Bude potřeba ji využít naplno, říká o multifunkční hale odborník

Brno - Zakázku na stavbu multifunkční haly, která má sloužit k pořádání sportovních a kulturních akcí na brněnském výstavišti, vyhrála společnost Hochtief CZ. Samotná aréna by měla město vyjít zhruba na čtyři a půl miliardy bez DPH, s okolní infrastrukturou pak na necelých sedm miliard korun. Na otázky týkající se realizace stavby a jejího provozu odpovídal odborník na veřejnou ekonomii Marek Pavlík, který vyučuje na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Arena Brno je nazývána největším strategickým projektem města. Oprávněně?

Předpokladem pro výstavbu je smysluplný odhad poptávky po tomto typu kapacity. Jestli má takto velká hala potenciál kromě sportovních utkání přitáhnout další koncerty a akce, které jsou teď především v Praze, pak je to smysluplné. Jde zkrátka o to, zda vytvoří konkurenční prostředí a má potenciál přebrat události z Vídně nebo Bratislavy, kde by jejich pořádání vyšlo dráž.

Co cena, přijde vám přiměřená?

Adekvátnost ceny posoudit nedokážu. Co se týče způsobu financování, tak to, že většina jde z rozpočtu města, které si navíc bere úvěr, je jeho strategická volba a ono samo nese možná rizika. Pokud na to město má, tak halu postaví, bude ji provozovat a vše je v pořádku.

Je možné ji financovat ještě jinými způsoby?

Pokud na ni město nemá, může daný projekt realizovat například za přispění Evropské unie. Zajímavou možností je Partnerství veřejného a soukromého sektoru (v takovém případě soukromý investor vybuduje infrastrukturu a zajistí služby, za což mu buď zaplatí zadavatel, nebo koncový uživatel; například mýtné dálnice – pozn. red.). Takové smlouvy se ale v České republice na zařízení tohoto typu téměř nevyužívají.

Jak probíhá realizace takového projektu?

Nejprve jde o to získat pozemky a různá povolení, a vyřídit další obdobné záležitosti. Samotná realizace už potom bývá rychlá, protože je v nejlepším zájmu investora, aby byla stavba dokončena a mohla mu generovat zisk. Samotná výstavba té haly, pokud vytváří investiční příležitost a podporuje rozvoj města, je tedy ta jednoduchá část. Následné řízení je kritický moment.

Je problém velikost stavby? Je něčím specifická?

Ne, je to podobné jako výstavba čehokoli jiného. Ať už je to nemocnice, škola nebo most. V podmínkách České republiky se ovšem stává, že veřejné zakázky jsou většinou dražší, než na kolik se původně odhadnou. Můžeme spekulovat proč, ale v zásadě bychom s tím měli počítat. Dalším problémem je odhad přínosů. K tomu by měla sloužit Analýza nákladů a přínosů. Nejsem si jistý, jestli k tomuhle projektu byla zpracována, nicméně vím, že u dalších projektů v Brně zpracována nebyla.

V čem je analýza tak důležitá?

Když je vypracována nezávisle, nikoli jen jako jakási podpora už učiněného rozhodnutí, ukáže dlouhodobé možnosti provozu a to, jaké benefity bude generovat. Kromě toho ukáže také rizika projektu, na co je citlivý. V případě, že se tato analýza neudělá, tak pouze nějaký projektant provede odhad a nacenění, a pak se předpokládá, že provoz bude ziskový. To je nicméně problém většiny staveb v tuzemsku. Neplánuje se a neřeší se udržitelnost jejich provozu.

Radnice počítá s miliardovou rezervou. Je to obvyklé a dostačuje to?

Pokud by skutečně celkové náklady, jak je spočítali, byly šest miliard a oni přidali miliardu pro případ inflace a zdražování materiálů, pak je to správný postup. Můžeme dokonce uvažovat, že to byl výsledek analýzy. Co nám ukazuje poslední vývoj, je, že po dlouhém období stabilní inflace nám hrozí její rychlý růst. Ceny energií stouply a přicházejí opodstatněné obavy. Je dobré to strategicky promítnout do projektu a vytvořit si rezervu třeba dvacet procent. To je adekvátní.

Je případnou analýzu potřeba v čase aktualizovat?

Rozhodně. Pokud existuje analýza zhotovená před covidem, tak tu je bez debat potřebné provést znovu. Pokud byla zpracována po covidu, ale před napadením Ukrajiny Ruskem, tak taktéž. Je jasné, že se s ekonomikami států něco děje. Je na místě udržovat vše aktuální vzhledem k zásadním změnám. Tím se vracíme zpátky k té udržitelnosti provozu. Pokud se skončí u toho, že se počítalo s pronájmem nějakého prostoru třeba za tisíc korun na hodinu a najednou vám vyjde, že potřebujete deset tisíc korun, tak je otázka, jestli to případní zájemci dokáží zaplatit, nebo se nedostanete do bodu, kdy kvůli existenci haly opět vzroste zátěž na veřejný rozpočet.

Jakou roli může sehrát provozovatel? A kdo by to měl být?

Pakliže je to multifunkční objekt na způsob pražské O2 areny, mělo by ideálně existovat více seriózních zájemců o provozování a měli by mít business plán. Je dobré, že město ví, co z toho chce dostat, to se mu ale taky nemusí splnit. U takového komerčního projektu je potřeba pořádat akce, využít halu naplno a nejlépe ji vždy vyprodat. To je právě na daném provozovateli.

Může takovou stavbu provozovat samo město?

Jestliže je zařízení ve vlastnictví města, tak jej typicky řídí příspěvková organizace, kterou zřídí město, nebo organizace, kde má město majoritní podíl. V Brně je to například Starez – Sport (společnost, která se stará o některá brněnská sportoviště a pořádá sportovní akce pro děti a veřejnost – pozn. red.). Pokud jde například o malá sportovní zařízení, může to být dokonce jen skupina pracovníků přímo na úřadě. Jsou i případy, kdy provoz svěří do rukou nějakému spolku, ale to se z dlouhodobého hlediska neukazuje jako úplně ideální. Je tam riziko, že externí správce a provozovatel to může provozovat takovým způsobem, že zisk si vyvede, ale nebude dostatečně dbát na udržování objektu a reinvestovat své peníze. Jedna hala tedy v důsledku vyvolá rozpočtovou zátěž v podobě dotování subjektů, které ji využívají, a ještě je potřeba financovat její provoz.

Může tedy odpovědí být společnost Arena Brno?

Ano, tato městská společnost by mohla být provozovatelem. Pokud už si město zřídí společnost, kde má majoritu, tak dalším logickým krokem je ustavit tuto společnost provozovatelem. Ta může halu pronajímat dál, například na jednotlivé eventy. V principu tedy, pokud ten prostor bude někdo chtít využít, zaplatí si pronájem na určitou dobu a záleží jen na něm, jestli na tom vydělá, nebo prodělá. Město by tím mělo své jisté, protože by znalo minimální hranici, pod kterou nemůže s nájmem klesnout.

Pracovala by taková provozní společnost v nejlepším zájmu města?

To záleží na tom, jestli půjde o zájem určitých skupin nebo veřejného rozpočtu. Jde o obsazení výkonných pozic lidmi, kteří budou rozhodovat hospodárně a strategicky. Samozřejmě s kontrolou města, jelikož je to v zájmu jeho rozpočtu, a tudíž v zájmu voličů. Prioritou města by však dle mého názoru nemělo být stavět prostory pro profesionální sport, ale navyšovat sportovní kapacity pro veřejnost. Samozřejmě úplně hlavní jsou třeba nemocnice, vzdělání a infrastruktura.