Komentář: Milánské vystřízlivění, český hokej narazil na realitu NHL

Osmé místo na olympijském turnaji v Itálii 2026 není smůla, je to zrcadlo nastavené českému hokeji. Zatímco v Praze 2024 jsme slavili zlato, v konfrontaci s absolutní elitou NHL jsme narazili. Důvodů k selhání bylo hned několik.

Past nostalgie a identická soupiska

Vedení reprezentace se dopustilo klasické chyby, vsadilo na vděčnost. Tým byl téměř identický s tím, který vyhrál v Praze. Jenže olympiáda s hráči NHL je úplně jiná disciplína než květnové mistrovství. Hvězdy NHL mají v roce 2026 obrovskou motivaci (vstup do Triple Gold Clubu, prestiž po 12 letech pauzy) a jejich tempo je o dva levely výš. My jsme v Miláně působili jako tým, který se snaží vyhrát včerejší válku.

Typologie 4. lajny a věková past

Náš největší taktický přešlap? Složení formací. Hráči jako David Tomášek nebo Matěj Stránský jsou fantastičtí hokejisté, ve svých soutěžích vedou tabulky střelců, ale nejsou to "bottom-6" hráči pro turnaj s hráči z NHL. Jsou to střelci, ne bouráci. Ve čtvrté lajně nám chyběla hrubá síla a parametry hráče typu Adama Klapky, který by dokázal elitní obránce soupeře fyzicky vyčerpat.

Zároveň jsme doplatili na „přestárlost". Pro většinu soupisky to byla poslední olympiáda. Když se podíváme na budoucnost směrem k ZOH 2030, z obránců mají reálnou šanci na návrat jen Filip Hronek a David Špaček. V útoku jich nebude víc než pět. Tým postrádal dravé mládí, které by se v NHL tempu neztratilo.

Skupina není jen "příprava"

Stále se u nás podceňuje význam základní skupiny. Turnaj pod pěti kruhy začíná prvním buly, ne až čtvrtfinálem. Kdybychom dokázali v posledním zápase skupiny porazit Švýcarsko, naše cesta pavoukem play-off by vypadala úplně jinak. Takhle jsme šli přímo pod gilotinu jménem Kanada, což se nám stalo osudným. V turnaji téhle úrovně si prostě nemůžete dovolit "zaspat" začátek.

Falešný pocit vzestupu (Benchmark NHL)

Tři medaile z juniorských MS (stříbro 2023, bronzy 2024 a 2025) a zlato z MS v Praze vytvořily iluzi, že český hokej je zpět na vrcholu. Realita v NHL ale mluví jinak.

• 2001/02: 78 aktivních Čechů v NHL (historické maximum)
• 2010/11: 42 aktivních Čechů
• 2020/21: 35 aktivních Čechů
• 2025/26: 21 aktivních Čechů

(zdroj: eliteprospects.com)

Počet českých hokejistů v NHL slouží jako jeden z nejpřesnějších ukazatelů dlouhodobé konkurenceschopnosti českého hokeje. Data z posledních dvou dekád ukazují výrazný pokles z historického maxima na hodnoty, které se pohybují hluboko pod úrovní zlaté éry. Přestože jednotlivé reprezentační úspěchy mohou vytvářet dojem návratu na vrchol, samotný vývoj v NHL zatím žádnou trvalou změnu trendu nepotvrzuje.

Extraligový defenzivní přežitek

Hokej se vyvíjí k extrémní rychlosti a kombinaci. V české Tipsport extralize stále vyhrávají tituly týmy s betonářskou taktikou a čekáním na chybu soupeře podpořené skvělým gólmanem. Jenže v NHL už sebelepší brankář nezastaví elitní kanonýry a jejich chirurgicky přesnou střelu, pokud obránci nestíhají bruslit. Náš hokej je pro moderní světovou špičku příliš statický a čitelný.

Na závěr můžeme říct, že pokud se český hokej nezačne orientovat na moderní trendy NHL a nezačne do sestavy protlačovat rychlé mladé hráče na úkor „zasloužilých" jmen z Evropy, zůstane 8. místo naším novým standardem pro turnaje nejlepší s nejlepšími.