Masarykova univerzita zahájila oslavy výročí Sametové revoluce

Brno - Studenti skandují za zvuku cinkajících klíčů a vyčkávají novou budoucnost. Obraz listopadu 1989, který před 35 lety změnil chod českých dějin. Zvrat režimu, v jehož čele stáli vysokoškolští studenti, si Masarykova univerzita i letos připomíná. Oslavy začínají udělením medailí vzácným hostům z politické i mediální sféry při setkání s názvem Křehká svoboda 15. listopadu v prostorách brněnského Prvního patra.

„Křehká svoboda, demokracie, nebo lidská práva. Všechno tyto osobní, ale do institucí zakořeněné hodnoty, je jednoduché vybudovat. Ještě jednodušší je tyto hodnoty zničit,“ říká pomalu plnícímu se sálu prorektor Jiří Hanuš při začátku oslav. Na pódiu se k němu přidává rektor Martin Bareš, který ze svých vzpomínek popisuje události podzimu 1989. „Pro mě je příjemnou vzpomínkou, že jsem sám zažil něco tak překotného. Nikdy jsem si neuvědomoval potřebu připomínat si, co jsou represivní režimy. V posledních letech ji vnímám intenzivněji,“ říká rektor. Přikládá i zážitek z jedné brněnské střední školy, kterou navštívil, kde mu středoškoláci říkali o touze vycestovat a studovat v zahraničí. „Bez změny politických poměrů z roku 1989 by toto nebylo možné. Mladí si zaslouží, abychom s nimi naše vzpomínky sdíleli a abychom nikdy nedovolili, že by se jim tyto svobody svázaly,“ přidává rektor Bareš.

Jedna z nejvýraznějších osobností spjatých se Sametovou revolucí je česká zpěvačka Marta Kubišová. Ta se nemohla na setkání dostavit kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Místo toho promítá prorektor Hanuš videozáznam z rozhovoru se zpěvačkou.

Medaile pro významné osobnosti

Po promítání začíná svižné předávání medailí. Prorektor Hanuš na pódium zve českou novinářku Ludmilu Rakušanovou a předává jí stříbrnou medaili Masarykovy univerzity. Novinářka spolu s někdejším děkanem Fakulty sociálních studií Ivem Možným založila Institut regionální žurnalistiky. Mezi veřejností je lépe známá pro její práci v Rádiu Svobodná Evropa. Toto ocenění předává i Oldřichu Haičmanovi, který stál po roce 1989 za obnovením Diecézní charity Brno, která s Masarykovou univerzitou spolupracuje. Jedno z novějších oceněních, které univerzita uděluje teprve od loňského roku, je medaile R. V. Scrutona. Ocenění za výjimečný přínos ve sféře obrany lidské důstojnosti, zahraniční spolupráce nebo kultury. Z rukou rektora ji přebírá bývalý polský disident, diplomat a překladatel Andrzej Jagodziński.

Jako kulturní obohacení programu vystupuje po předávání na pódium český básník Petr Váša. Jeho extravagantní umělecký projev udržuje publikum v napětí, co přijde dál. Repetitivní slovní hříčky, hra s dechem, pohyby těla a tleskání jeho poezii melodicky ozvláštňují.

Po uměleckém odlehčení se na pódiu střídá s polským disidentem Jagodzińským, který ve dvacetiminutové přednášce mluví o jeho zkušenostech z doby pádu režimu a vzpomíná i polskou historii. Doposud je v Prvním patře vyšší věkový průměr, ale při jeho přednášce sál začínají tiše plnit i studenti.

Ačkoliv před 35 lety celé dění stálo na studentech, na setkání je jich jen pár. „Zdá se mi důležité mít o moderní historii povědomí a je nejlepší to slyšet přímo od lidí co to zažili,“ říká gymnazistka Lea Špačková o tom, proč přišla. Mezi hosty se objevuje i premiér Petr Fiala. „Když se mladí pozorně dívají do okolních zemí tak vidí, že demokracie není samozřejmost. Je potřeba o rozdílech mezi dobou v režimu a dnes mluvit,“ komentuje premiér. Když se ohlíží za názvem celé akce, konstatuje, že svoboda a demokracie jsou vždy křehké a nějakým způsobem ohrožené. „Abychom je mohli mít, musí o ně každá generace usilovat. Svobodu máme jen, když lidé chtějí být svobodní,“ dodává.

Svoboda médií jako hlavní téma

„Když mým dětem vykládám něco z listopadu 1989, tváří se, jako bych jim říkal něco o středověku,“ říká s humorem šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Společně s dalšími třemi hosty usedl do kožených sedaček na pódiu při moderované diskusi. „Myslím si, že věci, které jsme vydobyli v listopadu, nejsou zadarmo. Nedávné události nám připomněly, jak křehká je naše bezpečnost a svoboda,“ poznamenává Pazderka s odkazem na současnou ruskou agresi na Ukrajině. Tu komentuje i další z hostů, novinář Andrej Shary z ruské redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda: „Putin ze země vystěhoval přes dva tisíce novinářů, tudíž v Rusku teď už ani nezávislá novinařina fungovat nemůže.“

 

Hlavním tématem diskuse je křehká svoboda médií. Na toto téma na pódiu diskutují i básník Petr Váša s novinářkou Ludmilou Rakušanovou, kteří řeší i současnou podobu mediální výchovy, jejíž důležitost vyzdvihnul básník Váša. Rakušanová mimo jiné vzpomíná na osobní negativní zkušenost se sociálními sítěmi. „Diskuse pod mým sloupkem v regionálních online novinách plnily samé vulgarity, které jsem si brala k srdci – nakonec komentáře pod mým článkem zablokovala redakce. Po této negativní zkušenosti se nedivím, že když celodenní program dnešních mladých plní čas na sítích, mají problém s mentálním zdravím,“ komentuje Rakušanová. „Když jsem studoval, tak základní úkol škol byl dát nám nedostupné informace. Dnešní úloha školy je naučit děti s kvantem dostupných informací z internetu pracovat a hierarchizovat je,“ shrnuje současnou realitu premiér Fiala.

Páteční odpoledne završuje jazz rockový koncert skupiny Jazz Pilgrim, ke kterým se na jevišti přidává i básník Petr Váša nebo skladatel Josef Feč. V barvách zářících reflektorů a nevšedního hudebního zážitku se sál plní příjemnou odlehčenou atmosférou, která sice završuje Křehkou svobodu, ale jen zahajuje nadcházející oslavy 17. listopadu.