V sedmi letech začala s bojovými sporty. Teď Nelly Makovcová vozí medaile z mistrovství světa

Brno - Osmnáctiletá fighterka Nelly Makovcová z Brna vybojovala v září bronz na mistrovství světa WAKO v K-1 v italském Jesolu. Boxuje, zápasí v K-1 i MMA a zároveň se chystá k maturitě. V minulosti se stala mistryní ČR v K-1 i MMA. V rozhovoru popisuje, jak vypadá tvrdá příprava na vrcholný turnaj, co všechno musela obětovat i čím se po návratu domů odměnila.

Gratuluji ke třetímu místu. Když jste se vrátila domů, co jste udělala jako úplně první? Padla jste rovnou do postele, nebo jste si konečně zašla na jídlo, na které jste během diety celou dobu myslela?

Spánek chvíli počkal. Nejdřív jsem šla do restaurace na pořádný steak a oslavila úspěch s rodinou. Moje největší odměna po zápase je dát si něco dobrého k jídlu, když už nemusím držet váhu.

Pojďme zpátky k přípravě. Jak vypadal váš běžný den v nejtvrdší fázi a kolik hodin denně jste tréninku reálně věnovala?

V nejnáročnějších dnech jsem trénovala třikrát denně. Škola mi začínala v deset, takže první trénink jsem měla už v sedm ráno. Odpoledne po vyučování jsem pak absolvovala další dva tréninky hned po sobě. V téhle fázi už byly zaměřené čistě na postoj.

Co jste kvůli přípravě musela v denním režimu bez milosti škrtnout?

Nejvíc čas s přáteli. Žádný mi nezbýval, protože jsem většinu dne věnovala tréninkům, regeneraci a škole, která je samozřejmě nezbytná. Kamarádi mi chyběli a moc jsem se na ně těšila. Po návratu jsem si to naštěstí vynahradila.

Co pro vás bylo náročnější: samotná fyzická dřina, nebo přísná disciplína kolem jídla, regenerace a spánku?

Na fyzickou zátěž jsem odjakživa zvyklá, ta pro mě překážkou není. Složitější je psychická stránka, především držet nastavenou dietu, protože jídlo miluji. Ale zvládám to, pevnou vůli mám. Před mistrovstvím jsem dietu držela zhruba deset dní. Už jsem jich absolvovala několik, takže vím, jak si jídelníček nastavit a kdy začít, abych se netrápila zbytečně dlouho.

Jak probíhaly poslední dny před mistrovstvím?

Týden před šampionátem už jsou tréninky lehčí, hlavně abych se nezranila. Fyzická kondice se takhle krátce předem už stejně nedožene. Dva dny před odjezdem jsem dodělávala váhu – nejdřív v gymu a potom ještě doma v horké vaně. Z Prahy do Jesola jsme jeli autobusem, kde jsem nesměla jíst ani pít. Proto jsem se potřebovala dostat mírně pod svou váhovou kategorii, abych si během cesty mohla dovolit alespoň deci vody a vydržela to.

Byla ta cesta hodně vyčerpávající?

Byla hrozná. Vydržet zhruba dvanáct hodin bez vody a jídla bylo strašné. Zachraňovalo mě jen to, že se jelo přes noc a snažila jsem se spát, což ale v autobuse není zrovna pohodlné, takže jsem se celou cestu cítila polámaná.

Měla únavná cesta vliv na zápasy, nebo jste měli před startem čas na regeneraci?

To ne. První den jsme měli prostor na aklimatizaci, druhý den mediální přípravu a trénink. Zápasy začaly až třetí den. Nejdřív jsme přijeli do haly, zaregistrovali se, navážili a hned poté jsme začali doplňovat tekutiny.

Stalo se vám během mistrovství něco úsměvného, na co nezapomenete?

Jak už jsem říkala, mám ráda dobré jídlo. V den zápasu jsem věděla, že mě hned druhý den čeká další souboj a budu muset znovu shazovat. Bylo jasné, že mě čeká těžká noc a moc se nevyspím. I tak jsem neodolala a dala si něco dobrého, což bych neměla. O to víc času jsem pak strávila v horké sprše, kde jsem váhu dodělávala párou. Nakonec to ale naštěstí dobře dopadlo.

