X
  • #MUNI
  • #Ukrajina
  • #Brno
login Přihlásit se
  • Zapomněli jste heslo?
  • Založit nový účet
  • Odhlásit
close
twitter facebook instagram youtube
  • Hlavní strana
  • Domácí
  • Zahraničí
  • Názory
  • Ekonomika
  • Kultura
  • Sport
  • Rozhovory
  • Univerzita
  • Living Journalism
  • Vězni píší

Fotoreportáž: Po stopách poválečného Brna

Marie Golková 7. dubna 2025 • 17:00

Fotogalerie

Zpět na článek

Stezky Brněnského architektonického manuálu (BAM) vedou po celém Brně.
chevron_right
Stezky Brněnského architektonického manuálu (BAM) vedou po celém Brně. - Marie Golková
  • Stezky Brněnského architektonického manuálu (BAM) vedou po celém Brně.
  • Ústřední autobusové nádraží Zvonařka navrhl architekt Radúz Russ a je první zastávkou trasy. Tato brutalistní stavba vznikala mezi lety 1977 a 1985. O centrálním autobusovém nádraží se ale v Brně uvažovalo už dlouho před samotnou výstavbou Zvonařky. V roce 2019 pak muselo nádraží projít rekonstrukcí kvůli nedostatečné údržbě.
  • Druhou zastávkou procházky je obchodní dům Prior, na jehož místě dnes už stojí jen sutiny. Stavba ve stylu brutalismu byla dílem skupiny architektů Zdeňka Řiháka, Zdeňka Sklepka a Jana Melichara.
  • Obchodní dům Prior měl být součástí „nového brněnského centra“, které by nahradilo to původní, historické. V posledních letech budovu však většina lidí vnímala spíše jako cestu k obchodnímu centru Vaňkovka, kvůli kterému byla terasa Prioru i upravena.
  • Kolem hlavního nádraží vede trasa k druhému autobusovému nádraží v Brně u hotelu Grand. To bylo postaveno podle návrhu významného architekta a urbanisty meziválečného Československa Bohuslava Fuchse. Nádraží vzniklo na jedné z uvolněných parcel železničního areálu a původní návrh byl mnohem rozsáhlejší. Z navrhované odbavovací haly a tří krytých nástupišť bylo postaveno pouze ono jedno nástupiště. To je zastřešené tenkostěnnými oblouky z předpjatého betonu a je dnes památkově chráněno jako ukázka povalečného funkcionalismu.
  • Od autobusového nádraží je to jen kousek k bývalé provozní budově výrobního družstva Karat. Družstvo tehdy sdružovalo brněnské šperkaře a zlatníky a budova jim měla sloužit jako společné zázemí. Projektu se tehdy ujal architekt Ivan Ruller. Nejvýraznějším prvkem celé stavby je kruhová plastika z tepané mědi od Jánuše Kubíčka a Josefa Vohrabala. Budova je ukázkou architektury 70. let a dnes je využívána především pro kanceláře firem.
  • Další zastávkou stezky je budova Janáčkova divadla. Jeho podobu a to, kde se bude nacházet, trvalo vymyslet přes půl století.
  • Prvotním impulsem pro jeho výstavbu byla v roce 1881 právě zahájená stavba Německého národního divadla (dnešního Mahenova). Na návrh Janáčkova divadla bylo během let vypsáno celkem pět soutěží.
  • Co by kamenem dohodil, se přímo na Moravském náměstí nachází Památník rudoarmějců. Stojí zde už od roku 1955 a někteří ho mohou znát i jako Pomník vítězství Rudé armády nad fašismem. Byl totiž postaven k desetiletému výročí osvobození země od fašistického režimu.
  • Na vrcholu památníku se nachází bronzová socha vojáka v nadživotní velikosti. Na projektu spolupracovali Antonín Kurial, sochař Vincenc Makovský a architekt Bohuslav Fuchs.
  • Procházka dál vede kolem budovy, kde dnes sídlí studentské kino Scala. Původně administrativní budova byla postavena podle návrhu architekta Jaroslava Josefa Polívky. Kino se v suterénu otevřelo v roce 1929 a mělo tehdy největší hlediště v Brně. Název Scala získal biograf už v roce 1935 a používal jej až do změny politického režimu, kdy byl přejmenován na kino Moskva a tento název nesl až do revoluce.
  • O kousek dál se nachází hotel Continental, který je dnes příkladem poválečného modernismu. Na jeho místě dříve stál rodný dům významného architekta Adolfa Loose. Původně měla být nová stavba jen turistickou ubytovnou, nikoliv luxusním hotelem. To bylo změněno teprve v průběhu stavby.
  • Stezka vede i kousek od Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, naproti které se nachází Bílý dům. Ten byl postaven jako hlavní sídlo a zázemí pro městský výbor KSČ podle návrhu architektů Miroslava Spurného a Františka Jakubce. Po revoluci se administrativní budova proměnila ve zdravotnické centrum polikliniky a dnes v ní najdete i základní školu, kavárnu, a dokonce i nově přesunuté Divadlo Bolka Polívky.
  • Stezka vede také kolem bytového domu družstva Agroprojekt, který navrhl architekt Vladimír Beneš. Budova se nachází kousek od Obilného trhu.
  • V průběhu 80. let bylo třeba se zaměřit na obnovu mnoha historických památek ve středu města, a to v souvislosti s prohlášením centra Brna za městskou památkovou rezervaci. To se týkalo i novorenesanční budovy Besedního domu z let 1870 -1873. Její rekonstrukce nakonec trvala až do období po revoluci.
  • Další zastávkou procházky je hotel International, který byl postaven v letech 1958 –1962. Hotel vznikl kvůli problému nedostatečného množství ubytování pro návštěvníky Brna, který bylo na konci padesátých let třeba vyřešit. Při řešení tohoto problému byl postaven například i hotel Continental, který byl dřívější zastávkou stezky.
  • Přímo před hotelem International se nachází módní oděvní dům Vkus, který vznikl právě pro hosty hotelu. Vítězný návrh projektu vyhotovili Arnošt Krejza a Karel Žák. Oděvní dům Vkus je vnitřně propojen chodbou s hotelem i s dnešním palácem Jalty. Vkus v sobě spojuje jak modernu 60. let, tak prvky prvorepublikové architektury.
  • V budově novobarokního paláce, kde dnes sídlí prodejna firmy Lindex, se kdysi nacházel mléčný bar Sputnik. Ten byl od 50. let významným brněnským centrem rychlého občerstvení. Prostory mléčného baru navrhl sochař Jaroslav Brychta.
  • O kousek dál, přímo na náměstí Svobody, stál další mléčný bar, tentokrát podle návrhu architekta Jiřího Velka. Z původních interiérů i exteriérů se zde nedochovalo nic a dnes na tomto místě najdete jednu z poboček rychlého občerstvení McDonald’s.
  • Mezi budovami renesančního Domu pánů z Lipé a novorenesančním Kleinovým palácem, které zde stojí dodnes, byl kdysi i barokní měšťanský dům. Ten byl ale během bombardování Brna za druhé světové války zničen a na jeho místě vzápětí vyrostl obchodní dům Rozkvět. I ten dnes vypadá zcela jinak než tehdy, protože v letech 2004 - 2005 podstoupil kompletní rekonstrukci.
  • Budova městské tržnice byla postavena mezi lety 1947 a 1950. Krytá budova měla pojmout stánkaře z náměstí, aby tržnice mohla fungovat celoročně. Stavba byla otevřena v roce 1951, tedy v období potravinové krize za tuhého stalinistického režimu.
  • Kousek dál se nachází bytový dům, který byl původně určen pro ubytování zaměstnanců výzkumného ústavu Silničního vývoje v Brně. Dnes se jedná o ukázku jedné z nejkvalitnějších obytných staveb v Brně z druhé poloviny 20. století. A to i díky elegantnímu řešení orientace bytů na sever. Aby se dovnitř dostalo co nejvíce světla, zvolili totiž autoři stavby Jaroslav Drápal a Olga Drápalová takzvané dvojité zalomení fasády. Díky tomu se do bytu dostalo slunce i z východní strany.
  • Poslední zastávkou stezky je budova Teplotechna z let 1970 - 1975. Tu navrhl architekt Jan Dvořák a původně sloužila jako obchodní dům.
Stezky Brněnského architektonického manuálu (BAM) vedou po celém Brně.

