Hmyz s jejich pohádkovými verzemi porovná výstava Sekora pod lupou

Domácí

Hmyz s jejich pohádkovými verzemi porovná výstava Sekora pod lupou
Výstava je umístěna v Budově A Mendelovy univerzity. Foto: Veronika Palová
GALERIE collections

Brno - Mendelova univerzita připomene pohádkové hmyzí hrdiny i příběhy výstavou Sekora pod lupou. Až do konce zimního semestru se mohou návštěvníci seznámit s kresbami malíře Ondřeje Sekory, autora ikonické pohádkové postavičky Ferdy Mravence. Do jaké míry je jeho ztvárnění přesné, vysvětlí pohled entomologů.

Mendelova univerzita pořádá výstavu Sekora pod lupou, která ukazuje, jak překvapivě blízko mají hmyzí druhy ke svým příběhovým protějškům. Návštěvníci mají možnost vidět také skutečné exempláře doplněné o audio ukázky ze Sekorových knih.

„Původní cíl výstavy bylo zpopularizování entomologie a připomenutí Sekorových kreseb všem generacím. Postupně jsme ale zjistili, že generace nová s nimi až tolik obeznámena není. Někteří návštěvníci si tedy výstavou Sekorovy příběhy připomenou, zatímco ti mladší se s nimi teprve seznámí," vysvětlil entomolog z Mendelovy univerzity Jan Bezděk. Podle něj je většina Sekorových kreseb překvapivě přesných.

Návštěvníci výstavu najdou v Sloupové síni Budovy A Mendelovy univerzity. 16 panelů se Sekorovými kresbami vždy doplňují tři odstavce. Faktografický odstavec přibližuje základní informace o každém druhu hmyzu. Druhý, lehce detektivní odstavec zkoumá, jak důkladně Sekorovy kresby a příběhy zachycují konkrétní druh. Třetí část se pak věnuje zajímavostem, které by čtenáře měly překvapit nebo pobavit.

Sloupová síň se nachází vedle knihovny v Budově A.
Sloupová síň se nachází vedle knihovny v Budově A. Foto: Veronika Palová

Nejedná se však pouze o vizuální výstavu. Každý panel nabízí také QR kód, díky kterému si návštěvníci mohou poslechnout příslušnou část Sekorova díla, ve kterém postavy vystupují. Přírodní atmosféru výstavy podtrhuje i zvukový doprovod zpívajících ptáků.

Panely doplňují také skutečné exempláře hmyzích druhů. K vidění jsou druhy mravenců, chroustů, stonožek, motýlů či například známý lišaj smrtihlav.

Exempláře doplňují hmyzí postavy Sekorových příběhů - například Smrtihlava.
Exempláře doplňují hmyzí postavy Sekorových příběhů - například Smrtihlava. Foto: Veronika Palová

„Z výstavy působí, že byla provedena s péčí a důkladností. Z vystavených exemplářů jsem konečně pochopil sběratelskou vášeň entomologů,“ svěřil se student Mendelovy univerzity Jan Janíček. Výstava ho prý naučila se na hmyz koukat jako na elegantní těla spojující krásu s funkčností. „Je až s podivem, jak se jednotlivé exempláře shodují se svými pohádkovými verzemi,“ dodal.

Faktem je, že sám Ondřej Sekora byl amatérským entomologem a hmyz dokázal věrně ve svých příbězích zachytit. „Nedá se říci, že by některá z jeho kreseb vyloženě neodpovídala realitě. Tedy samozřejmě až na Brouka Pytlíka, ten zůstává entomologickou záhadou," řekl Bezděk a dodal, že tuto postavu si Sekora pravděpodobně vymyslel.

Další články o stisk online