Konec jedné dekády. Kulakovský v Trojce vystavuje snové vize

Domácí

Konec jedné dekády. Kulakovský v Trojce vystavuje snové vize
Umělec Bartoloměj Kulakovský vystavuje do prosince v kavárně Trojka. Foto: Artur Čada
GALERIE collections

Brno - Třicetiletý Bartoloměj Kulakovský představil v sobotu 7. listopadu v brněnské kavárně Trojka svou novou prodejní výstavu Nocturna. Expozice, která potrvá do 12. prosince, mapuje uplynulých deset let autorovy tvorby a návštěvníkům nabízí vizuální sondu do nevědomí a snových stavů. Autor v ní po technické stránce originálně propojuje tradiční výtvarné postupy s digitální malbou. Vstup je zdarma.

Ústředním motivem kolekce je zkoumání hranic mezi vizuální realitou a niterným emočním prožitkem . Kulakovský ve svých dílech volně vychází z mytologie, tarotu či mystiky . Výsledný styl, v němž se mísí vlivy secese, kaligrafie, street artu i komiksu, má blízko k magickému realismu . Vystavené obrazy přitom nevznikaly podle autora jako předem složitě promyšlené koncepty, ale spíše coby bezprostřední reflexe okamžitých nápadů . „Zajímaly mě stavy, do kterých se dostáváme při spánku, a sny, které nedokážeme vysvětlit, ale probouzíme se z nich se zvláštním pocitem. Na plakáty se dá nahlížet jako na odrážení hlubšího snu,“ vysvětlil tvůrce na zahájení výstavy . Podotkl také, že zářijové uvedení stejné kolekce v Praze vyvolalo u diváků silné pozitivní i negativní emoce .

 

Expozice je specifická i po technické stránce, jelikož umělec experimentuje s netradičními kolážemi a často záměrně zdůrazňuje řemeslné nedokonalosti . Například lavíruje tuší na papír, který se ve vodě zkrabatí, a následným skenováním tuto hrubou strukturu ještě zvýrazní . „Oproti klasické digitální malbě se nesnažím o dokonalost nebo realismus. Používám ji, jako by to byla třeba kresba nebo linoryt,“ popsal Kulakovský svou tvůrčí metodu .

 

Trojka byla při vernisáži plná.
Trojka byla při vernisáži plná. Foto: Artur Čada

 

 

Hledání správného výrazu pro snové vize se u Kulakovského odráží v prolínání tradičních a digitálních postupů . Výsledná díla sám označuje za specifickou koláž obou těchto světů . Fyzickou hrubost materiálu do počítače přenáší například tím, že papír zkrabatělý od lavírování tuší naskenuje a jeho narušenou strukturu ještě umocní . „Oproti klasické digitální malbě se nesnažím o dokonalost nebo realismus, ty nedokonalosti technik často naopak zdůrazňuji. Digitální malbu používám spíš tak, jako by to byla ruční kresba nebo linoryt,“ přiblížil autor svou tvůrčí metodu .

Nocturna pro umělce představuje zásadní milník a pomyslnou tečku za jeho dosavadní dráhou . Během svých dvacátých let totiž tvořil intenzivně, ale kvůli studijním, pracovním či psychicky náročnějším životním obdobím nedokázal věci vždy finalizovat a tvořil takzvaně do šuplíku .

„Vybral jsem díla, která ke mně nejvíc promlouvala, kde jsem si pamatoval emotivní proces tvorby, a dal jim finální podobu. Bylo to pro mě až katarzní. Dal jsem svému starému uměleckému já konečně tvář,“ svěřil se autor . Aktuální výstavu tak vnímá jako symbolický začátek konce, jelikož uzavírá jedno období a do budoucna se plánuje zaměřit na velkoformátovou experimentální malbu na plátno .

Prostor před kavárnou Trojka.
Prostor před kavárnou Trojka. Foto: Artur Čada

 

Další články o stisk online