Hromadná výpověď a lidé v ulicích. Film ukazuje, jak bojovat proti korupci médií

Brno, Praha - Jak to vypadá, když se vládě podaří ovládnout jedno z posledních nezávislých médií v zemi? Co se musí stát, aby celá redakce podala kolektivní výpověď? A jakou cenu musí novináři zaplatit, aby ubránili nezávislou žurnalistiku před autoritativním režimem? Na tyto i další otázky odpovídá investigativní dokument 80 rozlícených novinářů. Do brněnských kin ho uvedl festival Jeden svět, který od 19. března představil desítky filmů. Poslední projekce mohou zájemci navštívit zítra.

Dokument v režii maďarského válečného zpravodaje Andráse Földese sleduje postupné změny ve vlastnictví zpravodajského portálu Index.hu, které vyvrcholily odchodem téměř celé redakce. Maďarské autoritativní vládě Viktora Orbána se dlouhodobým nátlakem podařilo odvolat šéfredaktora Szabolcse Dulla. Členové redakce varovali, že odvolání Dulla ohrožuje nezávislost média, ale ani přes opakované žádosti na nové vedení se jim nepodařilo bývalého šéfredaktora dosadit zpět na pozici. Novináři následně podali kolektivní výpověď. Index dnes funguje dál jako provládní médium.

Novináři z Indexu v čele s Veronikou Munk po několika měsících založili nový zpravodajský portál Telex.hu. „Je to druhé nejsledovanější médium v zemi a o to víc zajímavé je, že funguje z darů od lidí,” vysvětlil Gábor Czímer, slovenský investigativní novinář, který s redakcí Telexu často spolupracuje. I nové médium je ale nuceno čelit tlaku vlády. „Často říkají, že Telex je plný fake news nebo že jeho novináře platí Brusel. V posledních letech začaly pravděpodobně tajné služby vydírat jednoho nejmenovaného novináře informacemi z jeho osobního života,” přiblížil Czímer situaci.

Po rozpadu původního Indexu v roce 2020 se tisíce Maďarů v Budapešti vydaly protestovat do ulic za svobodu médií. Současné dění v Česku nápadně připomíná maďarskou situaci před pár lety. Minulou sobotu se na pražské Letné sešlo přes čtvrt milionu lidí na demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii a právě jedním z bodů, před kterými řečníci varovali, bylo zestátnění veřejnoprávních médií. „Třicet let si platíme z vlastní kapsy rozhlas a televizi, aby jejich vysílání nebylo poplatné politikům, kteří právě vládnou. Zestátnění by znamenalo, že bychom si je také zaplatili z vlastní kapsy, akorát na daních,” vysvětlil Zdeněk Svěrák, který na demonstraci vystoupil.

Podle Czímera je maďarský scénář v Česku reálnou možností. „V žádné evropské zemi není svoboda médií tak silně zakotvená, aby se nemohlo stát, že politická moc zničí nebo nebo zredukuje svobodná média. Vlády od sebe dokonce odpozorovávají, jak se to dělá,” podotknul.

Poslanecký návrh o zrušení některých televizních a rozhlasových poplatků chce vláda podat již v úterý. Nově by tak koncesionářské poplatky nemuseli platit lidi starší 75 let, firmy, nezaopatření mladí lidé mladší 26 let a lidé se zdravotním postižením. Zákon by měl platit od druhé poloviny letošního roku.

Mezinárodní filmový festival Jeden svět už více jak 25 let organizuje společnost Člověk v tísni. Festival každoročně nabízí řadu filmů s tématikou lidských práv z celého světa. Zájemci mohou zítra, v poslední den letošního brněnského ročníku, shlédnout dva filmy: Elon Musk a závod o lithium a Hlas Hind Radžab.