Bylo to dobrý, bylo to jiný. Post-hudba pokřtila nové album

Hudební duo Post-hudba v úterý zahájilo turné k vydání a křtu svého měsíc starého alba Nad prázdnou nocí kroužili sokoli. Vzhledem k jejich zvláštní oblibě brněnského prostředí měli fanoušci možnost strávit se skupinou i středeční večer.

Celý koncert v útulných prostorách Kabinetu Múz uvedlo electropopové uskupení Viah. Pražská čtveřice naladila publikum ideálně na zlatý hřeb večera. Tedy zejména ty, kteří se považují za fanoušky elektronické či experimentální hudby, pronikavých beatů a někdy až psychedelických vizuálů. Ostatní mohly zaujmout texty písní, které tematicky připomínaly tvorbu Post-hudby – problémy každodenního života a pocity ztracenosti v nich.

Duo Tomáš Havlen a Dominik Zezula, tedy Post-hudba, mělo co dělat, aby udrželo dav v atmosféře, do které ho dostali jejich pražští kolegové. Koncert zahájili symbolickou písní Křest, jejíž úvodní verš „Pochmurný je každý křest“ jako by předznamenával celý průběh večera. Následující skladby z nového alba, proloženými staršími písněmi, poté rozpohybovaly jen malou část publika.

Hudební duo, které nejčastěji tvoří melancholické balady vypovídající o současném světě, je aktivní na hudební scéně od roku 2011. Od té doby stihli vydat celkem čtyři alba, přičemž jejich první deska Není se na co těšit patří k těm nejúspěšnějším. Je složité navázat na něco, co „vybuchlo“ z ničeho nic, a to potvrzuje i jejich nová tvorba.

Texty jsou tím, co dělalo, dělá a pravděpodobně i nadále bude dělat Post-hudbu jedinečnou. V dřívější tvorbě je doplňovaly beaty a melodie, které dokázaly vtáhnout posluchače do ještě hlubších emocí. To však na nové desce chybí, což se projevilo i na koncertu.

Post-hudba hrála tradičně s playbackem, pokud zrovna některé písně Tomáš Havlen neobohatil hrou na kytaru. Scházela tomu však nějaká improvizace, experimenty a další různé způsoby, kterými by se dala atmosféra koncertu obohatit. K závěru koncertu přišli na řadu ty známější písně a publikum, které se do té doby jen tak vlnilo a houpalo, se rozpohybovalo.

Koneckonců právě texty písní jsou to, co dělalo koncert specifickým a kvůli čemu má tohle elektronicko-popové duo tak velkou fanouškovskou základnu. Energické výkony zpěváka Dominika Zezuly doprovázely občasné vokály jeho kolegy. Užívali si to. Jde vidět, že stále dělají to, co je baví. „Záleží, co od toho očekáváš,“ zmínil se jeden z fanoušků a vlastně má pravdu. Názvem skladby „Bude to dobrý, ale bude to jiný,“ by se dal popsat celkový dojem z koncertu a nové tvorby. Post-hudba dokázala udělat z mála hodně.