GLOSA: Odstranit, nebo pochopit? Jak se brněnští Piráti vyrovnávají s jizvami socialismu

Na brněnském Moravském náměstí stojí od roku 1955 socha rudoarmějce. Dle mnohých sochařů mělo špičkové umělecké dílo Vincence Makovského, zhotovené deset let po výročí konce druhé světové války, připomínat roli Sovětského svazu při osvobození Československa. Nově vznikající brněnská koalice TU!, v jejímž čele stojí Piráti, vstupuje do kampaně podzimních komunálních voleb s peticí, která si klade za cíl tento monument přesunout tam, kam podle nich patří – někam pryč.

Brno, stejně jako ostatní česká města, zdědilo po socialismu mnoho urbanistických prvků. Některé z nich, jako je třeba sídliště Lesná, které je dodnes považováno za nejzdařilejší v Brně, slouží jako zdárný příklad tehdejší architektury. Nešťastná řešení poplatná své době, jako jsou podchody nebo široké asfaltové bulváry, jsou dnes překonaná a z našeho veřejného prostoru pomalu, ale jistě mizí.

Bourání staveb poválečné architektury je plíživým trendem, kterému padlo za oběť mnoho objektivně kvalitních staveb. Posledním brněnským – hojně debatovaným – příkladem je předloňská demolice obchodního domu Prior na Dornychu, místo kterého teď v jižní části Brna vzniká další „polyfunkční komplex“. Z Brna se v tomto ohledu pomalu, po vzoru Bratislavy, stává takový malý developerův vlhký sen. Dynamicky rozvíjející se oblast, chcete-li.

Koalice, profilující se na liberálně smýšlející voliče, se tímto krokem pouští do tzv. kulturní války jako vystřižené z plakátu ODS. Skoro to až vypadá, že pokaždé, když už takzvané liberální strany v kampani neví co by, objeví se něčí snaha jeden z takových architektonických prvků z veřejného prostoru odstranit. Tento krok navíc shodou okolností přichází po nedávném spojení brněnských Pirátů s hnutím Fakt Brno. Právě to bývalý prominentní zastupitel Matěj Hollan při své nedávné rezignaci na mandát označil za detašované pracoviště místní ODS, jehož cílem je pouze odlákat voliče skutečných liberálních stran.

Prior byl z brněnské krajiny vymazán podle léty ověřené kuchařky. Kdo by to byl řekl, že když prostor stojící u hlavního nádraží necháme zchátrat, zaplníme vizuálním smogem – za který by se nejeden devadesátkový podnikatel nemusel stydět – a hned vedle postavíme budovu sloužící prakticky k identickému účelu, stane se ze stavby chatrná kostra té původní. A na lukrativní parcelu v centru Brna, která od revoluce neprošla zásadní proměnou, už přece stojí řada zájemců, kteří přesně vědí, co a jak. Že ale nejspíš do rukou developera budou svěřovat poslední část Moravského náměstí, právě Piráti, na mé letošní bingo kartě opravdu nebylo!

Vraťme se zpět na Moravské náměstí. Koalice TU!, potažmo Piráti, chtějí z pietního místa udělat ostrov zeleně. Rozšířit stávající park, dostavět komerční prostor s kavárnou. Z místa se má tak podle vize stát další bezduchý prostor, který nerespektuje historický kontext místa ani okolí, ve kterém se nachází.

„Centrum města nemá sloužit ideologickým symbolům,“ zaznívá často argument druhé strany. Je kavárna na místě památníku skutečně deideologizací, nebo jen výměnou jedné víry za druhou? A je opravdu uklízení historických odkazů na lépe vyhovující místa tou správnou cestou? Odstranění rudoarmějce z Moravského náměstí nevymaže fakt, že Sovětský svaz měl na historii Česka zásadní vliv – pozitivní i negativní. Místo toho, abychom se snažili zasadit tento fakt ve veřejném prostoru do nového kontextu, vypadá to, že jej znovu hezky česky zameteme pod koberec.