Historická paměť je zrádná, akce proto připomínají válečné veterány

Domácí

Historická paměť je zrádná, akce proto připomínají válečné veterány
Sbírku ke dni veteránů zaštiťuje organizace Post Bellum Foto: Jakub Dvořák
GALERIE collections

Praha - Jedenáctý listopad není jen dnem vína a prvního sněhu. V tento den před sto třemi lety skončila první světová válka a od té doby si lidé po celém světě připomínají válečné veterány. Nezisková společnost Post Bellum, která je známá třeba svým projektem Paměť národa, zaštiťuje sbírku na podporu českých veteránů. Na dotazy o sbírce a Dni veteránů odpovídal mluvčí Post Bellum Radek Pavlovič.

Proč bychom si, více než tři čtvrtě století od konce poslední války na našem území, měli připomínat válečné veterány?

Historická paměť dokáže být zrádná, u každého tématu veřejné diskuze je riziko, že ho čas a různé pohledy rozdrolí a relativizují. Je pak dobré šířit jasná sdělení, silné příběhy, připomínat silné a pozitivní charaktery naší historie a nechat se jimi inspirovat. Připomínání válečných veteránů je znak moderní společnosti.

Orientuje se sbírka i na současné veterány? Jestli ano jak?

Letošní sbírka má za cíl podpořit Paměť národa, která s veterány pracuje a zaznamenává jejich příběhy. Ty pak vypráví veřejnosti. Část sbírky jde na přímou pomoc veteránům se starostmi všedního dne. Ta se týká především nejstarších veteránů, kteří jsou často izolovaní a řadu věcí si nevyřeší sami.

Když se bavíme o současných válečných veteránech, z jakých konfliktů přicházejí?

Status válečného veterána má asi patnáct tisíc lidí v Česku. Drtivá většina jich pochází z novodobých konfliktů posledních třiceti let. Veteránů z druhé světové války žilo v Česku už jen necelých sto devadesát. Je to údaj ministerstva obrany z letošního října.

Když se řekne válečný veterán, spousta lidí si asi představí starého pána v uniformě se spoustou medailí. Je to správná představa?

Myslím, že je to taková ustálená představa, jak vypadá válečný veterán. Nesmíme ale zapomínat, že mezi veterány se řadí odbojáři nebo i bojovníci proti komunismu.

Proč je symbolem Dne veteránů vlčí mák?

Červený květ vlčího máku je tradiční symbol Dne válečných veteránů už od konce první světové války. Ta tradice vznikla díky básni kanadského vojenského lékaře, podplukovníka Johna McCreaho. Ten na flanderských bojištích viděl květy máků vyrůstat z hrobů a zákopů. Napsal o tom velmi dojemnou báseň. On sám ale papír s básní vytratil a nakonec ve válce padl. Ale báseň našel jiný voják, který ji nechal číst v rádiu a zasloužil se o její všeobecnou popularizaci. Od té doby je vlastně spojení válečných veteránů a vlčích máků.

Organizuje Post Bellum ke dnešnímu dni nějaký další program?

Po celém Česku je celá řada doprovodných akcí. Už tradičně máme v několika městech symbolická maková políčka. V Brně například chystají od 17:00 přednášku o československých letcích RAF. Natáčeli jsme speciální podcast Dobrovský & Šídlo s hostem generálem Petrem Pavlem. Tématem byli právě veteráni. Podcast bude zveřejněný velmi brzy.

 

Další články o stisk online