Jakut: Zima mi začíná být, když teplota klesne pod mínus čtyřicet

Dvaatřicetiletý Rus Dalan Degtiarev se narodil ve vesnici Borogontsy v republice Sacha (neboli Jakutsko), která se nalézá ve východní části Ruské federace. Kvůli práci v technologické společnosti se přestěhoval do sibiřské metropole Jakutsk, hlavního města republiky Sacha, které leží asi 150 kilometrů západně od Borogontsy. Dalan v rozhovoru popisuje, jaký je život v oblasti, kde v zimě trvající od listopadu do dubna teplota klesá k padesáti stupňům pod nulou.

Jakou nejnižší teplotu jste zažil v Jakutsku?

V Jakutsku jsem zažil nejméně 54 stupňů pod nulou, ale v Borogontsy, kde jsem bydlel ještě s rodiči, teplota často padala i k mínus šedesáti. V tu chvíli začíná být nebezpečné strávit venku víc než pár minut, pokud není člověk na takový mráz dostatečně připraven. Většinu času v zimě ale bývá okolo mínus třiceti stupňů, což už je o něco příjemnější.

Co s lidským tělem může taková zima způsobit?

Když je okolo mínus čtyřiceti, vše okamžitě zmrzne. Kdybyste si venku pověsili mokré prádlo, tak z něj ihned máte kus ledu, se kterým byste mohli někomu ublížit. Pro člověka jsou sibiřské podmínky těžké. Musíme si náležitě zakrývat obličej, uši a ruce. Kdybyste vyšli bez rukavic, tak stačí pár minut a vaše ruce by zmrzly. Je to takový zvláštní pocit, jako byste se spálili. Na omrzliny trpí také uši, které po chvíli na mrazu znecitliví a opuchnou. Ucho poté může zčernat kvůli odumírajícím tkáním.

Co si lidé v zimě oblékají, aby se omrzlinám vyhnuli?

Důležité je správné vrstvení oblečení. Nejdřív si obléknu termo oblečení jako základní vrstvu, na kterou pak hodím džíny s košilí - to pak nosím i v práci. Proto, abych mohl vyjít ven, však potřebuju ještě další vrstvu lyžařských kalhot a fleecovou mikinu. Pak už stačí jen kvalitní zimní bunda, kožešinové (nebo Sorel) boty, čepice, šála a teplé rukavice. Většinu času se ale snažíme trávit ve vnitřních prostorách. V zimě u nás není zvykem, že by lidé trávili venku delší dobu, než je nutné.

Na nízké teploty musíte být zvyklý, kolik stupňů je tedy pro vás opravdu zima?

Zima podle mě začíná být, když teplota klesne pod mínus čtyřicet. Opravdová zima je pod mínus čtyřicet pět stupňů. Po týdnu, kdy mrazy kolísají mezi těmito teplotami, se potom mínus třicet zdá jako teplo (směje se).

Jaké jsou největší potíže pro lidi žijící v Jakutsku?

Osobně nenávidím to sundávání a navlékání nekonečných vrstev oblečení v zimě. A když se konečně na pár měsíců oteplí, přichází potíže s komáry, kterým se daří v povodí řeky Leny, která teče vedle Jakutsku. Nepříjemné je také střídání dnů a nocí. V červnu slunce zapadá na čtyři hodiny od desíti večer do dvou do rána, v zimě zase slunce vychází před desátou hodinou a zapadá ve tři hodiny odpoledne. Dlouhé noci často lidem způsobují depresivní melancholickou náladu.

Co máte na Jakutsku naopak rád?

Rozhodně přírodu a spjatost lidí s ní. I turisté, kteří sem občas uvítají, jsou uchváceni krásou a čistotou krajiny. V Jakutsku totiž není mnoho továren, které by znečišťovaly ovzduší.

Jací jsou jakutští lidé a proč žijí v těchto často nehostinných podmínkách?

Podle mě většina zůstává kvůli sociálním vazbám a vztahu k naší zemi. Pro naši kulturu je rodina velice důležitá a obyvatelé Jakutska jsou velmi specifické etnikum. Máme velký respekt pro Matku přírodu a uvědomujeme si, jak mocná někdy může být. Pro Jakuty je příroda živým tvorem a často uctívají její duchy tím, že do lesů nosí dary.