Pokud to neuděláme my, tak nikdo, říká organizátor Ukliďme Česko

Do jarního úklidu v rámci iniciativy Ukliďme Česko zbývá týden. Už teď je nahlášeno přes čtyři tisíce úklidů, z nichž většina proběhne v sobotu 1. dubna po celém území České republiky. Jedná se již o desátý ročník tohoto celorepublikového úklidu, na jehož počátku stáli dva organizátoři z Brna. Radek Janoušek a Miroslav Kubásek. A právě s Miroslavem Kubáskem je dnešní rozhovor.

Na letošní rok připadá již desátý ročník vámi pořádané akce Ukliďme Česko. Čím je tento ročník specifický? Je v něčem jiný než ostatní roky?

Výjimečné jsou letos určitě rekordní počty účastníků. Zapojuje se nám také čím dál více škol, letos víc jak tisícovka. A to nejen základní školy, ale také střední, vysoké školy i různé vědecké instituce nebo školky. Snažíme se to každý rok posouvat trošku dál.

Jaká je předpokládaná účast pro tento rok?

Letos máme rekordní čísla. Úklidů, které jsou naplánované na jaro jsou čtyři tisíce a ještě nás čeká podzimní Celosvětový úklidový den, který připadá na 16. září. Tam ty čísla jsou trochu slabší, ale myslím si, že pět tisíc nebo pět a půl tisíce za letošek asi napočítáme. Určitě letos překonáme dvě stě tisíc dobrovolníků.

Evidujete meziroční nárůst dobrovolníků?

Od začátku byl vzrůstající trend. Každý rok se zúčastňovalo víc a víc lidí, až v roce 2019 se zúčastnilo téměř sto šedesát tisíc dobrovolníků. Ale pak byl covid, takže ta účast spadla na nějaké desítky tisíc. Teprve vloni se nám podařilo navázat na ten vzrůstající trend, kdy se zúčastnilo téměř sto devadesát pět tisíc dobrovolníků. A jak jsme za těch deset let napočítali, během jara by se měl do úklidů zapojit symbolický miliontý dobrovolník.

Kromě jarního úklidu pořádáte od roku 2018 i podzimní úklid.

Ano, jsme součástí Celosvětového úklidového dne. Iniciativa Let’s Do It! chtěla zastřešit národní úklidy a udělat Celosvětový úklidový den, aby se spojily všechny ty iniciativy. V té době probíhaly hlavně úklidy kolem pláží, kde se uklízí na podzim a i celkově ty celosvětové úklidy bývají spíš na podzim, po sezóně. Takže jsme se museli přizpůsobit a tím vlastně vznikl ten termín. Letos je to 16. září.

Bývá větší účast při jarním nebo podzimním úklidu?

Účast na podzimním úklidu je přibližně pětinová ve srovnání s jarním. Většinou je to asi čtyři sta nebo pět set úklidů. Tady je mnoholetá tradice jarního úklidu a ten podzimní je v podstatě takový doplněk. Je to trochu nešťastné z pohledu organizace, protože v té době končí prázdniny, lidé jsou na dovolených, školáci jdou do školy. V tomto ohledu je to špatný termín, ale nešlo s tím nic dělat. Úklidů bývá kolem čtyř set. I přesto, že podzimních úklidů bývá jen zlomek toho, co jarních, připravujeme podobnou podporu organizátorům.

Kolik přibližně nasbírají dobrovolníci dohromady odpadu v rámci vaší iniciativy?

My máme údaje od organizátorů, ale ta kvalita je rozdílná a v drtivé většině jde o odhad počtu pytlů. Jsme rádi alespoň za hrubý odhad odpadu, který nám pošlou ve zpětné vazbě. Když jsme počítali váhu odpadu za deset let, tak je to přes třináct tisíc tun.

Přenesme se nyní do roku 2014, kdy jste uspořádali s vaším spolkem první celorepublikový úklid. Co tomu předcházelo?

Lidé hlásili v rámci systému ZmapujTo.cz výskyt černých skládek. Bylo to myšleno jako takový bič na municipality (městské samosprávy), aby se zajímaly o podněty občanů. Obce na to nijak nereagovaly a začaly nám psát a ptát se, kdy to přijedeme uklidit, když jim to ti lidé nahlásili. Tak to byl ten prvotní impulz, po kterém následoval v roce 2014 první ročník Ukliďme Česko.

Co vás inspirovalo?

My jsme se inspirovali iniciativou Let’s Do It!, která vznikla s cílem úklidit černé skládky. Iniciativa je estonská a sdružuje národní koordinátory. V té době proběhl ve Slovinsku celonárodní úklid, kde se do úklidu zapojilo asi deset procent lidí, armáda, vedení státu a na základě toho vznikl dokument, kde organizátoři popsali, jak to všechno zorganizovali. Byl to nachystaný materiál, ze kterého jsme mohli vycházet. Jen se to muselo upravit českým poměrům, protože, každá ta země je specifická a musí si to předělat podle svých zvyklostí a potřeb.

A tak jste uspořádali celorepublikový úklid a pokračujete v tom dodnes.

Prvního ročníku se účastnilo asi šest tisíc dobrovolníků a docela nás to organizačně vyšťavilo. Řešili jsme, jak to bude všechno fungovat a přemýšleli jsme, jestli v tom vůbec budeme pokračovat. Pak jsme ale získali Ekologického Oskara, což nás nějak motivovalo a zavázalo nás to k tomu, abychom pokračovali. Ta akce není jen o tom, aby se uklidil nepořádek a černé skládky, ale aby se jejich vzniku do budoucna předcházelo a aby se de facto změnilo chování veřejnosti. Ať už tím, že to působí na děti a na mládež, nebo oslovením i starší generace. A proto se snažíme vyvíjet také další projekty.

