Apríl není dnem žertů jen v Česku, nenápadný svátek je tradicí v mnoha různých zemích

Homepage

Apríl není dnem žertů jen v Česku, nenápadný svátek je tradicí v mnoha různých zemích
„Apríl má své předobrazy v různých historických svátcích bláznů,“ vysvětlil etnolog Petr Janeček. Foto: Alžběta Indrová

Tropení lehce zlomyslných vtípků je mnoha lidem proti srsti. Leckterá oběť aprílového žertu by svátek nazvala dětinským. Má však zajímavou historii, která nám dokazuje, že naši předci si rádi utahovali z ostatních, stejně jako my dnes. Navíc je Apríl světovým fenoménem a je to i možná díky tomu, že se neváže k žádné náboženské tradici.

Česká republika - „O historii Aprílu toho moc nevíme,“ přiznal etnolog Petr Janeček. „Má své předobrazy v různých historických svátcích bláznů, často spjatých s kulturou univerzitních studentů, ale moderní Apríl je spíše záležitost středostavovské měšťanské kultury,“ vysvětlil Janeček původ svátku a dodal, že největší zásluhy na rozšíření tradice Aprílu měl tisk.

Země původu svátku není jistá, ale horkým kandidátem je Francie. Podle Janečka měly české země na konci devatenáctého století k Francii blízko, a to je právě doba, kdy se tradice rozšířila. Dalším důvodem je, že ve Francii jsou aprílové žerty mnohem více oblíbené než v tuzemsku. Francouzská verze svátku se nazývá poisson d’avril, doslovně přeloženo jako aprílová ryba. Je to proto, že na Apríla je zvykem vystřihnout z papíru rybu a přilepit ji nic netušící oběti žertu na záda.

Dne, kdy je v pořádku vypustit nějaký hoax často využívají i zpravodajská média. „Ve Finsku je běžné, že televizní zprávy obsahují jednu falešnou informaci. Vzpomínám si, že jednou na Apríla ve zprávách vypustili informaci, že sovětští vojáci jezdili do války na losech,“ popsala se smíchem finský Apríl Elisa Murtonen. Tehdy se prý někteří lidé nachytali a hoax se šířil tak dobře, že se objevil i v některých historických muzeích. Trvalo poměrně dlouho, než vláda situaci uvedla na pravou míru.

V nelehké situaci jsou lidé, kteří se na prvního dubna narodili. „Měla jsem spolužáka, který se přišel na svět na Apríla. Tehdy prý nikdo z příbuzných rodičům nevěřil, že už maminka porodila. Mysleli si, že je jen tahají za nos,“ vysvětlila Valeria Erenkova, původem z Ruska. Dodala, že je v Rusku běžné podezřívat ze lhaní v tento den úplně každého.

„Já jsem většinou ten člověk, který zapomene, že je Apríl. Tím pádem se nachytám na každý žert,“ přiznala se Angličanka Charlotte Tebbutt. „Vzpomínám, že jeden známý sdílel na Facebooku, že odjíždí na cestu kolem světa. Okamžitě jsem tomu uvěřila, přestože mi to připadalo pěkně zvláštní. Až další den mi došlo, že byl včera Apríl,“ popsala Tebbutt svoje zkušenosti.

Najde se však mnoho lidí, kterým tento druh žertů není vůbec příjemný. „Apríla neslavím, protože nemám moc v lásce zlomyslné vtípky,“ přiznala obyvatelka Turecka Ayse Sahin. Tento postoj zastává hlavně proto, že má nepěkné vzpomínky na Apríla ze střední školy. „Pamatuji si, že kluci prováděli různé hlouposti. Jednou z nich bylo třeba lepení žvýkačky na židli, na kterou si potom některý ze spolužáků sedl,“ zavzpomínala Sahin školní léta. Otázkou tedy zůstává, kde je hranice vtipnosti žertů. „Apríl je svým způsobem kontroverzní, stejně jako dnes šlehání pomlázkou na Velikonoce či prodej kaprů na Vánoce. Uvidíme, jakým způsobem se bude dále vyvíjet. Nechal bych to přirozenému vývoji,“ okomentoval stinnou stránku svátku Janeček.

Další články o stisk online