O nás

Stisk online je studentský multimediální zpravodajský deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno v rámci studia jako cvičné médium. Stisk vznikl jako cvičné médium pro studenty už v roce 1997, kdy byl jedním z prvních internetových časopisů v České republice.
Na portálu zájemci najdou studentský deník Stisk Online, Rádio Stisk, TV Stisk a také výstupy některých dalších žurnalistických kurzů (s přesahem na sociální sítě). Cílem multimediální dílny je simulace redakčního prostředí, každý student si tak může vyzkoušet všechny základní role při výrobě online zpravodajského či publicistického obsahu i související působení na sociálních sítích a připravit se tak na praxi v různých typech médií.

twitter facebook instagram youtube

Tiráž

Tiskové zprávy a náměty pro tvorbu žurnalistických materiálů pro Online Stisk, Rádio Stisk a TV Stisk zasílejte pouze na e-mail:

email stisk.munimedia@gmail.com

Všechny žurnalistické materiály jsou zveřejněny podle stejných pravidel jako na kterémkoliv jiném zpravodajském serveru nebo například v novinách, rozhlasovém nebo televizním zpravodajství. Mazání už zveřejněných žurnalistických příspěvků (ani jejich částí) v jakékoli formě není možné nyní ani v budoucnu.



Adresa

Katedra mediálních studií a žurnalistiky,
Fakulta sociálních studií MU,
Joštova 10,
602 00 Brno

Redakce

  • ESF logolink

Tento systém je financován v rámci realizace projektu Strategické investice Masarykovy univerzity do vzdělávání SIMU+ registrační číslo CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002416.

  • © 2025 Stisk.Online – všechna práva vyhrazena
  • Katedra mediálních studií a žurnalistiky
  • Fakulta sociálních studií
  • Masarykova univerzita