Občanka? Netřeba. Jak snadno přijde čtrnáctiletý v Brně k pivu

Brno - „Dobrý den, jedno pivo a krabičku cigaret.“ Prodavač ani nezvedne oči od pokladny, namarkuje položky a podává je nezletilému. Scéna, která by měla správně vyvolat okamžitý zásah policie a pokutu. V Česku jde ale často o běžnou realitu. Přestože zákon mluví jasně, praxe v terénu ukazuje, že věk je pro mnohé obchodníky jen nepodstatné číslo.

Konzumace alkoholu je mezi mladistvými dlouholetou praxí. Pivo či alkohol tvrdšího rázu bez větších problémů sežene prakticky kterýkoliv adolescent. Dokonce i dětem dnes přes veškerá upozornění a zaměstnanecká školení zůstává přístupný. Redaktoři Stisku se proto s nezletilým figurantem vydali do centra Brna, aby zjistili, jak prodejci alkoholických nápojů k předpisům přistupují.

A výsledek testu? Nijak lichotivý. Ve třech z osmi případů si teprve čtrnáctiletý chlapec bez námahy koupil pivo. Některé trafiky, večerky a supermarkety prokázaly jasnou slabinu – večerní hodiny a nepozornost. Mnohdy si prodejci podle následných reakcí ani neuvědomili, že manipulují s alkoholem. Vedle únavy a tíživého provozu se hájili také vizáží figuranta. Byl prý vysoký, sebevědomý nebo měl vyspělé rysy. Jiní nicméně nekompromisně vyžadovali doložení věku a prodej poté odmítli.

Zarážející je, že Česká republika se dlouhodobě drží na předních příčkách v evropských statistikách konzumace alkoholu u dětí a mladistvých. Podle poslední rozsáhlé zprávy ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) z roku 2024 má zkušenost s alkoholem drtivá většina tuzemských středoškoláků.

Cílovou skupinou tehdy byli šestnáctiletí studenti. V praxi to znamená deváťáci na základní škole nebo prváci na střední. Podle této studie alkohol konzumovalo alespoň jednou 88,3 % nezletilých, 34,8 % z nich lze považovat za pravidelné konzumenty.

A proč vůbec mladí alkohol konzumují? Nejčastější motivací podle nich bylo, aby si více užili večírek (30,9 %). Naopak nejmenší motivací, aby byli oblíbenější mezi kamarády (3,3 %). Dívky také podstatně častěji pily na špatnou náladu, depresi nebo aby zapomněly na své problémy.

Průběh testování: tři lokality a „průměrný” figurant

Redaktoři Stisku vytipovali osm provozoven v centru Brna, kde by si nezletilý mohl pokusit zakoupit alkohol. Test se zaměřil na tři lokality. V okolí hlavního nádraží šlo o trafiku Relay, supermarket Albert v OC Letmo a trafiku Damira Drinks. V Křenové ulici padla volba na prodejnu Žabka. Třetí oblastí bylo okolí Moravského náměstí a ulice Veveří, kam spadají Top Market, Nonstop večerka Joštova, Potraviny večerka 10 a AZ market.

Čtrnáctiletý figurant Kamil, který se testování zúčastnil se souhlasem rodičů, vcházel do prodejen samostatně. Z každé koupě si nechal vystavit účtenku. Pokusy o nákup se děly v podvečerních a večerních hodinách. Kamil vystupoval v běžném oblečení a neměl žádné úpravy vzhledu, které by vytvářely dojem dospělého.

Figurant je průměrně vysoký chlapec štíhlé postavy napůl českého a napůl japonského původu. Obléká se sportovně, nenosí šperky, nemá tetování a nijak se nevymyká svým vrstevníkům. Působí klidně, sebevědomě a má příjemné vystupování.

