Ústavní soud zrušil část zákona o platu soudců kvůli diskriminaci žen na mateřské dovolené

Brno - Část zákona o výpočtu platu soudců finančně znevýhodňovala soudkyně na mateřské a rodičovské dovolené. Byla tak v rozporu se zákazem diskriminace zakotveným v českém ústavním pořádku. Mateřská a rodičovská dovolená se sice započítávala do celkové praxe, ale pokud soudkyně chtěly po osmém roce praxe dosáhnout vyššího platového koeficientu, tato doba se jim nezapočítala. Ústavní soud označil tuto nerovnost za protiústavní a diskriminační část zákona zrušil. Proti rozhodnutí se nelze odvolat.

Ústavní soud se začal zabývat problematickou částí zákona na návrh Obvodního soudu Prahy 10, kde se tato část zákona dotýkala vyčíslení výše platu jedné ze soudkyň, která se domáhala zpětného vyplacení. Jejímu návrhu soud vyhověl. Zároveň i ostatní ženy, jejichž plat toto opatření ovlivnilo, budou moci zažádat o vyplacení rozdílu i zpětně.

Nerovnost vznikala také proto, že soudkyně pro postup do vyšší platové třídy potřebovaly tříletou soudcovskou praxi, která byla kvůli nezapočítaným dovoleným narušena. Naopak soudkyně, které získaly praxi v jiném právním odvětví a soudkyněmi se staly až po osmi letech praxe, tímto omezením zasaženy nebyly. „Dospěli jsme k závěru, že ustanovení je neospravedlnitelné,“ řekla soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová

Soudkyně Křesťanová uvedla, že důvodem, proč se soud zabýval zákonem až nyní, jsou nové okolnosti, které dříve ospravedlňovaly současný způsob výpočtu. Za dva nejzásadnější faktory označila zvýšení věkové hranice pro soudce a možnost stát se soudcem bočním vstupem. Od roku 2022 totiž může být soudcem osoba, která dosáhla věku 30 let a má dlouhodobou právní praxi (například jako advokát), a nemusí mít pouze justiční praxi. Pro ty, kteří čerpali mateřskou a rodičovskou dovolenou před soudcovskou praxí, toto znevýhodnění neplatilo.

Navíc byla dříve minimální věková hranice pro přijetí do funkce soudce 25 let, což ženám umožňovalo lépe si rozvrhnout kariéru a rodinný život, jelikož mohly posunout mateřství do vyššího věku po tříleté praxi. V současnosti je však minimální věk pro soudce 30 let, díky čemuž soudkyně narážely na biologický strop, kdy už mateřství šlo těžko odkládat.

Při rozhodování se pro zamítnutí návrhu vyjádřila například vláda, která argumentovala, že začínající soudce si v této době osvojuje důležité justiční zkušenosti a měl by funkci aktivně vykonávat, naopak ombudsman se postavil za zrušení zákona. Ke konečnému rozhodnutí, že je část zákona diskriminační, přispěl fakt, že drtivá většina soudců čerpajících rodičovskou dovolenou jsou ženy. „Mezi lety 2019 a 2023 čerpali rodičovskou dovolenou jen 2 muži oproti 94 ženám," uvedla soudkyně Křesťanová o situaci v oboru. Proto dopadá zákon převážně na skupinu osob charakterizovaných věkem pohlavím a rodičovstvím a je charakterizován jako diskriminační.