Třicátý ročník festivalu Bonjour Brno se věnuje tématům surrealismu a sportu

Brno - Letošní třicátý ročník festivalu francouzské kultury Bonjour Brno propukl v pondělí pod vedením Alliance Française a potrvá až do 8. května. Festivalové akce lidé navštíví na nejrůznějších místech po celém Brně. Na zahajovací vernisáž dětských obrázků dorazil i francouzský velvyslanec. „Je to také reprezentace jazyka v praxi, aby studenti měli možnost se s francouzštinou a rodilými mluvčími setkat i v Brně, ne jenom když vycestují,” říká Adéla Poláková, umělecká ředitelka a produkční festivalu.

Letošní ročník se nese v duchu dvou docela odlišných témat: surrealismu a sportu. Mohla byste vysvětlit, proč zrovna tyto témata a jak je chcete ve festivalu propojit?

Jelikož Francouzská Aliance, která v podstatě festival pořádá, v rámci své činnosti má vykonávat i takovou diplomatickou službu Francii, tak nám přišlo logické reflektovat i skutečnost, že se letos odehrávají Olympijské hry v Paříži. Ale ty během festivalu probíhat ještě nebudou, není tady k dispozici olympijský park či něco podobného a my nemáme kapacitu pořádat nějaké sportovní akce, takže jsme zvolili jinou formu. Oslovily jsme děti, aby tuto tématiku nějak zpracovaly. Letos je to také 100 let od prvního manifestu surrealismu, tak jsme to spojili dohromady. Surrealismus je hravá forma umění a dá se pojmout velmi různorodě, takže i já jsem sama velmi zvědavá, jak to dopadne, jak se toho děti zhostily.

Na co se mohou návštěvníci nejvíce těšit, na co se těšíte nejvíce vy?

No na všechno samozřejmě. Na festivalu budou už takové stálice jako pétanque a pub kvíz, které jsou docela oblíbené. Míváme také degustace. Letos poprvé nebudou kvůli technickým důvodům ve vinárně Frank & Thierry, kam bych lidi určitě poslala, ať se tam jdou podívat a víno si od nich koupí. Dvě degustace proběhnou v bistru Na břehu Rhôny, které je ve středu města a degustace tam mívají tematicky laděné.

Dále se budou konat tři koncerty s francouzskými interprety. V Ponava cafe zahrají Les Tortillas, kteří hrají převzaté písničky takovou legrační formou, takže tady se asi vyplatí rozumět trochu francouzsky. V Pomezí v úterý 30.dubna vystoupí, na základě spolupráce s brněnským partnerským městem Rennes, kapela Aïgo. V úterý budeme také slavit 30 let festivalu, takže to bude asi největší akce, v rámci níž, proběhne i vernisáž výstavy francouzského umělce Vincenta Chigniera a před koncertem Aïgo bude také intimní představení Kabinet pamětí, jehož součástí bude i bývalá ředitelka Alliance Française Aude Martin.

Já bych se dále určitě těšila na takovou netradiční one-woman show od všestranné umělkyně, která za covidu dělala také virtuální prohlídky po Versailles či Louvre, Eléonore Nicolas, která v podobě Marie Antoinetty bude u kulatého stolu pro dalších pět lidí pořádat čajový dýchánek. V rezidenci Kaprál, z luxusního starožitného čajového servisu, který jsme si vypůjčily z Nadace Veronica, budou diváci popíjet čaj a Marie Antoinette bude sdílet své zážitky ze života. Jestli dojde až ke gilotině, nevím. Do rezidence Kaprál se ale můžete podívat také když zajdete 2.5. na přednášku o současné francouzské literatuře, kterou povede Sára Vybíralová, což je překladatelka Éduarda Louise, o kterém bude také řeč. Přednáška bude i o Annie Ernaux, držitelce Nobelovy ceny za literaturu. Probírat se budou současné trendy autobiografické literatury, která reflektuje problémy společenské nebo politické ve Francii.

