Sezóna houbaření přinesla každoroční zvýšení počtu otrav

Domácí

Sezóna houbaření přinesla každoroční zvýšení počtu otrav
Sbírejte jen houby, které znáte. Foto: Nikola Káňová

Brno - S podzimním obdobím souvisí i zvýšený počet otrav jedovatými houbami. Sbírejte jen houby, které opravdu znáte, naléhají zdravotníci.

Existuje několik druhů jedovatých hub, které si mohou lidé zaměnit s jedlými. „Asi nejčastější jsou záměny jedlé muchomůrky růžovky za silně jedovatou muchomůrku panterovou (tygrovanou) a jedlých pečárek z příbuzenstva pečárky ovčí za mírně jedovatou pečárku zápašnou“ řekl mykolog Moravského zemského muzea Vladimír Antonín.

Určovat druhy hub mohou lidé pomocí atlasů, nebo internetových poraden či aplikací. Odborníci však varují, že na internetu mohou být houby špatně určené a stále hrozí riziko otravy. „Platí pravidlo ‚Co neznám nesbírám,‘“ shrnul záchranář Tim Kowalsky. Ke správnému určení nejzaměňovanějších hub potřebujete znát rozdíly mezi nimi. „Například rýhování prstene u muchomůrky růžovky (a také další jedlé muchomůrky šedivky) oproti hladkému prstenu u muchomůrky panterové. Muchomůrka růžovka se navíc na poraněných místech a místech „červivých“ zbarvuje do vínově červené, zatímco u muchomůrky panterové zůstává dužnina bílá. Pečárka zápašná je oproti jedlým druhům nápadná intenzivním a okamžitým chromovým žloutnutím na bázi třeně po poranění. Navíc nikdy nemá příjemnou vůni po anýzu. Je buď bez pachu, nebo nepříjemně páchne po karbolu.“ popsal Antonín.

Projevy otravy houbami můžou být různé. „Obecně se jedná o nějaké žaludeční nevolnosti, třes, bušení srdce, bolesti hlavy a halucinace, oběhové selhání až případně smrt. Záleží na tom, kterou houbou se člověk otráví. Například muchomůrka tygrovaná způsobuje hlavně halucinace a zrychlený srdeční tep. Hřib satan, nebo žampion zápašný zase způsobují spíše bolesti břicha. Nejzávažnější otravu způsobuje muchomůrka zelená a jarní. Při takové otravě může dojít až k transplantaci jater, případně smrti,“ vysvětlil Kowalsky

Důležitá je kromě určení hub i jejich správná úprava. „Například hřibovité houby jsou po dobré tepelné úpravě (až na tři hořké druhy) jedlé. Zamezení otrav správnou přípravou se dá především u hub, které mají toxiny, které se při vyšších teplotách rozkládají. To je například hřib koloděj, hřib kovář, a obecně většina modrajících druhů, ale také václavky. Po nedostatečné tepelné úpravě naopak mohou i některé jedlé druhy hřibovitých hub vyvolat žaludeční a střevní obtíže,“ konstatoval Antonín.

Intoxikace houbami může být závažná a je vždy potřeba ji řešit. Ne vždy je však nutná lékařská pomoc. „Pokud budou jen nějaké bolesti břicha, je návštěva nemocnice na zvážení. Nicméně pokud se vám udělá špatně po smaženici z růžovek a je riziko pozření muchomůrky tygrované, doporučujeme zavolat záchrannou službu. Jako u každého onemocnění je pak prognóza horší zejména u starších lidí a dětí,“ vysvětlil Kowalsky.

Rozdílné projevy otravy jsou spojené i s různými způsoby léčby. „Závisí na druhu houby, ale většinou je to výplach žaludku, černé uhlí a případná symptomatická podpůrná léčba,“ řekl Tim Kowlasky. Při podezření na otravu houbami je tedy dobré schovat vzorek jídla. „Udělá se rozbor, z čeho intoxikace vznikla. To pak může urychlit léčbu, nebo pomoci ji lépe zacílit.“ doplnil Kowalsky.

Další články o houby