Parazité v rouškách? Elektronové mikroskopy vyvracejí dezinformace

Domácí

Parazité v rouškách? Elektronové mikroskopy vyvracejí dezinformace
Želvuška se stala symbolem letošních Dnů elektronové mikroskopie. Její 5 000 krát zvětšený model mohou lidé spatřit do neděle 26. března v Galerii Vaňkovka. Foto: Anna Pospíšilová
GALERIE collections

Brno - Bez elektronových mikroskopů by se vědci dnes jen těžko obešli například v lékařství, kriminalistice, archeologii nebo leteckém průmyslu. Oblast jejich využití je ale ještě mnohem širší. Nejen v covidové pandemii mikroskopy sloužily také k vyvracení dezinformací. Jaké postupy se k tomu používají, popsali odborníci v Brně na středeční debatě Neviditelný svět kolem nás, která byla součástí právě se konajících Dnů elektronové mikroskopie.

S příchodem pandemie Covidu-19 se vyrojilo také mnoho dezinformací. K jejich vyvracení vědci používali technologii elektronové mikroskopie, která umožňuje proniknou do struktury každého objektu a prozkoumat ho do nejmenšího detailu. Možnost nahlédnout do nanostruktury vakcín, roušek nebo testovacích stěrek zjednodušila veškerý vědecký výzkum Covidu-19.

Model nanostruktury je inspirovaný snímky z elektronových mikroskopů.
Model nanostruktury je inspirovaný snímky z elektronových mikroskopů. Foto: Anna Pospíšilová

Nanostruktura je okem neviditelná. Na Moravském náměstí se stává viditelnou a také hmatatelnou.
Nanostruktura je okem neviditelná. Na Moravském náměstí se stává viditelnou a také hmatatelnou. Foto: Anna Pospíšilová

Nutnost používat na ochranu proti respiračnímu onemocnění roušky ve společnosti vyvolala strach. Začala se šířit dezinformace, že v rouškách se nachází parazité a mikročipy. „Dostal se k nám snímek struktury roušky, ve které se údajně nacházel parazit,“ prozradila bioložka Jana Nebesářová z Akademie věd. Pro zkoumání roušky použila elektronový mikroskop, díky kterému zjistila, že údajný parazit je pouze vlákno z oblečení člověka, který roušku nosil. „Zkoumala jsem stovky roušek a žádný mikročip jsem také nenašla,“ dodala Nebesářová.

Na debatě Neviditelný svět kolem nás vystoupili (zleva) Jana Nebesářová, Roman Kuchta, Viktor Sýkora, Tibor Füzik a Miroslav Kolíbal.
Na debatě Neviditelný svět kolem nás vystoupili (zleva) Jana Nebesářová, Roman Kuchta, Viktor Sýkora, Tibor Füzik a Miroslav Kolíbal. Foto: Anna Pospíšilová

Obdobě probíhal výzkum také u testovacích stěrek, kterými zdravotníci při testování stírali pacientům nosní sliznici. "Po prozkoumání několika stovek těchto stěrek mohu všechny ujistit, že v nich opravdu čipy nebyly," podotkl s úsměvem virolog Tibor Füzik. Stěrky ale vědci zkoumali hlavně proto, že na nich mohli pozorovat samotný virus způsobující Covid-19. „Díky elektronové mikroskopii vědci mohli zkoumat protilátky a začít s vývojem vakcíny,“ popisuje Füzik. Mikroskopy umožňují také vznik trojrozměrných modelů jednotlivých virů, což urychluje jejich výzkum.

Díky elektronovým mikroskopům mohou vznikat 3D modely virů, které usnadňují jejich výzkum.
Díky elektronovým mikroskopům mohou vznikat 3D modely virů, které usnadňují jejich výzkum. Foto: Anna Pospíšilová

 

Virolog Füzik se svým týmem provedl za pomoci elektronových mikroskopů také porovnání jednotlivých typů vakcín proti Covidu-19. Cílem bylo dokázat, že jsou stejně účinné a vyvrátit dezinformaci, že by se v některých z nich měly nacházet mikročipy či různé jedovaté látky.

Elektronová mikroskopie je v dnešní době uplatnitelná téměř v každém odvětví. Akce Dny elektronové mikroskopie, která se v Brně koná do neděle 26. března, nabízí bohatý program. Každá přednáška či výstava se věnuje konkrétnímu zaměření práce s mikroskopy. Virologie a boj proti dezinformacím jsou pouze malou ochutnávkou toho, co se mohou návštěvníci akce dozvědět.

Akce Dny elektronové mikroskopie návštěvníkům nabízí výstavy, přednášky a další doprovodný program.
Akce Dny elektronové mikroskopie návštěvníkům nabízí výstavy, přednášky a další doprovodný program. Foto: Anna Pospíšilová

 

Další články o Brno