V městských parcích je víc infikovaných klíšťat než v přírodě, zjistili vědci
Domácí
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že v městských parcích je více infikovaných klíšťat než v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou boreliózu. V řadě parků pak bylo bakterií Borrelia infikováno i více než 30 % klíšťat. Projekt „Klíšťata ve městě“ odstartoval vloni a potrvá ještě tři roky. S parazitology z Biologického centra Akademie věd České republiky na něm spolupracují odborníci ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB – Technické univerzity Ostrava. Zapojit se může i veřejnost.
Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Ve všech ostatních krajských městech sbírají klíšťata nárazově jednou za sezónu. V laboratořích pak byla pomocí metody PCR klíšťata testována na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymeské boreliózy se vědci zaměřují na příbuzné bakterie způsobující návratné horečky, dále původce anaplazmózy, neoehrlichiózy a rickettsiózy.
Lymeská borelióza
Infekční onemocnění způsobené spirálovitě stočenými bakteriemi rodu Borrelia. Onemocnění propukne zhruba u 5 lidí ze 100, kteří měli přisáté nakažené klíště. Pravděpodobnost nákazy je o něco vyšší, pokud klíště odstraníme později než za 24 hodin od přisátí. Příznaky mohou být různorodé, protože nemoc může postihnout prakticky kteroukoliv tkáň v těle. V organismu se bakterie šíří krví a lymfou. Typickým časným příznakem je bíla skvrna s červeným okrajem na kůži v místě přisátí klíštěte (nebo i jinde na těle). Borelióza se projevuje i celkovými příznaky, jako je malátnost a silná únava. V první fázi může připomínat chřipkové onemocnění včetně zvýšené teploty.
„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Alespoň jednou z bakterií bylo infikováno 44 % klíšťat,“ řekl vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Nejčastěji vědci nacházeli bakterie způsobující lymeskou boreliózu, a to u 26 % klíšťat. „Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ dodal Hönig. Největší výskyt vědci zaznamenali v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy klíšťat ojedinělé.
Ačkoli lze předpokládat, že v městských parcích bude výskyt klíšťat nižší než v lesích, není tomu tak. „V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na 100 metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ řekl vedoucí Národních referenčních laboratoří pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu Martin Kulma. „Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodal.
„Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí Národních referenčních laboratoří pro lymeskou boreliózu Státního zdravotního ústavu.
Stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat odborníci pozorují v pražských lesoparcích posledních deset let. Snaží se proto identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.
V boji proti klíšťatům je obzvlášť důležitá prevence. „Ačkoli očkování proti lymeské borelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít. U lymeské boreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moci zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích. Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě. Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025. Už nyní mohou lidé nahlašovat nálezy klíšťat prostřednictvím webového portálu klistatavemeste.vsb.cz. Díky zapojení veřejnosti odborníci získají důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích sezóny klíšťat se s nimi člověk nejčastěji setkává. Z těchto znalostí pak budou vycházet doporučení a také preventivní opatření, která je třeba dodržovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku nebo v lese.
