Národní srovnávací zkoušky budou online i v příštích letech

Domácí

Národní srovnávací zkoušky budou online i v příštích letech
Příprava Nadi na online Scio testy. Ilustrační foto. Foto: Nadi Charawani

Česká republika - Přihlášky na vysoké školy jsou podány a v nejbližší době začnou na českých univerzitách přijímací zkoušky. Nadia Charawani už má za sebou první pokus u národních srovnávacích zkoušek Scio, které potřebuje pro své studium mezinárodních vztahů. „Naštěstí jsem neměla žádné technické problémy. Zjistila jsem, že online forma zkoušky mi vyhovuje,“ popsala.

Studentka vsetínského gymnázia Nadia Charawani neměla před podáním přihlášek na vysokou školu o přijímacích zkouškách přehled a spokojila se s myšlenkou, že na každé univerzitě bude skládat jeden test. „Vždycky jsem si myslela, že Scia jsou pro logičtější obory. Třeba matematické nebo přírodovědné. Pak jsem ale zjistila, že na obou fakultách, které jsem si vybrala, je možné napsat národní srovnávací zkoušky místo jejich přijímaček,“ popsala maturantka, jež se hlásí na Masarykovu univerzitě v Brně a Univerzitu Palackého v Olomouci.

Stejně jako většina přijímacích řízení jsou i národní srovnávací zkoušky online. O distanční zkoušky je mezi studenty středních škol velký zájem. Už v loňském roce dostali uchazeči možnost volby – zkoušku prezenční, nebo z pohodlí domova. „Skoro pětina účastníků si online zkoušky vybrala z preventivních důvodů, dalších sedmnáct procent uchazečů uvedlo, že je jim řešení testu v online prostředí příjemnější a dalších deset procent proto, že se nacházeli mimo Českou republiku,“ upřesnil Bohuslav Bohuněk ze společnosti Scio.

A právě testy od společnosti Scio nakonec u Charawani zvítězily. „Národní srovnávací zkoušky jsou pohodlnější. Už tak mi přišlo, že jsem toho musela hodně zařizovat. Nedokážu si představit, že bych měla přijímačky řešit na každou školu zvlášť,“ popisuje hlavní výhodu. „Hodně lidí tvrdí, že testy jednotlivých škol jsou jednodušší než ty od Scia. Ale když člověk věnuje dostatek času přípravě, tak to ve skutečnosti usnadní strašně moc práce,“ dodává. Sama se na zkoušky chystá pečlivě, jelikož má díky distanční výuce hodně volného času a více energie.

Přínosy vidí Charawani také v online prostředí. „Mohlo by se to zavést i pro další roky. Pokud se student přihlásí na čtyři nebo pět termínů, tak pro něj může být složité dojíždění. Nemyslím si, že by toho někdo zneužil. Scanují obrazovku a pokoj, nedá se podvádět a je to pro všechny férové,“ vysvětluje svůj postoj osmnáctiletá studentka.

Myšlence zachování distančních testů se ve Sciu podle Bohuňka nebrání. „Je tu nemalá skupina studentů, kteří pokud dostanou na výběr, zvolí si online formu testu. Proto bez ohledu na epidemickou situaci chceme do budoucna umožnit studentům výběr jak prezenční, tak online formy testu,“ oznámil.

Maturantka Charawani měla největší problém s cenou jednoho pokusu, která je oproti klasickému testu o 280 korun vyšší. „Je to celkem drahé. Jedna zkouška stojí 810 korun, takže po přihlášení na více termínů se to celkem prodraží,“ myslí si.

Ve skutečnosti jde zvýšení ceny na vrub licenčním poplatkům za využívaný software. „Bez něj bychom v tuto chvíli nebyli schopni zaručit věrohodnost testů. Systém vzdáleného dohledu totiž umožňuje pohlídat, zda student nehledá nápovědu s pomocí mobilu, internetového vyhledávače nebo zda vedle něj někdo nesedí, tedy zajistit, že všichni mají stejné podmínky,“ vysvětluje Bohuněk princip, na němž je založena důvěryhodnost celé zkoušky.

Právě v systému ale vidí negativa učitelka Masarykova gymnázia Vsetín Jana Kinclová, která již řadu let připravuje své studenty v semináři logiky a kritického myšlení na podobné typy testů. „Při psaní přijímacích zkoušek se používá a stahuje do počítače aplikace, která zajistí neopisování, ale po určitou dobu shromažďuje také data o uživateli,“ upozornila na nevýhody skládání online zkoušek, která tkví v ochraně soukromí.

Dalším handicapem může být podle Kinclové forma testu, v níž se například nelze vracet k již zodpovězeným otázkám. Tuhle variantu u národních srovnávacích zkoušek ale Bohuněk vyvrátil. „Test jsme nijak neupravovali, a to proto, aby výsledky účastníků online zkoušek byly srovnatelné s výsledky účastníků prezenčních zkoušek,“ vysvětlil. Stále se totiž počítá s variantou zlepšení epidemiologické situace.

Charawani má však o podobě svých zkoušek jasno. „I při možnosti volby bych si určitě vybrala pohodlnější online zkoušky,“ zakončila.

Další články o opatření