V neděli 5.května bude surrealistická dílna, která je sice pro rodiče s dětmi, ale může přijít kdokoliv. Povede ji naše grafička, autorka festivalového plakátu Jindřiška Mikešová. Dospělí pak mohou zůstat na přednášku o surrealismu od Bertranda Schmitta a jeho ženy Anny Pravdové, kteří se tomuto směru věnují. Filmy od francouzských tvůrců o surrealismu, například o Toyen, a také filmy věnující se sportu budou promítány v Kině Art, se kterým pracujeme každoročně.

S kterými institucemi tedy spolupracujete, na kterých místech se festival bude konat?

Již jsem zmínila Klub Pomezí, Ponava cafe, Rezidence Kaprál či Kino Art. Poprvé spolupracujeme s Alternou, kde budou mít koncert The Cracked Cookies. Spolupracujeme taky s Hadivadlem a Mahenovým divadlem, které nabízejí představení od francouzských autorů v rámci svého programu. Ráda bych zdůraznila velmi dobrou spolupráci s Österreich Institutem, kteří sídlí ve stejné budově jako my a jejichž prostor budeme využívat pro zmíněnou dětskou vernisáž. Také bych chtěla připomenout knihkupectví Academia, které brzy končí a kde bude přednáška o regionu Auvergne-Rhône-Alpes, ze kterého pochází a o kterém nám řekne učitelka francouzského jazyka na gymnáziu Matyáše Lercha Aline Miramand. V květnu v knihkupectví začíná výprodej, takže lidé mohou využít příležitosti koupit si zajímavé výtisky.

Co je hlavní motivací festivalu ?

Roli hrají diplomatické vztahy, i letos přijede na zahájení dětské vernisáže francouzský velvyslanec.

Je to také reprezentace toho jazyka v praxi, aby i studenti měli možnost se s tím jazykem a rodilými mluvčími setkat i v Brně, ne jenom když vycestují, což mi přijde také jako výhoda. Studenti francouzštiny z filozofické nebo pedagogické fakulty se můžou stát dobrovolníky a mohou se dostat třeba k tomu, že vyzvednou nějakého umělce na nádraží a mohou si s ním popovídat, což je pro ten jazyk moc důležité. Takže těch výhod je tam určitě více a zároveň doufám, že tím zpestřujeme i kulturní nabídku města Brna.

Na jaké události si může přijít člověk poslechnout francouzštinu?

Přednáška v Academii je ve francouzštině, dále filmy v Artu nemají dabing, ale jsou titulkované. Představení s Marii Antoinettou je jedno ve francouzštině a jedno v angličtině. Vernisáže jsou ideální, tam se jaksi komunikuje obrazově (smích), ale třeba s Vincentem Chinier si můžete pokecat jak francouzsky, tak umí docela dobře česky. To stejné s Aude Martin, co bude hrát divadlo v Pomezí. Takže tam si myslím, že to je skvělé propojení česko-francouzských stop. No pak ty koncerty jsou pro Francouze nebo pro frankofony asi taky ideální, ty jsou všechny ve francouzštině.

Letošní ročník už je třicátý, jak se za tu dobu festival proměnil? Bude se letos konat při této příležitosti něco zvláštního?

