Umělec Bartoloměj Kulakovský vystavuje do prosince v kavárně Trojka.
Foto: Artur Čada
GALERIE collections
Brno - Třicetiletý Bartoloměj Kulakovský představil v sobotu 7. listopadu v brněnské kavárně Trojka svou novou prodejní výstavu Nocturna. Expozice, která potrvá do 12. prosince, mapuje uplynulých deset let autorovy tvorby a návštěvníkům nabízí vizuální sondu do nevědomí a snových stavů. Autor v ní po technické stránce originálně propojuje tradiční výtvarné postupy s digitální malbou. Vstup je zdarma.
Ústředním motivem kolekce je zkoumání hranic mezi vizuální realitou a niterným emočním prožitkem. Kulakovský ve svých dílech volně vychází z mytologie, tarotu či mystiky. Výsledný styl, v němž se mísí vlivy secese, kaligrafie, street artu i komiksu, má blízko k magickému realismu. Vystavené obrazy přitom nevznikaly podle autora jako předem složitě promyšlené koncepty, ale spíše coby bezprostřední reflexe okamžitých nápadů.
„Zajímaly mě stavy, do kterých se dostáváme při spánku, a sny, které nedokážeme vysvětlit, ale probouzíme se z nich se zvláštním pocitem. Na plakáty se dá nahlížet jako na odrážení hlubšího snu,“ vysvětlil tvůrce na zahájení výstavy
. Podotkl také, že zářijové uvedení stejné kolekce v Praze vyvolalo u diváků silné pozitivní i negativní emoce.
Expozice je specifická i po technické stránce, jelikož umělec experimentuje s netradičními kolážemi a často záměrně zdůrazňuje řemeslné nedokonalosti. Například lavíruje tuší na papír, který se ve vodě zkrabatí, a následným skenováním tuto hrubou strukturu ještě zvýrazní. „Oproti klasické digitální malbě se nesnažím o dokonalost nebo realismus. Používám ji, jako by to byla třeba kresba nebo linoryt,“ popsal Kulakovský svou tvůrčí metodu.
Trojka byla při vernisáži plná.
Foto: Artur Čada
Hledání správného výrazu pro snové vize se u Kulakovského odráží v prolínání tradičních a digitálních postupů. Výsledná díla sám označuje za specifickou koláž obou těchto světů. Fyzickou hrubost materiálu do počítače přenáší například tím, že papír zkrabatělý od lavírování tuší naskenuje a jeho narušenou strukturu ještě umocní. „Oproti klasické digitální malbě se nesnažím o dokonalost nebo realismus, ty nedokonalosti technik často naopak zdůrazňuji. Digitální malbu používám spíš tak, jako by to byla ruční kresba nebo linoryt,“ přiblížil autor svou tvůrčí metodu.
Nocturna pro umělce představuje zásadní milník a pomyslnou tečku za jeho dosavadní dráhou. Během svých dvacátých let totiž tvořil intenzivně, ale kvůli studijním, pracovním či psychicky náročnějším životním obdobím nedokázal věci vždy finalizovat a tvořil takzvaně do šuplíku.
„Vybral jsem díla, která ke mně nejvíc promlouvala, kde jsem si pamatoval emotivní proces tvorby, a dal jim finální podobu. Bylo to pro mě až katarzní. Dal jsem svému starému uměleckému já konečně tvář,“ svěřil se autor. Aktuální výstavu tak vnímá jako symbolický začátek konce, jelikož uzavírá jedno období a do budoucna se plánuje zaměřit na velkoformátovou experimentální malbu na plátno.
Pro studenty vysokých škol, kteří se věnují volejbalu na vyšší úrovni, zorganizovala Masarykova univerzita speciální turnaj. Chtěla tak navázat na tradici ...
Věda nemusí být jen pro lidi v bílých pláštích nebo odborníky s tituly před jménem. Do výzkumu se mohou zapojit i běžní lidé, a to třeba pozorováním ptáků nebo ...
Někdy funguje jako bezpečný přístav, kde se můžeme vyplakat a utřídit si myšlenky. Jindy se ale mění v nebezpečnou smyčku, která nás drží uvězněné v negativních ...