Recenze: Saint-Exupéry se zmítá mezi dobrodružným dramatem a pohádkovou fikcí

Saint-Exupéry, jakkoli by to mohl název filmu evokovat, není snahou o převedení životopisu slavného francouzského spisovatele a letce na velké plátno. Režisér a scénárista Pablo Agüero přináší Exupéryho takového, jakého si ho představuje snad každý, kdo někdy četl Malého prince. Jako pilota s hlavou v oblacích, a hlavně jako člověka, který neochvějně věří v sílu přátelství a v dobro uvnitř každého z nás.

V roce 1930 pracuje Antoine de Saint-Exupéry jako poštovní pilot v Argentině ve společnosti, jejíž motto zní: „Radši umřít, nežli nedoručit dopis“. Když se jeho nejlepší kamarád Henri Guillaumet ztratí v Kordillerách, Exupéry se ho, všem překážkám navzdory, vydává zachránit. Začíná souboj s časem, zimou, vichrem a vysokými štíty jihoamerických hor. A také se smrtí. Je jasné, že o napětí ve filmu, který by se většinu stopáže dal charakterizovat jako dobrodružné drama, není nouze.

Cigaretový kouř, letecká symfonie a štíty Kordiller

Celý film táhnou na bedrech tři postavy. Role Antoina de Saint-Exupéryho se, nutno říct, že se ctí, zhostil Louis Garrel. Tmavé vlasy, oči a hlavně husté obočí z něj - minimálně po vizuální stránce - činí vhodného představitele oblíbeného francouzského spisovatele a pilota. Jeho herečtí kolegové Vincent Cassel (Guillaumet) a Diane Kruger (jeho žena) mu obstojně sekundují. Jejich emoce, v celé škále od radosti po utrpení, jsou uvěřitelné, nenucené a na diváka je dokáží přenést jen pomocí pohledu nebo gesta. A cigarety kouří všichni takovým způsobem, že i zarytý nekuřák musí pocítit touhu se v onom šedavém mlhavém obláčku rozplynout.

Atmosféru komorního dramatu a dobrodružného filmu krásně dotváří stísněnost pilotní kabiny a halasný rachot motoru, specifický zvuk rotující vrtule a hluk větru, který se rozbíjí o trup a křídla letadla. Film jednoduše těží ze všeho, co může letadlo jakožto „hudební nástroj“ nabídnout. Mimo to láká také na vymazlené letecké snímky divoké přírody jihoamerických nejvyšších hor, které se v průběhu děje mění z pouhých kulis na tvořitele příběhu, jelikož právě ony jsou největší překážkou v cestě Saint-Exupéryho za záchranou Guillaumeta. Má-li divák rád záběry na rudé slunce mizející za vrcholky hor, v poklidu plachtící dravé ptáky, či laguny, v nichž se zrcadlí okolní skalnaté štíty hor, nemůže být nespokojen.

Mezi dobrodružným dramatem a pohádkovou fikcí

Film tedy funguje jako solidně řemeslně zvládnuté dobrodružné drama. Jeho problémem ale je, že se snaží být i něčím víc. Sám režisér Agüero ho charakterizuje jako pokus o „prolnutí dvou narativů – dobrodružného filmu o záchraně a filmu poetického, který líčí Exupéryho zkušenosti“. A to takovým způsobem, jakým je sám spisovatel zvěčnil ve svých literárních počinech, zejména v Zemi lidí a Malém princi. Příběh zkrátka mnohdy připomíná spíše pohádku, byť místy drsnou, ale přeci jen nereálnou.

Nedá se přitom mluvit o dvou příběhových linkách, neboť není rozeznatelné, kde jedna začíná a druhá končí. Ve filmu přátelství hory přenáší, a tak se nejlepším receptem na překonání Kordiller stává vypnout letadlo a nechat ho plachtit po vzoru kondora, nadnášeného vzduchem. A pouhá víra dokáže udržet člověka několik dní při životě, ba co víc, umožní mu ujít v tuhém mrazu a sněhové vichřici kilometry závějemi, a to v podmínkách, při nichž by z něj normálně byl do šesti hodin kus ledu.

Jako Malý princ

Divák je také mírně zmaten, když Saint-Ex, jak mu ve filmu říkají, přistane kvůli poruše letadla uprostřed pouště a narazí na dítě, které až moc nápadně vzhledem připomíná postavičku Malého prince. Jen s tím rozdílem, že je to dívka. Na scéně se objeví had i liška. A stejně jako Malý princ i blonďatá holčička pokládá otázky, ale na žádné neodpovídá. O kus dále na své cestě Saint-Ex narazí v horách na další dívku, tentokrát černovlasou, která pase ovce, opět sama uprostřed ničeho. Protože jí jedna umře, pilot ji pro ni nakreslí do svého zápisníku.

Je to Malý princ, ale zároveň není. Stejně tak je to příběh pilota Saint-Exupéryho, ale ne úplně. Divák, hledající v narážkách, musí po zhlédnutí filmu zůstat mírně zmaten, polapen v labyrintu nezodpovězených otázek. Kde končí realita a začíná fikce? Které scény z filmu se mohly ve skutečnosti odehrát? A jestliže mohly, odehrály se?

Očekával-li divák, že se dozví o životě Antoina de Saint-Exupéryho něco víc, než mu prozradila střední škola a četba jeho nejslavnějších literárních děl, tak je po doznění závěrečných titulků nejenom zmaten, ale také poměrně zklamán. Jedině ti, kdo šli do kina na předpremiéru filmu během Festivalu francouzského filmu právě proto, že očekávali poetické dílo s filozofickým přesahem, podobné Exupéryho knihám, mohli být nadmíru spokojení. Bohužel, patřím spíše k první jmenované skupině.

Smrt nakonec

Nejvíc zarážejícím na celém filmu je však časový skok v jeho závěru. Na posledních pět minut se děj odrazí od letecké rampy a přistane o čtrnáct let dál, v roce 1944. Jen proto, aby se divák dozvěděl, že Guillaumet je mrtvý a že Exupéry, který ve svém životě překonal nespočet havárií, se i přes vysoký věk zapojil do boje proti fašistům, a nepřežil. Jeho letadlo se ztratilo a nikdy nebylo objeveno. Do příběhu tato pasáž nezapadá, razantně – a zbytečně – narušuje jeho kontinuitu, a hlavně zcela podrývá jeho celkovou koncepci. Není ani dobrodružným líčením, ani poetickým vyobrazením, jen holým konstatováním faktu. Daleko lépe by podobný konec zapadal do životopisného filmu, kterým se ale Agüerův Saint-Ex snaží za každou cenu nebýt.

Filmový Saint-Exupéry je poctou oblíbenému autorovi a letci, ukazuje ho přesně takového, jaké ho chceme mít. Odvážného, vynalézavého, kreativního. Saint-Ex nikdy neztrácí naději a pro záchranu svých nejbližších je ochoten a schopen překonat i přírodní zákony. Ačkoliv vystupuje na plátně jako pilot, ve skutečnosti je mnohem více Saint-Exupérym spisovatelem – jeho vlastním sebeobrazem, ne člověkem z masa a kostí. Film balancuje mezi realitou a fikcí, a kdyby byl letounem, chvilku by se nekontrolovatelně nakláněl na jednu a chvilku na druhou stranu. Možná kdyby letěl rovně, výsledný dojem z filmu by byl lepší.