Včely jsou ohrožené, ale krajina převčelená, říká entomolog Petr Bogusch
Rozhovory
Brno - Evropská komise v únoru tohoto roku zveřejnila Evropský červený seznam včel, který ukazuje data o výskytu a ohrožení mnoha druhů. Reakce na zjištěné informace na sociálních sítích stále rezonují. Informace o včelách sdělil v rozhovoru odborník Petr Bogusch, který se na Evropském červeném seznamu podílel.
Co ukazuje nový Evropský červený seznam?
Seznam bere zřetel na původní populace všech druhů včel, jsou tam ale i data o včele medonosné. První Evropský červený seznam vyšel v roce 2014, ale narážel na to, že o spoustě druhů jsme nic moc nevěděli. Více než půlka druhů spadla do kategorie data deficient (nedostatek údajů), protože k nim nebyly dostatečné údaje o rozšíření a ekologii.
Cílem druhého červeného seznamu bylo, aby druhů data deficient bylo co nejméně.
Proč se těmto původním včelám říká včely samotářky?
Říká se jim samotářské včely, protože v angličtině je ten termín wild bees, což by bylo divoké včely. Ale když se řekne divoké včely, tak si každý představí, že kopne do stromu a pak utíká, protože ho pronásledují včely medonosné, které tam hnízdí v nějaké dutině.
Ne všechny ostatní druhy včel jsou samotářské, i když jich je většina. Řada druhů žije taky společensky, mezi včely patří například i čmeláci.
Čím se včely samotářky liší od včel medonosných?
Samotářky se liší tím, že nežijí v žádných koloniích. Samice si vyrábí svoje vlastní hnízdo. Dělá to vždycky sama a hrabe si ho někde v zemi, nebo ho umísťuje do nějaké dutiny. Nanosí tam zásoby pylu a nektaru, naklade vajíčka a už se o to hnízdo nestará.
Pak jsou ještě takzvané kukaččí včely. To jsou parazitické včely, které si hnízda nestaví a kladou vajíčka do hnízd samotářek.
Pokud je včela nějak specializovaná, je ohroženější
Jaká je ta situace včel samotářek v České republice?
Myslím si, je to třeba necelá polovina všech druhů, co je v nějaké kategorii ohrožení. Samozřejmě to neznamená, že jenom tyhle druhy jsou důležité. Máme třeba druhy, které jsou dlouhodobě vzácné, ale nedochází tam k úbytku. To může být časovaná bomba - dojde k nějaké drobné změně v jejich biotopu a ten druh prostě ubyde nebo vymizí.
Jaký je hlavní problém, který zapříčiňuje ohrožení včel samotářek?
Nemají kde být a co jíst. V dnešní krajině těžko nacházejí potravu. Spousta druhů potřebuje určité rostliny. Zjistili jsme, že pokud je včela nějak specializovaná, je ohroženější.
Druhy, které nemají specializaci na biotop a žijí kdekoliv a druhy, které nemají specializaci na rostliny, jsou na tom relativně dobře. Ale druhy, které mají jednu nebo druhou specializaci, nebo dokonce obojí, jsou většinou ohroženější.
Jaké faktory to zapříčiňují?
Chemie, která se v přírodě všude vyskytuje. Pole se stříkají vším možným, pak to déšť spláchne dohromady a je z toho koktejl všech možných pesticidů. Přípravek, který je schválený Evropskou unií, nemá až takový vliv. Ale pokud se těch přípravků spláchne dohromady pět, nebo stačí dva nebo tři, už je to problém. Jeden přípravek oslabí tu populaci o 10 %, když jsou tři dohromady, tak ji oslabí o 90 %.
Jsou zde další faktory?
Změna klimatu ovlivňuje taky hodně. Problémem jsou výkyvy. Druhy specializované na konkrétní rostlinu narážejí na problém, že tato potrava nakvete dřív nebo později, než jsou samy aktivní.
