Slovácko sa búří. Výstava ukazuje násilí po vzniku Československa

Brno - Moravské zemské muzeum dnes v úterý 29. září zahajuje výstavu Slovácko sa búří – Neklidná léta 1918 až 1920 na rozcestí střední Evropy. V Dietrichsteinském paláci představí násilí, hlad a chaos, které provázely vznik první republiky na moravsko-slovenském pomezí. Výstava potrvá do ledna 2027. Vernisáž začíná dnes v 17 hodin. Vstup je zdarma.

Nová výstava Moravského zemského muzea (MZM), která se koná v Dietrichsteinském paláci se zaměřuje především na Slovácko, kde se odehrála většina násilných událostí. „Byl to pomezní region, takže tam panovalo určité bezvládí. Nebyla tam dobře konsolidovaná státní moc ani četnictvo,“ vysvětluje autor výstavy Lukáš Lexa. Lidé vyháněli četníky ze stanic a házeli jim do oken kameny i ruční granáty. Lexa ve své disertaci zpracoval přibližně 550 případů. Na výstavě si návštěvníci mohou prostřednictvím interaktivní mapy projít 69 z nich.

„Mnoho lidí si dnes představuje, že se sešlo pět pánů, podepsali dokument a vzniklo Československo,“ říká ředitel Historického oddělení MZM Jan Břečka. Podle něj byla cesta k samostatnému státu komplikovaná. Vznik nového státu odmítala část německého a maďarského obyvatelstva. Na jeho území tehdy žily přibližně tři miliony Němců a 750 tisíc Maďarů. Napětí podle Břečky trvalo až do přijetí mírových smluv v roce 1920.

Výstava přibližuje příběhy lidí, kteří se do událostí této doby zapojili. Přerovská továrnice Terezie Hrubá musela nosit symbolickou šibenici jako formu ponížení poté, co se pod nátlakem doznala ke špatnému zacházení s dělníky ve své firmě. „Byla to doba nejistoty a vybíjení si nějaké zlosti,“ popisuje Lexa. Výstava pachatele pouze neodsuzuje, ale představuje také jejich motivace na základě výpovědí u soudů. Často podle nich šlo o obavy o budoucnost vlastních dětí.

Lexa vyzdvihuje také příběh velitele Slovácké brigády Cyrila Hluchého. „Společnost nenáviděla rakousko-uherskou armádu a militarismus, ale nový stát armádu potřeboval,“ vysvětluje. Hluchý chtěl vojákům přiblížit novou armádu, a proto si nechal navrhnout uniformu s prvky lidových krojů. Uniforma se nakonec neprosadila, protože její výroba byla příliš časově i finančně náročná. Originální kusy se dochovaly v Regionálním muzeu v Mikulově.

Muzeum připravilo také doprovodný snímek, který natočilo ve skanzenu ve Strážnici s členy klubů vojenské historie. Ve filmu si zahrál i autor výstavy Lukáš Lexa. Muzeum ho plánuje po skončení výstavy v lednu 2027 zveřejnit na YouTube.

Výstava je podle ředitele součástí většího vědeckého projektu. Muzeum s ní zároveň představuje katalog a databázi. Databáze vojáků Slovácké brigády je od dnešního dne dostupná na webu MZM. „Lidé v ní mohou hledat své předky, zjistit jejich hodnosti, vojenské útvary a případně si prohlédnout dobové fotografie,“ dodává Lexa. Katalog pojmenovaný po výstavě. který má víc než 200 stran, které popisují akty skupinového násilí z dané doby, muzeum pokřtí 28. října během vzpomínkové jízdy T. G. Masaryka.