Etnografka: Význam Velikonoc upadá, Valašsko tradice dodržuje

Vysoké pole - Týdny před Velikonocemi jsou plny zvyků a tradic. Na Valašsku se je ještě stále snaží dodržovat, což připomněla Radka Brtišová z Envicentra Pro krajinu ve Vysokém Poli, jehož snahou je vzbudit zájem o ochranu přírody a krajiny. „U nás je o tradice velký zájem. Konkrétně my připravujeme pásmo pro děcka od druhé třídy, kde je naučíme zvyky, plést korbáče a namalovat vajíčko,“ popisuje a dostává se také k tradičním valašským tradicím.

Jak vypadá tradiční valašské předvelikonoční období?

Před Velikonocama je šestitýdenní půst, který začíná popeleční středú. V úterý před popeleční středú byl masopustní průvod a chodily fašanky. Pak následuje šest týdnů půstu a každá neděle má svůj název.

Jaké to jsou?

První postní neděla byla černá, sa oblékalo do černého nebo celkově tmavého oblečení. Druhá byla pražná a připravoval sa tradiční pokrm z pražmy, což je vlastně kaše z praženého nedozrálého obilí. Třetí kýchavá, říkala sa pověra, že kolikrát si člověk v tuto nedělu kýchne, tolik roků bude zdravý. Mělo to souvislost s dřívějšíma morovýma epidemiema, kdy člověk kýchnul a zdravilo se „Pozdrav pánbůh“, aby se zažehnalo nebezpečí. Čtvrtá neděla byla družebná a lidi sa scházali třeba na náměstí.

To jinak nemohli?

V době půstu seděli doma, měl by to být totiž čas zklidnění, rozjímání, přípravy na oslavu Velikonoc. Na družebnú nedělu sa mohl trochu porušit půst a lidi si povykládali na náměstí nebo před kostelem, upekly sa koláče, kterým sa říkalo družbance.

Pak následuje Smrtná neděle...

Ano, pátá neděla je hodně známá a říká sa jí smrtná. Vynášala sa Morena, pálily sa různé symboly, aby skončila zima a začlo jaro. Cérky vynášaly Morenu a říkaly u toho básničky, každý region měl svůj zvyk. Někde dokonca chodili ogaři, ale na Valašsku vynášaly cérky.

Jak je to s šestou nedělí?

Ta byla teď minulý týden a je to neděla květná, kdy sa oslavuje příjezd Krista do Jeruzaléma. Světí sa kočičky nebo ratolesti. V Jeruzalémě su to palmové listy, ale tím, že tu palmy nemáme, tak sa v kostele světija právě větvičky vrby. Světily sa aj různé pokrmy. Potom už začíná Pašijový týden.

Jaké zvyky patří k Pašijovému týdnu?

Poslední týden před Velikonocama je docela specifický v tom, že sa stále dodržujú tradice a zvyky. Začíná to už v pondělí. Pondělí máme modré, úterý žluté a měly by sa dělať úklidy. Středa je škaredá, to je docela známý den. Na škaredú středu by sa neměl nikdo mračit, protože mu to zostane po celý týden.

Mnoho tradic je spojeno se čtvrtkem...

Na Zelený čtvrtek by sa sněsť neco zeleného, abychom byli zdraví. Název má od zelené Olivové hory, kde začlo Kristovo utrpení. Ve čtvrtek by sa peču jidášky, začínajú chodit tragačníci a průvod, protože ve čtvrtek odletija zvony do Říma, zostanu potichu a vrátija sa až na Bílú sobotu. Dokonce i dobytku se odeberú zvonce, aby nezvonil. Mělo by být ticho. Řechtači chodí vždycky ráno a večer kolem šesté hodiny. Říká sa tomu hrkání, nebo tragačníci, klepači, řehtačky. Věřilo sa, že tímto zvukem sa z domu vyžene všechno zlé včetně hmyzu a myší usazených v domě přes zimu. Dále taky důvod, proč tragačníci chodí, je ten, že honí Jidáše jakožto zrádce. Jidášky, které se pečou, mají tvar provazu nebo lana na připomínku toho, že sa Jidáš jako zrádce oběsil.

Velký pátek je ještě známější pro svou křesťansku podstatu...