Přesto prodejci, kteří mu alkohol vydali, své pochybení později často omlouvali právě tím, jak na ně Kamil působil. Po každém úspěšném nákupu redaktoři Stisku obsluhu na místě konfrontovali a s účtenkou v ruce předložili důkaz o tom, že právě prodali alkohol nezletilému.

„V tomto podniku se na věk nedbá”

Zaměstnanec Žabky v Křenové ulici byl jedním z prodejců, kteří Kamilovi alkohol prodali bez jediné otázky na věk. Když se redaktoři následně začali vyptávat, nejprve tvrdil, že si nákup nepamatuje. Teprve poté, co mu připomněli situaci a figurant stál přímo za nimi, pochybení uznal. „Vypadal starší," vysvětloval. Přidal také, že krátce předtím jiným zákazníkům spadlo zboží na zem a v tom zmatku prostě nevnímal, co se děje.

Na otázku ohledně interního školení odpověděl, že pravidla zná. „V tomto podniku se na věk a pravidla úplně nedbá. Ale díky tomu, že vlastně od útlého věku alkohol sám piju, vím, že by se to nemělo," uvedl s tím, že užívá alkohol už od čtrnácti let. Proč tentokrát zákazníka věk neověřil, nedokázal věrohodně vysvětlit.

Ani Albert v OC Letmo u nádraží nebyl pro mladého Kamila výzvou. Paní u pokladny ho letmým pohledem zkontrolovala. Doklad si ale nevyžádala a alkohol vydala. Ačkoliv přiznala, že má přísně nakázáno od zákazníků vyžadovat občanské průkazy, tentokrát ji nenapadlo tak učinit. „Mladík vypadal, že má dvacet let,“ podotkla.

O praxi v této pobočce redakci Stisku blíže pověděla brigádnice, která si přála zůstat v anonymitě. „Vedení nám říká, že doklady máme kontrolovat všem. V praxi to ale kolikrát kvůli návalu lidí nejde,” popisuje. Sama prý postupuje podle vlastního úsudku. „Lidi, co vypadají na třicet plus, nekontroluji, ty mladší ano." Pokud manažeři vědí o plánovaných kontrolách ze strany inspekce, podle ní je hlásí zaměstnancům dopředu.

Že nešlo o ojedinělé pochybení, dokládá podle brigádnice nedávná událost ze stejné prodejny. Minulou sobotu prodal kolega alkohol nezletilému a celou věc odhalila ředitelka. „Velmi intenzivně se to řešilo s manažerkou a od té doby nám to ve společné skupině připomínají o to víc," uvedla s tím, že při dalším porušení zaměstnancům hrozí vyhazov.

Majitelé jsou ostražitější

Podobný přístup redakce zaznamenala v nádražní prodejně Relay. Tamní prodavačka na konfrontaci reagovala ještě překvapeněji než ti z předchozích podniků. „Jaký čtrnáctiletý kluk? On měl pivo? To ani nevím,“ reagovala v obraně. „Neuvědomila jsem si, že prodávám alkohol,“ komentovala následovně při pohledu na účtenku s šokem ve tváři. „Podívala jsem se, stál tu vysoký kluk a tak mě nenapadlo, že by mohl být nezletilý,“ obhajovala svůj prohřešek.

V trafice údajně zaměstnanci bez debat vyžadují občanské průkazy. Častokrát i navzdory tomu, že se postupu zákazníci po dvacítce smějí. „Doklady kontrolujeme a lidi nás tady za to hodně nenávidí. Dokonce si občanky nenecháváme ukazovat ani na telefonu, chceme vždy fyzický doklad,“ poznamenala.

Větší ostražitost se ukázala až v trafice Damira Drinks, kde prodávající po Kamilovi bez váhání poptávala doklad totožnosti. „Vždycky se ptám, pokud někdo nevypadá zletile. Už mám obličeje nakoukané a hoch působil celkově mladě,“ rozporovala tak dojem předchozích prodejců.

