Glosa: Boj za práva hus a kaprů

Když se zamyslíme nad svatomartinskou husou, možná nás napadne jen tradiční pochoutka na talíři. Ale co když nad tím popřemýšlíme trochu hlouběji? Tady přichází na scénu spolek Obraz – Obránci zvířat, který vidí za každou pečenou husou příběh krutosti a absurdity. No jo, představte si, že váš život končí tím, že vás někdo upeče, protože jeden z vašich praprapředků kdysi prozradil skromného budoucího biskupa, který se mezi ně schoval. Je to docela kruté. A právě tohle je příběh svatomartinské husy.

Spolek Obraz – Obránci zvířat poukazuje na to, že husy jsou více než jen pečené stehno na svátečním stole. Mluví o právech zvířat, o tom, že husy nejsou jen bezduchá stvoření určená k tomu, aby nás nakrmila. Pietní akce spolku vypadá jako výtah z učebnice o aktivismu – černé oblečení, smuteční svíčky, grafiky zachycující realitu chovu hus. "Nejsem jen něčí oběd" – zní jejich heslo. Snad ho někdy uvidíme na tričku husy, která se snaží přežít svátek svatého Martina. O husách, jejichž velkým snem je dostat se na svatomartinský talíř, se spolek bohužel nezmiňuje.

Ale proč by měl mít listopad na zvířecí trápení monopol? Vždyť se blíží prosinec – měsíc, kdy si většina lidí užívá vánoční pohodu a kapři v rybnících začínají nervóznět. Jen klid, spolek Obraz – Obránci zvířat už chystá akci na jejich obranu. Protože nic neříká „Veselé Vánoce“ tak, jako protest proti tradiční vánoční večeři. Zdá se ale, že česká společnost není úplně nadšená z myšlenky Vánoc bez kapra. Je to jako vzít dětem Ježíška a říct, že dárky letos přinese pošťák.

Ale vážně , není to jen o husách a kaprech. Je to o tom, že vidíme zvířata jako kusy masa na talíři, ne jako bytosti s vlastními potřebami a zájmy. Možná bychom měli začít přemýšlet o svých tradicích trochu více lidsky. Ať už to ve 21. století znamená cokoliv. Ale do té doby si vychutnáme husu s křupavou kůrčičkou, která se právě vytáhla z trouby. Vždyť víte, tradice jsou tradice!