Jak se mění role knihoven v Brně
Kultura
Brno - Představa knihovny jako místa, kam si člověk přijde půjčit knihu a zase odejde, už dávno nemusí odpovídat realitě. Knihovny dnes nabízejí mnohem víc než jen klasické výpůjčky. Kromě knih se v nich lidé mohou setkat s e-knihami a audioknihami, vzdělávacími kurzy, kulturními programy nebo prostory pro trávení volného času. Příkladem je i Knihovna Jiřího Mahena v Brně.
Vypůjčka knih a další tradiční služby jsou základem, na kterém mohou knihovny stavět další nabídku. Veřejné knihovny zajišťují přístup k velkému množství informací, přijímaného z tištěných knih a časopisů. Vedle těchto klasických zdrojů přibývají například e-knihy, audioknihy nebo digitální databáze. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu vzrostl v českých veřejných knihovnách v roce 2025 počet e-výpůjček meziročně o 34 procent.
Elektronické knihy už dnes nejsou velkou novinkou. Knihovny ale v posledních letech získávají i další funkce, které přesahují jejich tradiční zaměření. Příkladem tohoto posunu je Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Kromě knih tištěných i elektronických nabízí i deskové hry, hračky nebo didaktické pomůcky. Lidí si je mohou odnést domů a diskutovat spolu nad různými tématy nebo se něco přiučit i z jiných zdrojů, než jsou pouze knihy.
Celkový posun knihoven spočívá v tom, že se z nich už nemusí odcházet abychom diskutovali, vzdělávali se nebo si zkoušeli nové dovednosti nejen z teoretického hlediska. Lidé mohou navštívit i aktivity spojené například s informační a počítačovou gramotností nebo moderními technologiemi. Podobný posun ale není pouze brněnskou záležitostí. Státní koncepce rozvoje knihoven pro roky 2021 až 2027 počítá s knihovnami také jako s komunitními vzdělávacími a kulturními centry.
Právě tyto kulturní a vzdělávací programy se v posledních letech stávají významnou součástí nabídek knihoven. Celostátní statistiky za rok 2025 ukazují, že počet kulturních akcí ve veřejných knihovnách vzrostl o 14 procent na téměř 88,5 tisíce. Jejich návštěvnost přitom meziročně vzrostla o více než polovinu, na 3,35 milionu lidí.
Tento trend můžeme pozorovat v již zmiňované knihovně Jiřího Mahena. Její kulturní akce navštívilo v roce 2025 téměř 98 tisíc lidí, zatímco v roce 2024 jich bylo zhruba 42,5 tisíce.
Čísla naznačují, že už dávno nemusí návštěvy knihovny končit u výpůjčního pultu. Někdo přichází za knihou, jiný za přednáškou, kurzem nebo kulturní akcí. Další může využít knihovnu jako místo pro studium, odpočinek nebo přístup k informacím, ke kterým by se jinak špatně dostával.
Ovšem všechny nové možnosti nejspíš nikdy nenahradí původní funkci knihoven. Tištěná kniha zůstává jejich hlavním symbolem a nezaměnitelnou součástí jejich nabídky. Samotná knihovna už ale může být kulturním, vzdělávacím i komunitním prostorem. V Brně tento posun není patrný pouze v nabídce služeb jednotlivých knihoven ale hlavně v tom, kolik různých důvodů dnes lidé mají, aby do knihovny zašli.