Podobně se zdráhaly i zaměstnanci podniků v okolí České ulice. Nonstop večerka i Top Market po nevyhověné žádosti o občanský průkaz pivo prodat odmítli. Kontrolovat doklady u všech mladých je pro ně zásadou. Vizáž jako by ani nebyla určující. Nemá-li mladý zákazník občanku, alkohol tu nepořídí. „Doklad chceme od každého mladého, automaticky. Nehledíme na to, jak kdo vypadá," uvedl prodavač. Věk zákazníka tak pro ně prý není věcí úsudku, ale pravidlem.

Podobný scénář se opakoval i na Veveří, v obchodech Potraviny Večerka a AZ market. Bez občanského průkazu ani tady mladší zákazníci alkohol nenakoupí.

Čtyři z pěti prodejců, kteří nezletilému alkohol neprodali, byli majitelé vlastních podniků. Všichni tři, kteří Kamila obsloužili, naopak řadoví zaměstnanci. Vzorek osmi prodejen je příliš malý na obecné závěry. Rozdíl ale naznačuje, že pravidla dodržuje spíš ten, kdo by za jejich porušení zaplatil z vlastní kapsy.

Všichni, kteří čtrnáctiletému Kamilovi alkohol neprodali, sdíleli názor, že nevypadal jako dospělý. Z toho lze vyvodit, že věk nebyl hlavním důvodem zanedbávání předpisů v prodejnách, kde je alkohol dostupný mladistvým starším, než je Kamil. Nepozornost a benevolence nejen uvedených podniků poukazují na zásadní mezeru v systému.

Kontroly jako kapka v moři

V letních měsících minulého roku se konala celostátní kontrolní akce ADaM, organizovaná Policií ČR, Českou obchodní inspekcí, Celní správou, hygieniky a Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky. Hlavním cílem akce bylo prověřit dodržování zákazu prodeje a podávání alkoholu, tabákových a nikotinových výrobků osobám mladším 18 let.

Během léta zkontrolovali přes 12 400 lidí a 2 400 provozoven. Policisté zjistili, že alkohol požilo 520 nezletilých, z toho 46 dětí mladších 15 let. Česká obchodní inspekce provedla 463 kontrol. Při 432 šetřeních využili ke kontrolním nákupům figuranta mladšího 18 let. Ve 197 případech byl zjištěn prodej nebo podání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let. V 10 případech osoby, které alkoholické nápoje prodávaly nebo podávaly, samy nesplnily povinnou minimální věkovou hranici 18 let.

„Mladí lidé jsou mimořádně zranitelnou skupinou. Často podléhají tlaku vrstevníků, nedostatku správných informací nebo pocitu, že experimentování je součástí dospívání. Právě proto je důležité působit preventivně, poskytovat jim pravdivé informace a zároveň důsledně kontrolovat dodržování zákazu prodeje návykových látek,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

V kontrastu s českou laxností stojí přístup severských zemí. Švédsko například vyžaduje pro nákup nápojů s vyšším obsahem alkoholu věk 20 let a alkohol se prodává prakticky výhradně ve státem provozovaných obchodech Systembolaget. Podobný model funguje i v Norsku, Finsku a na Islandu, kde státní monopol kombinuje vysokou věkovou hranici s omezenou otevírací dobou a důsledným ověřováním dokladů.

Výsledky se promítají do statistik. Podle studie ESPAD 2024 vykazují čtyři severské země kromě Dánska, tedy Island, Norsko, Švédsko a Finsko, nejnižší míru opilosti mezi patnáctiletými a šestnáctiletými v Evropě. Na opačném konci žebříčku stojí právě Dánsko, kde se jen za poslední měsíc opilo 36 procent dospívajících, následované Rakouskem s 24 procenty a Maďarskem s 22 procenty.

Dánsko je ze severské skupiny výjimkou kvůli volnější regulaci. Pivo a víno tam mohou nakoupit už šestnáctiletí. Česko se svými 15 procenty se pohybuje mírně nad evropským průměrem, který činí 13 procent.