Jak jste se k bojovým sportům vlastně dostala? Přivedl vás k nim někdo z rodiny, nebo jste prostě přišla do gymu a rozhodla se zůstat?

Začala jsem v sedmi letech. Na thajský box mě tehdy přihlásila mamka a chodila jsem tam s kamarádem. Společně jsme u toho vydrželi docela dlouho. Na klasické sporty, které bývají vnímané spíš jako dívčí, třeba na balet, jsem se moc nehodila. Dnes už je to přes jedenáct let a za nic bych to nevyměnila.

Věnujete se hned několika disciplínám. Kde všude zápasíte?

V boxu, K-1 a MMA. Nejvíc mě baví K-1, té se momentálně věnuji nejintenzivněji. V MMA zase můžu zúročit veškeré zkušenosti z postoje. Do osmnácti let jsem byla v MMA limitovaná pravidly – kvůli bezpečnosti se nesmělo trefovat do hlavy, což mě tolik nelákalo. Teď už mi osmnáct je a možnosti se otevřely, takže MMA je hned po K-1 moje druhá nejoblíbenější disciplína.

Čím vás K-1 oslovuje nejvíc?

Je tvrdší, zápasníci mají jen rukavice a chrániče holení. Navíc se K-1 v poslední době dost vyvíjí, protože usiluje o vstup na olympijské hry. Například po kopu kolenem se teď musí ihned navázat úderem. Skvěle se na to kouká, je to dynamičtější podívaná a pro mě osobně mnohem atraktivnější než thajský box, ve kterém se přitom kope taky.

Co je K-1?

• Atraktivní disciplína kickboxu s původem v Japonsku
• Boj výhradně v postoji, povoleny jsou boxerské údery, kopy i tvrdá kolena
• Rychlé, dynamické tempo na 3 kola po 3 minutách
• Žádné lokty a zákaz boje na zemi, strhávání či dlouhého svazování v klinči
• Vítězství na KO/TKO, nebo bodovým rozhodnutím za aktivitu a poškození soupeře

Viděla byste se jednou na olympiádě v českých barvách?

Je to vysoká laťka, ale myslím, že by si to přál každý sportovec na této úrovni. Byla bych nadšená, kdyby to bylo reálné a mohla se posunout až tam. Zatím se ale takhle daleko nedívám, soustředím se na mistrovství Evropy a světa. Chci tam vyhrávat, sbírat zkušenosti a tituly, a pak se uvidí, kam mě vítr zavane.

K-1 je tvrdý sport plný modřin a šrámů. Jak na vaše monokly reaguje okolí?

Na veřejnosti si toho lidé moc nevšímají. Nejvíc se s reakcemi potýkám ve škole a na brigádě, kde pro to nemají všichni pochopení. Ne vždy vědí, jakému sportu se věnuji, nebo nechápou, že šrámy k tomu patří. Ve škole se mě například jedna vyučující s posměšným tónem zeptala: „Kdo tě praštil?“ Na brigádě se zákazníci většinou zajímají, jestli sportuji, a reagují pozitivně. Jeden pán mi dokonce řekl, že to na mně podle postoje hned poznal.

Stalo se někdy, že by o vás někdo vyloženě měl strach?

Naštěstí ne. Možná i proto, že se mi monokly moc nedělají, a když už, nejsou tolik vidět. Nikdo se nad tím nijak nepozastavuje.

Letos vás čeká maturita. Dá se vrcholová příprava, zápasy a studium zvládnout naráz?

Je to náročné. Po trénincích bývám hodně unavená, protože do nich dávám maximum. Nejvíc se to podle mě projeví těsně před zkouškami. Věřím ale, že to zvládnu, ať už to bude jakkoli těžké.

Nelly Makovcová

• Osmnáctiletá studentka a fighterka z Brna
• Bojovým sportům se věnuje 11 let
• 3. místo na mistrovství světa v K-1 vybojovala v září roku 2026
• V květnu 2026 se stala mistryní republiky v K-1
• V říjnu 2025 vyhrála mistrovství republiky v MMA