Postoj Čechů k duševním onemocněním se mírně zlepšil, stigma zůstává

Česko – Dvacetiletá Dorota (jméno respondentky bylo kvůli citlivosti tématu změněno, její pravou totožnost redakce zná, pozn. redakce) se s psychickými problémy potýkala již v dospívání. Do rukou odborníků se však svěřila, až když dosáhla plnoletosti. Před tím ji totiž rodiče v řešení těchto problémů nepodpořili. „Nemyslím si, že by mi rodiče nevěřili, že se necítím dobře, spíš si nechtěli přiznat, že by jejich dítě mohlo být nemocné v tomto, společností stigmatizovaném, ohledu,“ vysvětlila.

Stigmatizace neboli odsuzování lidí kvůli psychickému onemocnění je klíčovým problémem v kontextu duševního zdraví. Brání totiž lidem vyhledat odbornou pomoc, ačkoliv ji potřebují. Navíc vede k diskriminaci, která často lidem brání žít kvalitní život víc než nemoc samotná. „Z vlastní zkušenosti vím, že reakce okolí je silný faktor, který hodně ovlivňuje průběh a podobu psychického problému,“ potvrdila Dorota.

Podle nové studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví se postoj české veřejnosti k duševním onemocněním v poslední době zlepšil. Přispěla k tomu reforma psychiatrické péče v Česku a celonárodní destigmatizační projekt známý díky iniciativě Na rovinu. Lidé, kteří se s tímto projektem setkali, mají podle výsledků studie o čtyři procenta tolerantnější postoje k lidem s duševním onemocněním než ti, kteří ho neznají. Reforma psychiatrické péče postoje Čechů k psychickým problémům dokonce zlepšila o sedm procent.

„Reformu péče o duševní zdraví vnímám již od svého prvního nástupu na ministerstvo jako jednu z hlavních priorit. I proto jsem se zasadil o vznik Rady vlády pro duševní zdraví v roce 2019 nebo rozvoj komunitních služeb v podobě Center duševního zdraví,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) u příležitosti Světového dne duševního zdraví. Ten každoročně připadá na 10. října.

Výsledky studie sice ukazují jisté zlepšení v postojích české veřejnosti k psychickým problémům, nenaznačují však zlepšení v sociální distanci, tedy ochotě s duševně nemocnými lidmi například pracovat, sousedit nebo se přátelit. „Ze srovnání s jinými evropskými státy je evidentní, že stigma duševních onemocnění je v Česku stále vysoké a lidé pořád preferují se lidem s tímto typem onemocnění spíše vyhýbat,“ okomentoval výsledky studie předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Mohr.

Zkušenost s nepochopením ze strany druhých má i Dorota. „Setkala jsem se s tím, že hodně lidí, převážně starší generace, si myslí, že dospívající nemají co na práci, a proto se příliš zabývají tím, jak se cítí,“ popsala. Tento přístup považuje za zcestný. „Psychické problémy měli lidé vždycky, jen se o nich nemluvilo a všechno se drželo pod pokličkou. Následky pak ale byly mnohem horší,“ dodala.

Míra stigmatizace psychických problémů je v Česku i přes mírné zlepšení vysoká. Situaci může podle Doroty zlepšit šíření osvěty o duševním zdraví. „Lidé si musí uvědomit, že je v pořádku nebýt v pořádku. Zároveň je ale důležité mít na paměti, že pořád mluvíme o nemoci. Měli bychom tedy dávat pozor na to, jakým způsobem psychické problémy prezentujeme,“ uzavřela.