Meziválečnou tvorbu maďarského architekta v Brně přiblížila historička architektury
Kultura
Brno - Letos v lednu uplynulo 130 let od narození maďarského židovského architekta Zoltána Egriho. Ač dnes není jeho jméno příliš známé, v meziválečném období v Brně i okolí navrhl a realizoval velké množství bytových interiérů a obchodních portálů. Jeho tvorbu přiblížila zájemcům na přednášce v Café Paměti národa historička architektury Zuzana Ragulová.
Zuzana Ragulová se specializuje na tři židovské architekty, a to Maxe Tintnera, Norberta Trollera, a zmiňovaného Zoltána Egriho. „Myslím si, že je důležité studovat právě méně známe židovské architekty, protože u spousty z nich se neví, jaké byly jejich poválečné osudy,“ řekla historička. Meziválečná doba byla v Brně specifická, hodně se zde mluvilo německy. Město zažívalo stavební rozmach, převážně díky rozsáhlé demolici, která proběhla v centru Brna na přelomu 19. a 20. století. „Zbouráno bylo téměř 140 domů, čímž vznikly proluky a příležitosti pro architekty,“ doplnila.
Brněnské pozemky a objekty v centru vlastnili v meziválečné době většinou židovští podnikatelé. Ti dávali zakázky právě architektům se židovským původem, kteří tak mohli realizovat své projekty. „V Brně tehdy působilo zhruba dvacet židovských architektů, kteří zde navštěvovali Německou vysokou technickou školu. Mezi nimi byl i Egri,“ uvedla Ragulová.
Zoltán Egri (1894-1976)
Židovský maďarský architekt. Narodil se 28. ledna 1894 ve městě Eger. Po absolvování střední školy v Maďarsku, se rozhodl přestěhovat do Brna za studiem, kde vystudoval Německou vysokou technickou školu. Po dokončení studia pracoval samostatně na modernizaci brněnských obchodních portálů, bytových interiérů a výstavních expozic. Převážně pracoval pro židovské objednavatele. V Brně bydlel nejdéle na adrese Úvoz 17 v novostavbě, kde si sám navrhnul interiér. Během druhé světové války odešel zpátky do Maďarska. Zemřel v roce 1976 v Budapešti.
K desátému výročí vzniku Československa vybudoval německý architekt Joseph Vincenc Bayer pavilon na brněnském Výstavišti, který tam však dnes už nestojí. Interiér a koncept celé expozice svěřil právě Egrimu. „Židovský architekt do něj navrhl mohutné dřevěné schodiště. Pracoval tedy s prvky, které nebyly pro meziválečnou dobu typické,“ uvedla historička architektury. Dalším jeho interiérovým počinem bylo židovské ústřední muzeum pro Moravsko-Slezsko v Mikulově, ve kterém skloubil historii starého židovského domu s moderními vitrínami.
Typická je pro jeho tvorbu interiérů práce s ohýbaným dřevem, textilem a čalouněným nábytkem. Používal vzorovanou podlahu a potahy, štukové stropy. „Chtěl, aby byl nábytek praktický, ale zároveň co nejvíce variabilní. Proto navrhl do křesla zabudovat popelník, také polohovací područky u křesla nebo třeba sklápěcí stolek,“ objasnila historička. Židovský architekt vždy pracoval s tím, co rodina, pro kterou navrhoval interiér, měla doma.
Na přednášku, která se uskutečnila pod záštitou centra židovské kultury Štetl, naváže 18. dubna komentovaná procházka centrem Brna. Během ní historička architektury ukáže různé typy obchodních portálů z 20. a 30. let., které jsou dílem právě maďarského architekta Zoltána Egriho.
