České osudy v exilu jsou fascinující mozaikou, říká historik Nekola

Brno - Odhaduje se, že až 2,2 milionu lidí s českými kořeny dnes žije v cizině. O tom, jaké výrazné stopy zanechaly různé generace českých emigrantů v zámoří i v Evropě, přednášel v brněnském Institutu Paměti národa historik Martin Nekola. Přednáška s názvem „Po stopách Čechů ve světě“ připomněla nelehké okolnosti odchodů z domoviny i zásadní přínos krajanů pro vědu, kulturu a hospodářství po celém světě.

Přednáška zmapovala fenomén českého exilu a emigrace za posledních 150 až 170 let. Podle historika Nekolu žijí v zahraničí miliony lidí, kteří se hrdě hlásí k českým kořenům. „Odhaduje se, že v zahraničí dnes žije kolem 2 200 000 lidí českého původu. Největší část, přibližně 1,7 milionu, našla domov v USA, ale početné komunity najdeme i v Kanadě, Brazílii, Rakousku či Austrálii,“ uvedl v úvodu Nekola. Vedle těchto dlouhodobě usazených krajanů pobývá v cizině dalších půl milionu občanů České republiky za studiem či prací.

 

Pobělohorský exil i architektonická stopa na Balkáně

Vlny odchodů mají v českých dějinách hluboké kořeny. Po pobělohorské emigraci 17. století znamenala další velký zlom polovina 19. století. Nástup bachovského absolutismu a represí po roce 1848 vyhnal řadu lidí do západní Evropy, carského Ruska i na Balkán.

Právě v jihovýchodní Evropě zanechali Češi nesmazatelnou stopu. Významní čeští architekti Karel Líman, Karel Beneš či František Blažek formovali tváře metropolí, jako jsou Bukurešť nebo Sarajevo. „V Bulharsku po jeho osvobození pomáhali čeští učitelé a vědci budovat od základu státní infrastrukturu a školství,“ připomněl historik.

 

Z českých vesnic na americký Midwest, zejména do Chicaga

Masivní vlnu zámořské emigrace vyvolal v roce 1862 americký zákon o usedlostech (Homestead Act), který přistěhovalcům nabídl zdarma až 160 akrů půdy. Mezi polovinou 19. století a první světovou válkou odešlo do USA na 350 tisíc Čechů a Moravanů, kteří osidlovali státy jako Nebraska, Wisconsin nebo Texas.

Významným centrem se stalo Chicago, které se ve své době proměnilo ve třetí největší české město na světě s ikonickou čtvrtí Česká Plzeň. Češi se dokázali prosadit i v nejvyšších patrech politiky. „Rodák ze Záboří Adolph Sabath působil v americkém Kongresu úctyhodných 45 let,“ zdůraznil Nekola. V Texasu pak vznikla celá řada měst s českými názvy jako Praha, Tábor či Písek.

 

Baťova expanze a úspěchy v exilu po letech 1939 a 1948

„Firma Baťa vychovávala mladé manažery a vysílala je zakládat pobočky a města po celém světě. Příkladem je indický Batanagar, město, které vzniklo pro 13 tisíc zaměstnanců,“ popsal historik. Právě zlínský koncern napsal v zahraničí unikátní kapitolu v době, kdy USA zavedly imigrační kvóty a česká emigrace se přesměrovala do Jižní Ameriky i dalších částí světa.

Po letech 1939 a 1948 krajanské spolky významně pomáhaly financovat odboj i exilovou vládu. Nekola zmínil i řadu konkrétních osobností, které se prosadily v exilu – od průkopníka počítačové vědy Antonína Svobody a astronoma Zdeňka Kopala přes herce Herberta Loma až po Josefa Chromého, který v Tasmánii vybudoval úspěšné uzenářství a vinařské impérium. „Pozoruhodný je i příběh Miloše Houfka, který v Peru nechtěně stál u objevu jednoho z největších archeologických nalezišť zlatých pokladů kultury Mochica,“ doplnil Nekola.

 

Fascinující osudy zaujaly veřejnost i pedagogy

Historik Martin Nekola v závěru připomněl také projekt Czechoslovak Talks, jehož je součástí. Tento projekt se dlouhodobě věnuje sběru, zaznamenávání a uchovávání životních příběhů československých rodáků v zahraničí, aby jejich osudy nezůstaly zapomenuty.

Přednáška přilákala nejen zájemce o historii, ale i pedagogy. Téma české stopy ve světě navíc rezonuje i v odborných a výukových kruzích. „Zaujalo mě to téma, je mi blízké i jakožto absolventovi brněnské historie se zaměřením na 20. století. Jedním z mých snů je udělat něco v širším kontextu, co bych nazval pracovním názvem Dějiny české emigrace,“ svěřil se po skončení přednášky středoškolský učitel Zdeněk Moravec.

Program brněnského Institutu Paměti národa často reaguje na konkrétní historická výročí, tentokrát však pořadatelé zvolili odlišný přístup. „Tato přednáška nebyla vyloženě spjatá s žádnou konkrétní aktualitou nebo výročním datem. Téma Čechů ve světě a jejich často zapomenutých osudů nám ale přišlo natolik fascinující a široké, že jsme mu chtěli dát v našem programu samostatný prostor,“ vysvětlila organizátorka akce Judita Kalábová.