Brno jako Mekka vědy: Začínají Dny elektronové mikroskopie

Brno - Bakterie, houby, prvoci – všichni patří mezi mikroorganismy, které lidské oko nevidí, pokud se tedy nepoužije mikroskop. Ještě lepší rozlišení nejen těchto organismů, ale například i virů, proteinů nebo organel, útvarů uvnitř buněk, poskytují elektronové mikroskopy. A Brno zajišťuje třetinu jejich světové produkce.

Tento týden v Brně probíhají Dny elektronové mikroskopie (DEM). Tato akce se koná od roku 2017 každé jaro a od roku 2023 ji primárně zastřešuje Hvězdárna a planetárium Brno. Spolupracují na ní také Masarykova univerzita, Vysoké učení technické nebo Vida! science centrum. Cílem je seznámit návštěvníky s elektronovými mikroskopy a jejich významem pro vědu, a to pomocí přednášek, diskusí, workshopů nebo výstav. Letošním tématem jsou bakteriofágy, mikroskopické viry bojující s bakteriemi.

Dny elektronové mikroskopie nabízejí program pro širokou veřejnost. Workshopy, přednášky a výstavy probíhají po celý týden, hlavním dnem programu je však sobota 29. března. Návštěvníci budou mít možnost nahlédnout do laboratoří CEITEC a přímo navštívit firmy, které vyrábějí elektronové mikroskopy.

První elektronový mikroskop vynalezl a zkonstruoval Ernst Ruska v roce 1931, o padesát pět let později za něj získal Nobelovu cenu. „Elektronový mikroskop se od klasického světelného liší v tom, že namísto světla se projektuje elektrony," popisuje fungování mikroskopu aplikační vědec Erik Zachar. „Zároveň máme dva typy elektronových mikroskopů, vyšší rozlišení nám poskytuje transmisní mikroskop. Ten nám zobrazí hluboké struktury materiálu. Druhý typ se nazývá skenovací, ten ukazuje jen povrch materiálu, ale zato ve 3D formě. Jeho výhoda je, že je více user-friendly a jeho cena je o něco nižší," řiká dál Zachar.

„Brno je možné považovat za takovou Mekku elektronové mikroskopie,“ tvrdí mluvčí Ústavu přístrojové techniky Pavla Schieblová, která se na programu podílí také. V jeho laboratořích si zájemci mohou vyzkoušet používání elektronových mikroskopů. Podívají se, jak pod mikroskopem vypadá pyl, plíseň nebo jak vypadají jejich vlastní vlasy.

V Brně sídlí tři velké firmy vyrábějící elektronové mikroskopy: Thermo Fisher Scientific, Tescan a Delong Instruments. Jejich přístroje používají například na americké univerzitě Harvard nebo v NASA.

„My s nimi pracujeme v rámci základního výzkumu – a často hrají klíčovou roli při objevení dosud neviděného. Nejčastěji je využíváme ve strukturní biologii, kde naši vědci studují procesy na úrovni jednotlivých buněk, molekul a atomů,“ popisuje mluvčí vědeckého centra CEITEC MUNI Halina Jílková. „Právě díky elektronové mikroskopii například popsali taktiku enterovirů, které dokážou využít přirozených buněčných procesů k infekci,” vysvětluje dál.

Zájem i důležitost oboru reflektuje i to, že Masarykova univerzita otevřela loni nový magisterský obor Mikroskopie. Cílem studia je získat profesní kvalifikaci odborníka v oblasti mikroskopických metod pro aplikační i výzkumnou práci.