Brněnská galerie vystavuje díla malířů Tichého a Trabury

Brno - Ve středu 23. září v podvečer se v brněnské Galerii Graciano uskutečnila vernisáž výstavy malířů Romana Trabury a Oldřicha Tichého. Zatímco Traburova díla plní prostory samotné galerie, Tichého obrazy si hosté mohli prohlédnout v přilehlém ateliéru. Díla budou v centru Brna k vidění až do 6. listopadu.

Úvodní slovo měl galerista Michal Gratcl, který si pro svůj projev vypůjčil výrok plavce Františka Venclovského. Jeho slavná slova „já su tak šťastnej“ použil pro vyjádření svých vlastních pocitů z přítomnosti obou umělců i návštěvníků. Po oficiálním zahájení se přítomní za doprovodu živé hudby v podání smyčcového kvarteta rozešli rozjímat nad obrazy.

Mezi světlem a geometrií

Oba umělci představují odlišná témata i tvůrčí postupy. Tvorba Romana Trabury se vyznačuje narativními plátny, na nichž jsou důležité linie, tvary a hra se světlem. Sám malíř k tvůrčímu procesu uvedl, že se nesnaží nápady vynucovat. „Já ji nehledám, ona přijde sama,“ popsal Trabura svůj vztah k inspiraci s tím, že podněty nachází převážně v přírodě. Značnou pozornost vzbudil jeho groteskní obraz s rybami, u kterého jeden z hostů odkázal na myšlenku Pietera Bruegela staršího, že velké ryby požírají ty malé.

Malíř ticha, řádu a vnitřního světla

Oldřich Tichý naopak vystavuje komorněji laděná plátna, která evokují vzpomínky na dětství a pocity ztraceného bezpečí. „Inspiraci hledám v životě, stačí mi to, co mám ve své hlavě,“ uvedl Oldřich Tichý. Tvoří tak výhradně ve svém vlastním uzavřeném prostoru a při poslechu hlasité hudby. „Obraz není jenom to, co já chci, ale žije dál s tím, že se na něj ostatní lidé dívají. Neustále se posunuje a vytváří,“ dodal Tichý k tomu, co by si přál, aby lidé při pohledu na jeho tvorbu vnímali.

Zájem o současné umění

Přestože se jednalo o veřejnou akci, většinu zúčastněných tvořila uzavřená společnost pozvaných hostů. Mezi nimi byl i sběratel Michal Zavadil, který prozradil, že se posledních patnáct let zaměřuje výhradně na tvorbu současných žijících autorů. “Tvorba aktuálních autorů totiž podle mě nejlépe reflektuje současný svět, ve kterém žijeme,” prohlásil sběratel Michal Zavadil.

Z řad vysokoškoláků dorazili primárně studenti umění. „Naše generace výstavy příliš nevyhledává, ale my to studujeme, proto k tomu máme trochu blíž,“ zhodnotila účast mladších ročníků studentka dějin umění Tereza Jungová.