Ústavní soud se zastal znásilněné dívky. Kritizoval úvahy o spoluvině

Brno - Výroky Vrchního soudu v Olomouci jsou neplatné. Ústavní soud dnešním prohlášením vyhověl stížnosti dívky, která byla ve čtrnácti letech znásilněna, a její matky. Předchozí rozhodnutí označil jako porušení práva na spravedlivý proces a lidskou důstojnost. Případem se bude nadále zabývat vrchní soud.

Dívka se před necelými sedmi lety zúčastnila večírku. Ve stavu bezvládnosti v důsledku silné podnapilosti na ní šest účastníků provádělo sexuální aktivity pomocí lahve od alkoholu. Útok byl nejméně třemi lidmi natáčen a dvě z těchto videí se následně šířily na internetu. Obžalovaní byli tři mladiství a jeden zletilý chlapec. Na trestné činnosti se významně podíleli také dva nezletilí, kteří nebyli trestně odpovědní a nemohli tak být souzeni. Po pětiletém řízení byly odsouzeni všichni obžalovaní pachatelé z určitého podílu na znásilnění a jeden z nich z výroby a nakládání s dětskou pornografií.

Dívka i matka uplatnily práva poškozených na náhradu újmy. U dívky se dohromady jednalo o přibližně 1,3 milionu korun a u matky o částku převyšující 613 tisíc. Krajský soud v Olomouci však dívce uznal pouze necelých osmnáct tisíc korun a zbytek nároků přenechal na civilní řízení. Uvedl, že újma vzniklá trestným činem nebyla dostatečně prokázána.

Obě stěžovatelky po Ústavním soudu požadovaly posouzení okolností, za kterých je možné oběť po dlouhodobém procesu odkázat k civilnímu řízení. Ten jim vyhověl a označil postupy olomouckého vrchního a krajského soudu za nezákonné. Pokládá je za nedostatečně podložené.

Poškozená prý nebyla během soudního procesu dostatečně aktivní k uznání svého nároku. To je však v rozporu s neobvyklou bdělostí dívky, která vyplývá ze soudního spisu. Natož s přihlédnutím k nízkému věku, ve kterém musela procházet ne zcela přehledným systémem odškodnění. „Soudy rezignovaly na svou roli ochránců základních práv a svobod stěžovatelek,“ vyjádřila se soudkyně Daniela Zemanová.

Ústavní soud kritizoval také zkratkovité úvahy vrchního soudu o spoluvině tehdy nezletilé dívky na celém útoku. „Nesouvisející úvahy mohou být zdrojem druhotné újmy poškozených,“ řekla Zemanová. Poukazování na to, že si oběť za vzniklou újmu může z části sama, je dle vyjádření Ústavního soudu nepřístupné.

Újma poškozené souvisela jak se samotným útokem, tak s rozšířením videozáznamů. Podílelo se na ní více lidí a ti jsou za trestnou činnost společně odpovědní. Mají tak povinnost nahradit újmu a vzájemné spravedlivé vyrovnání je na nich samotných.

Úkolem Vrchního soudu v Olomouci bude nyní posoudit, zda je možné na základě již známých důkazů vyslovit závěr o vzniklé újmě. Odkázat znovu dívku a její matku na civilní řízení může pouze pokud dospěje k závěru, že jim v důsledku činu tvrzená újma nevznikla.