Dřívější přílety i kratší tahy: klimatická změna proměňuje migraci ptáků

Brno - Desítky ptačích druhů se vydávají přečkat zimu v příznivějších podmínkách jižnějších krajů. Čeká je tak cesta dlouhá tisíce kilometrů. Vrchol ptačí migrace se nevyhýbá ani jižní Moravě. Migrační strategii ptáků však ovlivňuje klimatická změna.

Teplejší zimy a proměnlivé počasí ovlivňuje způsob, jakým ptáci migrují. Některé druhy odlétají později, jiné dříve nebo přizpůsobují své migrační trasy. Někteří ptáci dokonce zůstávají kvůli příznivějším podmínkám v Česku. Klimatická změna však může ovlivnit i to, zda se ptáci vracejí na hnízdiště ve vhodnou dobu.

Kvůli nevyzpytatelnému počasí i změnám klimatu dochází také k proměně migračních strategií ptáků. Ptáci reagují na jiné podmínky v oblastech, kterými prolétají. „Problém je, že se ptáci pohybují přes různé oblasti s různým prostředím, které se klimaticky mění, a mohou tak ovlivnit následující období ročního cyklu – například rozmnožování,“ řekl ornitolog Vojtěch Brlík.

Například jižní Morava pro migrující hejna představuje důležitý koridor, zejména kvůli její rozmanitosti. Bohatost této oblasti spočívá především v rozsáhlých mokřadech a vodních plochách, kde ptáci při stěhování doplňují energetické zásoby. „Mezi nejdůležitější oblasti patří Lednické rybníky, Novomlýnské nádrže, soutok Moravy a Dyje a širší oblast dolního Pomoraví a Podyjí,“ dodal Brlík.

U některých druhů navíc se změnou klimatu přibývá jedinců, kteří odlétají později, migrují na kratší vzdálenost, nebo dokonce zůstávají přes zimu u nás. „V posledních sezónách u nás zimují například rehci domácí nebo holubi hřivnáči, i když dříve na zimu odlétali,“ řekl ornitolog České společnosti ornitologické Petr Voříšek. Podle něj se podmínky pro přezimování v Česku kvůli teplejšímu podnebí lepší a tito ptáci mohou být na jaře v získávání potravy a hnízdění dokonce ve výhodě oproti těm, co se teprve vrací ze zimovišť.

Studie z minulého roku vedena českými vědci dokonce ukazuje, že dále migrující ptáci bývají vůči klimatickým změnám zranitelnější, jelikož pak hůře přizpůsobují načasování příletu a proměnlivým podmínkám na hnízdištích. Pokud se například vlivem oteplování posune období nejvyšší dostupnosti potravy, mohou mít potíže přizpůsobit dobu příletu dřívějšímu nástupu jara. To se pak odráží na růstu populace.

Studie: Latitude-specific responses of European birds' population growth rates to temperature and water availability (Reakce míry populačního růstu evropských ptáků na teplotu a dostupnost vody v závislosti na zeměpisné šířce)

https://nsojournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/oik.11460

Ptáci se však těmto jevům postupně přizpůsobují. Některé druhy mění svá zimoviště i tahové trasy. „Známým příkladem jsou pěnice černohlavé ze střední Evropy, které typicky zimují ve Středomoří, ale část populace začala na zimu kvůli příznivějším podmínkám táhnout do Velké Británie,“ dodal Voříšek.

Podobná data o migraci ptáků ornitologové zjišťují pomocí kroužkování. Ptáky okroužkují před jejich odletem a po zimě mohou zjistit, kolik jedinců se vrátilo, tedy pravděpodobnost přežívání. Dalším sledovacím prostředkem jsou zabudované geolokátory, díky nimž je možné monitorovat pohyb ptactva a sledovat jejich zimoviště, místa hnízdění či úhynu i populační ztrátu.

Ačkoli se tak na první pohled nemusí zdát, migrace ptactva představuje důležitý faktor zajišťující rovnováhu ekosystému. Tažní ptáci přenášejí množství organismů a semen rostlin, včetně parazitů, a přispívají tak k šíření druhů i proměnám ekologickým vztahů v přírodě.