Mnohem citelnější jsou jinde také pokuty. Zákon o ochraně mládeže v Německu umožňuje udělit prodejcům, kteří nezletilému prodají alkohol, pokutu až 50 tisíc eur, tedy zhruba jeden a čtvrt milionu korun.

Pokuta až půl milionu? V praxi mnohem méně

Pravidla jsou na papíře jednoduchá. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek z roku 2017 v Česku zakazuje prodávat alkohol komukoli mladšímu 18 let. Prodavač sice nemá pravomoc legitimovat zákazníka jako policista, pokud ale kupující svůj věk věrohodně nedoloží, musí obsluha prodej odmítnout.

Za porušení zákazu hrozí provozovně pokuta od 50 tisíc do 500 tisíc korun a kromě toho i zákaz činnosti až na dva roky. Postihnout lze také samotného zaměstnance, který alkohol nezletilému prodal. Podle zákona jde o přestupek a pokuta dosahuje maximálně tří tisíc korun. Zákon zároveň ukládá, že alkohol smí prodávat či podávat výhradně osoba starší 18 let.

Brigádníci mladšího věku tedy podle zákona nesmějí ani čepovat pivo. Na každém místě prodeje musí být navíc umístěno dobře viditelné upozornění o zákazu prodeje alkoholu nezletilým, a to v českém jazyce, černými tiskacími písmeny na bílém podkladě a o velikosti písmen nejméně dva centimetry.

Na nedbalost při vymáhání upozorňuje psycholog Albert Kšiňan z brněnské Masarykovy univerzity, který se ve výzkumu věnuje užívání návykových látek mezi dospívajícími. „Dostupnost alkoholu je dána zákonnou laxností a bagatelizací problému v českém kontextu. Pokuty za nalévání nezletilým jsou stále nízké a jejich vymáhání málo časté, proto to podniky riskují," podotkl.

Konkrétně připomněl, že Česká obchodní inspekce v roce 2020 udělila za 2 175 prohřešků v oblasti prodeje alkoholu a tabáku pokuty v celkové výši zhruba 25 milionů korun. V přepočtu na jeden případ to dělá kolem 11 500 korun. Zákonné rozpětí je přitom mnohem vyšší. Provozovny tak v praxi platí výrazně méně, než kolik činí spodní hranice maximální pokuty.

Alkohol jako národní kultura

Část problému ale leží mimo paragrafy a sazebníky pokut. Vysoká tolerance prodejců i okolí podle Kšiňana odráží širší vztah, který má česká společnost k alkoholu. Český model rodinného zaučení do pití podle něj nefunguje jako prevence, ale spíše jako trénink. Děti, kterým rodiče nabízeli alkohol v jedenácti letech, podle výzkumu studie ELSPAC pily v patnácti letech výrazně víc než ty, kterým rodiče alkohol nepodávali.

Brzké pití přitom nezůstává bez následků. „Alkohol je neurotoxický a poškozuje vývoj mozku v adolescenci, navíc je v tomto věku vyšší míra rizikového chování pod vlivem alkoholu, ať už jde o úrazy, delikvenci nebo rizikové sexuální chování," upozornil psycholog. Výzkumy podle něj zároveň ukazují, že čím dříve mladý člověk s pitím začne, tím vyšší je u něj riziko závislosti v dospělosti.

Že se postoj společnosti začíná pomalu měnit, naznačují klesající čísla u mladistvých i rostoucí účast v iniciativách typu Suchého února, do kterého se letos podle pořadatelů zapojilo 27 procent dospělých Čechů.

Skutečným testem však zůstává pokladna v běžné večerce. A dokud u ní čtrnáctiletý kupec dostane pivo místo otázky na občanku, zůstane Česko zemí, kde se s alkoholem začíná dřív, než to zákon vůbec dovolí.