Na pole dance nejdřív chodila jednou týdně, teď je profesionálkou

Devatenáctiletá Barbora Dušková z Lanškrouna se pole dance věnuje čtyři roky. Nejdříve ho dělala jen tak pro radost, pak ale začala více trénovat a jezdit na soutěže. Mezi její největší úspěchy patří druhé místo v loňském ročníku českého Pole Battle. Díky němu totiž postoupila z kategorie amatérek do profesionálek. Momentálně se z domova připravuje na další závody. Tentokrát ve dvojicích. Navíc se před pár měsíci přihlásila na instruktorský kurz.

K pole dance se Barbora Dušková dostala v patnácti letech přes své kamarádky. Už za sebou měla zkušenosti s běžným tancováním, tudíž chtěla propojit jí blízkou aktivitu s celkovým posílením svalů. „Asi rok jsem na pole dance docházela jednou týdně. Ale pak mě oslovila trenérka, jestli bych se mu nechtěla věnovat více a třeba i jezdit na soutěže,“ popisuje tanečnice, která podle svých slov ze začátku sotva vyšplhala na tyč. Přesto v ní instruktorka objevila potenciál.

Jako u každého sportu, ani u pole dance nejsou začátky jednoduché. Barbora se musela smířit s bolestí i s nohama plnýma modřin. „Tvoří se hlavně, když se učíme nové cviky a tyč se zapře do míst, která na to nejsou zvyklá. Kůže se ale postupně omačká,“ přibližuje. Díky ohebnosti a zkušenostem ze scénického tance jí ale mnoho prvků šlo samo od sebe. Naopak stále bojuje se sílou rukou a břicha, která je pro pole dance také důležitá. Celkovou výhodu podle ní mají dívky, které dříve dělaly gymnastiku.

Nejraději má devatenáctiletá tanečnice, která letos maturuje, prvky s visením za lokty. „Taky mě baví cviky, při nichž sedíme na tyči, nohy máme zkřížené před sebou. Pak se zakláníme dozadu a pověsíme se dolů. Zvedneme nohy a visíme z tyče, kterou máme mezi stehny,“ vysvětluje Barbora a pro názornost to rukama předvádí. Jedná se o jeden z prvních prvků hlavou dolů, které se začátečníci učí. Pro většinu z nich je náročný jak fyzicky, tak psychicky.

Od amatérů k profesionálům

Své první pole dance soutěže se Barbora Dušková zúčastnila roku 2019, když jí bylo sedmnáct. Na Pole Princess trénovala asi šest měsíců. „Byla to moje první a poslední dětská soutěž,“ směje se. V kategorii amatérů juniorů získala čtvrté místo. Na závodech se Barbora profiluje spíše do stylu sport, ve kterém porota hodnotí hlavně provedení, techniku prvků a dodržení striktně daných pravidel.

Naopak více volnosti mají tanečnice v pole artu. Tam je nejdůležitější kreativita, originalita a třeba i nové variace na čtyřmetrové tyči. Ať se jedná o jakýkoli typ pole dance, důležité je také líčení. „Mělo by být výrazné, protože se boduje i výraz soutěžících,“ doplňuje Barbora. Více ji prý láká art, ale přijde jí náročnější. „Je na něj potřeba mnohem víc zkušeností. Sport je spíš o mechanickém předvádění prvků,“ vysvětluje.

Ještě ten samý rok jela na soutěž Pole Battle. Pravidla jsou v ní taková, že na podiu jsou dvě tyče i závodnice. Mají určený čas a dopředu nevědí, na jakou hudbu budou tančit. Barbora opět skončila čtvrtá. Svůj dosavadní největší úspěch pak zaznamenala na stejné soutěži v únoru loňského roku. Díky vybojovanému druhému místu se posunula z amatérů do kategorie profesionálů. „Ta ale není nejvyšší. Nad ní je ještě elitní skupina,“ upřesňuje sympatická blondýnka.

Tréninky i instruktorský kurz z domova

Krátce po soutěži přišla epidemie koronaviru. V době uvolňování opatření sice trénovaly s dalšími tanečnicemi ve studiu, to ale momentálně není možné. Proto má Barbora tyč doma, na které cvičí dvakrát týdně přes videohovor společně s ostatními z týmu. „Trenérka nám říká, co máme dělat a my se to snažíme zvládat v prostoru našich pokojů,“ směje se. Avšak pole dance se věnuje i samostatně mimo lekce. „Dávám si delší rozcvičky a trénuju s většími pauzami,“ popisuje rozdíl. Přiznává také, že občas nemá takovou motivaci jako při společných trénincích.

Letos v srpnu se Barbora se svou kamarádkou Karolínou chystá na soutěž Czech Pole Championship. Přihlásily se do kategorie dvojic, kde se oproti jednotlivcům navíc hodnotí synchronizace a speciální prvky. Třeba při jednom musí první tanečnice viset celou vahou na druhé. „Máme k dispozici dvě tyče. Statickou a spinovou, která se točí. Závodnice můžou být na jedné tyči a dělat něco zvlášť, či propojeně. Nebo je každá na své,“ upřesňuje Barbora.

Kromě přípravy na soutěž se v současné době devatenáctiletá tanečnice účastní instruktorského kurzu. Její trenérka ji totiž oslovila, zda by nechtěla pomáhat s výukou dětí. „Kurz, co dělám já, je zaměřený na výuku začátečníků. Učíme se, jak jim předávat úplné základy nebo je jistit, aby si neublížili. Teoretická část zahrnuje přednášky třeba z anatomie, sportovního práva nebo pedagogiky,“ přibližuje budoucí instruktorka a listuje v učebnici pole dance. Na každé stránce je ilustrace různých prvků s popisem. Například kde se nachází kontaktní body s tyčí.

V pole dance se chce Barbora Dušková i nadále zdokonalovat. Raduje se z každého pokroku nebo nově naučeného prvku. Velkou motivací je pro ni i postup do profesionální kategorie. Tančení ale stále považuje za koníček. „Dá se tím živit, ale já o tom neuvažuju. Mým hlavním cílem je dělat, co mě baví a zlepšovat se,“ uzavírá.