Určitě se to velmi liší od toho, jak to dělala bývalá ředitelka Aliance Aude Martin, která měla samozřejmě úplně jiné kontakty než my, i tím že je rodilá Francouzka. Pohybovala se v divadelních kruzích ve Francii. Někdy přijelo celé šapitó a bylo to takové divadelní, taková klaunika trošku, takové trošku jiné umění. Tam jsme to už potom s Jiřím Votavou, se současným ředitelem Aliance, úplně nevedli, protože jednak jsme neměli kontakty a také nás přerušil covid. Takže jsme se potom covidu začali trošku přeorientovávat k něčemu, co je jistější, co by se mohlo uskutečnit aspoň za nějakých podmínek, a to se nám osvědčilo. Ozvláštnění se snažíme najít vždycky. Ale tím, že máme omezené prostředky, občas čekáme i na to, kdo se nám ozve. Já se třeba ale vyhýbám tomu zvát pouze interprety, kteří hrají jen Edith Piaf a podobné věci, které jsou z mého pohledu trošku přežité a všichni je už známe. Já mám nejradši nějaký nový vítr, něco autorského, ne úplně převzatého, něco originálního. A právě u těch písničkářů si říkám, že nikdy nevíme, kdy přijede někdo, kdo se třeba časem proslaví a my ho tady možná stihneme pozvat ještě levně. Takže když má zájem někdo do toho Brna zajet, tak to s ním zkusíme. Taky je pro nás důležité, aby to dílo mělo třeba i nějakou jazykovou úroveň. Přece jenom nějaké síto máme, ale utnout se člověk může vždy.

Proč je už tradiční součástí festivalu pétanquový turnaj?

Pétanque se hraje myslím už od nepaměti, co je Bonjour Brno. Já se tedy většinou neúčastním, protože jsem zrovna někde jinde, ale pár mých kamarádů mi řeklo, že nevěděli, že se turnaj konal v rámci Bonjour Brno, ale že šli hrát, protože tam mohli vyhrát dobré víno. Je to taková stálice, která je hodně francouzská, je to vlastně legrační sport, takový nenáročný, líný. Mně se to líbí, že si Brňáci, co jdou náhodou v Lužánkách, zahrají, aniž by vůbec věděli, že je to součást festivalu.

Jak je Brno s francouzskou kulturou propojeno, a naopak Francie z tou českou?

Samozřejmě jsme na festivalu párkrát zmiňovali Kunderu. Také je poměrně významná romanistika na Masarykově univerzitě. Skrze pana profesora Kylouška, specialistu na Québec, existují významné vazby s touto kanadskou provincií. Svého času byla s Brnem spojována i Chantal Poullain. Další akcí, kterou jsem zatím nezmínila, která se bude konat poslední den festivalu, na státní svátek 8. května, je komentovaná prohlídka po stoupách Francouzů v Brně, kterou provází jedna z našich lektorek Jana Amadu, takže tam se určitě dozvíte více.

Před pandemií bývala dobrá spolupráce s dobrovolnickým centrem v Lužánkch, které nám pravidelně dodávalo na alianci francouzského dobrovolníka. Lidi, které znám, co sem přijeli na Erasmus, si Brno velmi pochvalovali, někteří se sem dokonce vrací, aby tu pracovali v nějaké nadnárodní firmě. Znám tu také několik Francouzů, kteří tu učí francouzštinu, jsou z populárních francouzských lokalit, ale z nějakého důvodu tady i přes jazykovou bariéru zůstávají i zakládají rodiny. Něco je tu prostě drží. Takže vazby si tu Francouzi vytváří stále.

Víte o nějakých dalších podobných akcích, které se v Brně a Česku konají přes zbytek roku?

Francouzská aliance pořádá Dny Frankofonie, ty jsou myslím před festivalem Bonjour Brno a Festival francouzského filmu, který býval ve Scale, ale teď se přesunul do Kina Art. Samozřejmě hodně akcí pořádá francouzský institut v Praze, který má v podstatě i vlastní kino. Nějakým způsobem se prezentují i na Světě knihy. Jiná města také mívají Bonjour festival, záleží, jestli tam je Aliance. V mnoha městech tyto instituce negativně ovlivnila pandemie. Samozřejmě popularita francouzského jazyka není tak velká jako dřív. Byť bychom si pořád měli uvědomovat, že je to jazyk diplomacie a je to jeden z hlavních jazyků Evropské unie. Nyní k nám chodí například Danuše Nerudová, protože kandiduje na europoslankyni, takže ten zájem může přijít třeba i ve vyšším věku.