Pátek je ještě víc specifický, je to den velkého smutku, protože nastalo ukřižování. Ten den by sa měl držet opravdu přísný půst, nemělo by sa nic jest ani prát prádlo, hýbat se zemňú - sadit stromky, orat, kopat, sázet, nic takového. Tím se dřív projevovala úcta k zemi. Ráno sa chodí umyt do studánek, aby byl člověk zdravý. Nemělo by sa nic půčovat, protože předměty by mohly být očarované. Prádlo sa nesmí nejenom prat, ale ani máčať do vody, protože je bráno, že se pere v Kristové krvi.

Co se dělo v sobotu?

Na Bílú sobotu sa docela hodně uklúzalo, nechaly sa vyhasnút ohniště. Když sa potom šlo večer do kostela, tak před kostelem hořel oheň. Donesl se posvěcený plamen a zažehl sa nový. Ohořelá polínka se dávala v podobě křížů kolem pole, aby dobře rodilo. Na Bílu sobotu sa vrátija zvony z Říma a rozeznija sa. Malovaly sa vajíčka, pletly sa korbáče, už sa všechno připravovalo na Velikonoce.

Jaká tradice se nejvíc zachovala?

Na Velikonoční nedělu končí půst, nastalo vzkříšení, tak sa oslavuje. A pak je Velikonoční pondělí a nejznámější tradice, která zůstala velmi oblíbená dodnes. Chodí sa mrskat, aby cérky zostaly zdravé. Pomlázky, u nás sa říká korbáče, sú upletené z vrbových prútkú, aby sa míza dostala do celého těla. Cérky sa omladily, taky pomlázka je od slova omladit, ale u nás sa víc používá název korbáč.

Zmiňovala jste, že se v neděli slavilo. Co si v tomto případě představit pod pojmem oslava?

Boží hod Velikonoční je největší církevní svátek. Oslavovalo sa především v křesťanském duchu. Lidi chodili do kostela, což začlo už v sobotu večer obřadem vigilie. Rodina byla doma a až v pondělí chodili mrskači po domech. Tradice byla, že ogaři chodili už brzo z rána, ale jejich právo končilo polednem. Odpoledňa po dvanácté hodině už měly chodit zasej cérky. Někde to sice maju přehoděné a cérky chodija třeba v nedělu a ogaři v pondělí, ale správně by to mělo být takhle.

Patří k Velikonocům i nějaké symboly?

V době Velikonoc se na stoly dávaly symboly života, světla, zdraví a štěstí. Zelené ratolesti, červená jablíčka, plné vejce, svíce. Další věci byly symboly hojnosti, plodnosti a bohatství, mezi které patřily třeba hrách, čočka nebo sušené ovoce. Pak sa dávaly symboly ochrany lidí, dobytka, stavení a polí jako například, chleba, česnek, sůl a med. Čtvrté symboly byly symboly smrti, zmaru a pohany, k nimž se do ošatky dávala třeba vymlácená sláma, prázdné skořápky nebo ulity z hlemýžďů. K tradičním symbolům Velikonoc pak tradičně patřil beránek jako symbol oběti, zajíček, vajíčka jako symbol plodnosti, úrody a nového života.

Jaký měly Velikonoce na Valašsku v minulosti význam?

Dneska už se Velikonoce slaví jako svátky jara. Původně byly Velikonoce církevní svátky ukřižování Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání. Z významu křesťanského sú Velikonoce větší svátek než Vánoce, protože vzkříšení je novú nadějí, že se za nás Kristus obětoval. Na Valašsku sa slavija Velikonoce spíš z toho křesťanského hlediska, ale doba už je všade stejná, takže už aj tady to upadá, ale ještě sa to dost často dodržuje.

I když jsou v dnešní době brány Velikonoce jako svátky jara, jsou mezi lidmi oblíbené programy, v kterých se představují tradiční oslavy?

Pracuju v Envicentru Pro Krajinu ve Vysokém Poli, kde se staráme o přírodu, krajinu, ale taky o zemědělství nebo tradice. Máme teda celý velikonoční program. Teď sa nám bohužel kvůli covidu nepodařilo tyto programy naplnit, ale v normální době to většinu učíme asi tři týdně, protože je blbost učit velikonoční tematiku někdy v lednu. Kolem dvaceti, třiceti programů určitě odučíme a dodržujeme tradice. Míváme třeba i velikonoční jarmark s dílničkama. Musím říct, že tady ano, tady je o to opravdu velký zájem.