ještě několika místy. Průvodce ukazuje další hroby, za zmínku jistě stojí hrob Rudolfa Těsnohlídka, známého bajkou o Lišce Bystroušce, který spáchal sebevraždu v redakci Lidových novin. Zastávku máme i u krematoria v horní části hřbitova.

Finálním bodem prohlídky je pak pro nás střed hřbitova, čestný kruh osobností spojených s Brnem. Právě tito umělci, architekti, mecenáši a další osobnosti mají po obvodu z vnitřní i vnější strany kruhu originální a designové hroby s neobvyklým prvky. Vypíchnout musím jeskyni a mamutí kly u hrobu archeologa Karla Absolona spojovaného s brněnským Anthroposem, tři sochy lidské velikosti senátora Josefa Hybeše, jeho manželky a potomka, odlitek ruky u hrobu architekta Bohumila Fuchse nebo náhrobek Leoše Janáčka s notami. Při průchodu již značně promrzlé skupinky tímto čestným kruhem slyšíme hlášení hřbitova, že je čas místo opustit, a tímto naše prohlídka končí.