Vy jste vytvořil v roce 2012 systém ZmapujTo.cz. Jak tato stránka pomáhá při jarním úklidu?

Zmapuj to.cz je původní projekt, kterým celá úklidovka začínala. Myšlenka toho byla taková, aby člověk nemusel jen nadávat, když narazí na černou skládku. Aby měl jednoduše prostor to místo nahlásit. Ten systém už sám pozná podle GPS souřadnice, komu to místo patří a pošle hlášení správnému člověku, který by to měl vyřešit. Takže to byl nástroj, který by zjednodušil komunikaci občana s úřadem.

Další aplikaci, kterou jste v rámci Ukliďme Česko spustili je KAMsNIM.cz Co je její hlavní funkcí?

KAMsNIM.cz vznikl před dvěma lety, je to poměrně čerstvý projekt a je to mobilní aplikace, kde jsme se snažili dát dohromady data z celé republiky o tom, kam správně vytřídit odpady. Takže to je takový google na odpady, kam zadáte, kde jste, co potřebujete vyhodit, a on ukáže, kde v okolí jsou správná místa. Ať už se jedná o klasické kontejnery na tříděný odpad, sběrné dvory i s otevírací dobou, nebo další místa na komodity, které lidé nejsou zvyklí třídit. Jako například léky, textil, baterie nebo elektro.

Plánujete do budoucna vývoj nějaké další ekologické aplikace?

Máme podprojekt, který se jmenuje EKO kalendář. Teď od ledna běží už v plné verzi a je to kalendář, ve kterém je přes sto šedesát dní, které se týkají ekologie a životního prostředí ať už národních nebo celosvětových, . Zároveň je to doplněno tři sta šedesáti pěti ekotipy na den, díky kterým můžou lidé změnit své chování během celého roku.

Jarní úklid probíhá každoročně začátkem dubna, proč právě tohle datum?

Problém s touto akcí je termín. Protože se koná na jaře, je potřeba zvolit termín, kdy ještě neroste tráva a kdy je odpad vidět. Vždycky je to balancování s termínem. Jsou svátky, Velikonoce a těch volných sobot není moc. Takže to letos vyšlo na apríl.

Jak celý systém dobrovolníků funguje?

Ten systém je tak nastavený, že když projeví někdo zájem a chce se zapojit do úklidu, tak vidí na našem webu kontakty na organizátory ve svém okolí. Je to platforma, kde může probíhat komunikace a koordinace úklidů tak, aby lidé neuklízeli stejné lokality a aby se domluvili. Tím že se zaregistrují, tak jsou v té mapě a každý vidí, že se může zapojit. Díky partnerům, které máme jsme schopni organizátory podpořit i materiálně, takže jim zasíláme pytle a rukavice.

Kolik pytlů a rukavic zprostředkováváte?

Teď v minulých dvou týdnech jsme rozeslali přes tři tisíce balíčků. Poslali jsme něco přes 120 tisíc pytlů na odpad a přes 160 tisíc párů rukavic.

Co musí takový organizátor udělat, jaký je postup?

Organizátor zaregistruje úklid u nás a musí si vytypovat lokalitu, domluvit si součinnost se samosprávou, aby věděli, že se ten úklid koná a aby sesbíraný odpad zlikvidovali. A pokud zavčas zaregistrují požadavky na počty rukavic a pytlů, stíháme je podpořit. Máme daný striktní termín, letos 9. března, do kdy musí ti organizátoři podat požadavky k úklidům, abychom měli prostor ta data zpracovat, nachystat materiál ze skladu, zabalit a rozeslat.

Kdo všechno může být organizátorem?

Organizátor může být kdokoliv. Při registraci jsou na výběr základní kategorie. Buď jednotlivec, nebo to můžou být spolky, například skauti, nebo sportovní týmy. Potom ideálním organizátorem je obec sama. Jednak tam není problém se svozem odpadu, jednak se dá akce lépe mediálně propagovat a také mají většinou i nějaké prostředky. Dalšími organizátory mohou být školy, kde se většinou zapojí nějaká třída, zájmový klub nebo i celá škola. A dalším subjektem jsou firmy, firemní úklidy, které to mají v rámci svých společensky prospěšných aktivit. Například spousta developerů uklízí lokality, kde staví.

Když se ohlédnete na posledních deset let akce Ukliďme Česko, co si říkáte?

Říkali nám, že jsme blázni, že jsme ten projekt začali dělat. Řada projektů, například Kamsnim.cz dávají smysl. Je to nápad, který měl vzejít z ministerstva. Už roky jsme s tím za nimi chodili a bylo to bez reakce, takže jsme si museli sednout a říct si ‚Pokud to neuděláme my, tak to neudělá nikdo.‘ A takhle vlastně vznikla řada věcí. Když ne my, tak kdo? Když ne teď, tak kdy? Oblast odpadového hospodářství je netypická, protože je založená na velkých odpadářských firmách. Do tohoto prostředí se těžko proniká. My v této oblasti čeříme vody a ne vždy se nám to vrací s vděkem. Těší nás ale zpětná vazba od organizátorů. Když jsme si je pročítali, nenašli jsme žádnou negativní. Všechny byly pozitivní a všem to dává smysl. A to nás těší.