Výstava fotografa Sitenského zachycuje válečné momenty

Brno - V Technickém muzeu v Brně aktuálně probíhá výstava válečných fotografií Ladislava Sitenského. K vidění jsou desítky fotek z doby druhé světové války. Expozici bylo možné zrealizovat díky spolupráci Masarykovy univerzity a vnučky Sitenského, Adély Kándlové. Zájemci si mohou fotky prohlédnout až do konce června.

Výstava tvorby Ladislava Sitenského byla zahájena vernisáží 3. března během Masarykových dnů, které uspořádala Masarykova univerzita u příležitosti 176. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. „Jsme velmi rádi, že do výstavního plánu můžeme zařadit tvorbu jednoho z nejvýznamnějších československých fotografů. Téma výstavy nebylo zvoleno náhodou – Technické muzeum se dlouhodobě zaměřuje na fotografická díla dokumentující nejen techniku své doby, ale také historické události, které ji zásadně utvářely,“ komentoval Josef Večeřa, náměstek ředitele Technického muzea v Brně.

Výstava s názvem 312. a 311. peruť v protisvětle Ladislava Sitenského byla pojmenována podle jeho fotografického stylu. Záměrně fotografoval proti slunci, což bylo na tehdejší dobu nevídané a unikátní. Kontrast světla a stínu vytváří zajímavou atmosféru. Černobílé fotografie zachycují nejčastěji letouny britské RAF (Royal Air Force) v akci nebo před startem, a také momenty spojené s válkou, jako třeba pohřeb vojáka. Neusiloval o šokování nebo slávu a nechtěl se zaměřovat na krvelačnost. Naopak se soustředil na každodenní momenty.

Vnučka Sitenského Adéla Kándlová připravila celý koncept. „Děda nechtěl šokovat. Hledal ve fotografiích poezii i v těžkých momentech války. Právě protisvětlo dodává jeho snímkům sílu a citlivost,“ řekla Kándlová.

„Fotky jsou zajímavé. Já jsem Sitenského před návštěvou výstavy moc neznala, takže jsem čekala vyloženě válečné krvavé fotografie,“ komentuje návštěvnice Jana Tapšíková. V místnosti, kde je expozice umístěná, se promítají i dobové videozáběry.

Sitenský během druhé světové války sloužil u pozemního personálu 312. československé stíhací perutě RAF. Ačkoliv to tak může působit, oficiálním fotografem tehdy nebyl a někdy fotil i přes zákaz. U 312. perutě natočil i šestnáctimilimetrový film Operations Calling. V únoru roku 1948 poprvé vyšla jeho kniha Peruť 312, která byla po nástupu komunismu zničena. Zachovalo se jen pár výtisků. Bez omezení mohl své fotografie publikovat až po sametové revoluci.