Václav Bělohradský mluvil v Brně o zaslepení. Popsal krize dnešního světa

Kultura

Václav Bělohradský mluvil v Brně o zaslepení. Popsal krize dnešního světa
Moravská zemská knihovna v Brně. Foto: Nela Kubátová
GALERIE collections

Brno - Proč lidé někdy přehlížejí problémy, které mají přímo před sebou? A proč se společnost nedokáže poučit z vlastních zkušeností? Těmto otázkám se věnoval český filozof a sociolog Václav Bělohradský na pondělní přednášce v Moravské zemské knihovně v Brně. Ve svém vystoupení s názvem Zaslepená společnost představil myšlenky ze své stejnojmenné knihy a zaměřil se na problémy současného světa.

Václav Bělohradský patří mezi známé české filozofy a sociální myslitele. Vystudoval filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1970 odešel do emigrace do Itálie. Působil na univerzitách v Janově a Terstu, kde se věnoval především sociologii a politické filozofii. Ve svých textech se dlouhodobě zabývá podobou moderní společnosti, demokracií a postavením člověka v současném světě.

V přednášce Bělohradský popsal čtyři hlavní problémy, které podle něj ovlivňují dnešní veřejnou debatu. Mluvil o oslabování autorit a důvěry v demokracii, rozpadu dosavadního světového řádu, krizi západní racionality i proměně občanského aktivismu. Podle něj se tyto problémy promítají do veřejných diskusí a ovlivňují, jak lidé vnímají současné dění.

Velkou část přednášky věnoval samotnému pojmu zaslepení. Vysvětloval ho jako situaci, kdy se člověk příliš drží vlastních očekávání a nedokáže přijmout zkušenost, která jim odporuje. „Zaslepení patří do struktury naší existence,“ uvedl. Podle Bělohradského si lidé vytvářejí představy o budoucnosti, ale někdy se jich drží i ve chvíli, kdy jim skutečnost ukazuje, že se nenaplní.

„Bez očekávání nelze žít, a když si je nenecháme vyvrátit, tak umřeme dřív, než musíme, protože obětujeme život na obranu očekávání, která se nesplní,“ řekl.

V další části se zaměřil také na šíření dezinformací a zpochybňování vědeckých poznatků. Připomněl například debaty o škodlivosti kouření nebo o klimatických změnách. V této souvislosti mluvil o takzvané agnotologii, tedy zkoumání toho, jak se ve společnosti cíleně vytváří a šíří nevědomost. Podle něj mohou některé zájmové skupiny záměrně vyvolávat pochybnosti o vědeckých poznatcích a tím komplikovat řešení závažných problémů.

Přednáška se dotkla také klimatické krize, fungování demokracie a vztahu mezi zákony a občanským aktivismem. Bělohradský upozornil, že současná společnost stojí před problémy, které přesahují možnosti jednotlivců i jednotlivých států. Jedním z hlavních témat jeho knihy je proto otázka, zda lidstvo dokáže přijmout limity, které jsou nezbytné pro zachování obyvatelnosti planety.

Další články o stisk online