Včely se vyvíjejí pod zemí, kde mikroklima není tolik vychýlené. Vylíhnou se ve stejnou dobu každý rok. Stává se, že se třeba vylíhnou a dlouho čekají na tu kytku než jim nakvete. Nebo se vylíhnou a ta kytka už dokvétá a nemají co jíst. Faktorů je spousta.
Největší problém opylovačů je to, že se o nich ví hrozně málo
Co to znamená pro přírodu jako pro ekosystém, když je včel samotářek méně a méně?
Je to problém, o kterém vlastně moc nevíme, jaké má dopady. Minimálně to může oslabit a změnit život a schopnost populací různých rostlin a živočichů. Naruší se rovnováha.
Není tolik opylovačů pro rostliny a není tolik potravy pro jiná zvířata. Největší problém opylovačů je, že se o nich ví hrozně málo. Dokud jejich ekologii nebudeme pořádně znát, nemůžeme správně nastavit ochranu.
Je nějaký způsob, jak člověk může pomoct, co může udělat?
Kdo má nějaký pozemek a zahradu, měl by tam mít kvetoucí rostliny a potom mrtvé dřevo, aby z něj udělal hmyzí hotel. Nemusí být velký, ale stačí jenom nějaké svazky rákosových stébel a navrtané špalíky. Zahrady, kde je anglický trávník, okrasné keře a bazén, to je pro včely špatné. Bazén se musí zakrývat, protože je to vlastně veliká modrá miska, do které se chytá ohromné množství hmyzu.
Dále je dobré nepoužívat na zahrádce a pozemcích chemii a snažit se jít vždy alternativní cestou. To jsou takové drobné pomoci. Když to bude dělat víc lidí, výrazně to pomůže.
Musí se trošku převálcovat ty zvuky z médií, které nám říkají, že jen včeličky v úlech jsou něco, co musíme chránit
Co je beewashing?
Ze zpráv na nás jde, že včela medonosná je ohrožená a že ji musíme chránit. Když jsou peníze na ochranu opylovačů, tak se dají včelařům a řekne se jim, aby zachránili ty své včelky. A to je všechno samozřejmě úplně špatně.
Proč je to špatně?
Protože včela medonosná u nás je nepůvodní. Je to hospodářské zvíře, jako třeba kráva nebo slepice, a tak na ni musíme nahlížet. Naše krajina je převčelená. My tady těch úlů máme daleko víc, než je krajina schopná uživit.
V Jihomoravském kraji jsou místa, kde je průměr 20 úlů na 1 kilometr čtvereční. Krajina jich dokáže uživit tak 5. Včely medonosné konkurují těm původním opylovačům. Ty samotářské včely pak nemají potravu. Musí se trošku převálcovat ty zvuky z médií, které nám říkají, že jen včeličky v úlech jsou něco, co musíme chránit.
Proč jsou včely samotářky důležité?
Včela medonosná neopyluje všechno. Vždy se zaměří na ten nejdominantnější zdroj. Takže když na jaře rozkvete řepkové pole, všechny včely medonosné létají na řepku a ignorují ostatní kytky, kterých je tam málo.
Pokud mají dostatek této dominantní plodiny, nejdou na jiné rostliny. Proto je důležité, aby tady byly ty samotářky, i motýli, i pestřenky, protože některé z nich jsou třeba specializované na různé rostliny.
Liší se způsob opylování včel medonosných a včel samotářek?
Dělali jsme výzkum ve Španělsku a zjistili jsme, že když v ovocném sadu opylují včely medonosné, tak je úroda z toho sadu zhruba čtvrtinová, než když tam opylují samotářské včely.
Včela medonosná má velkou nevýhodu. Ona vlastně opyluje strašně špatně. Má nejlépe vyvinuté zařízení na sbírání pylu, takže sbírá pylová zrna na květu a pyl jí moc nepadá, takže ho tam moc nevytrousí. Zatímco ty ostatní včelky tam poletují, sbírají pyl jako prasátka, takže z nich tam pyl opadává.
Petr Bogusch
- entomolog
- docent a dříve vedoucí katedry biologie na přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové
- věnuje se výzkumu blanokřídlého hmyzu
- opylovači a hlavně včelami se zabývá již od své bakalářské práce