Dům umění slaví 110 let. Zájemci navštívili nepřístupné interiéry

Brno - Pořadatelé Dne Architektury v Brně po celý týden otevírají dveře do míst, kam se lidé běžně jen tak nedostanou. S průvodkyní Romanou Horákovou se návštěvníci mohli po zavírací době podívat například do běžně nepřístupných místností Domu umění.

Ještě před 110 lety lidé na Malinovského náměstí žádné výstavy obdivovat nemohli. Nyní kousek od Mahenova divadla stojí Dům umění, který návštěvníkům už více než století nabízí to nejlepší z moderního umění.

Krátce po zavírací době se skupina asi třiceti lidí vydala na netradiční prohlídku. Na programu byla kromě prohlídky běžných výstavních prostor i návštěva míst, kam se obdivovatelé umění běžně nepodívají.

První zastávkou bylo studio, kde si zájemci mohli prohlédnout původní nákresy vídeňského architekta Heinricha Carla Rieda. „Na jednom z nich je dodnes kresba tužkou, pravděpodobně právě od Rieda. Tento plán sloužil přímo stavitelům, kteří ho používali v terénu,“ vysvětlila průvodkyně Romana Horáková.

Kromě architektonických nákresů a plánů mohli návštěvníci také porovnat dobové fotografie s aktuálními snímky. To ocenil budoucí architekt Aleš Kraj. „Líbí se mi porovnávání původního stavu s modernizacemi. Na těch se podílel i Bohuslav Fuchs, kterého mám hodně rád,“ sdělil.

První veřejnou výstavou Domu umění byla výstava válečných prací umělců, kteří se museli za války ukrývat. „Dům byl v té době v dezolátním stavu. Obalili ho sice plachtami, aby dovnitř nepršelo, ale i tak všichni na vernisáži chodili v gumácích,“ řekla Horáková.

V depozitáři se scházeli sympatizanti

Exkurzi prvního patra skupina zakončila nahlédnutím na balkon nebo ukázkou právě končící výstavy Bohuslavy Olešné. „Ty obrazy se mi moc líbily, jsem ráda, že jsem je ještě mohla vidět,“ uvedla jedna z návštěvnic Milada Suchá. Nechyběla ani zmínka o světelných podmínkách výstavních prostor, které mohou vystavitelé libovolně měnit a přizpůsobit svým dílům. „Jednomu se do kompozice nehodily dveře, tak jsme je zazdili,“ vysvětlila průvodkyně.

Návštěvníci také stáli na prknech, na kterých Bolek Polívka nacvičoval svá divadelní představení. Zatímco z okna obdivovali výhled na Malinovského náměstí, vyprávěla průvodkyně o historii budov, které na něm stojí. „Netušila jsem, že měl Baťa ve svém obchodním domě také kinopedikúru, to mi přišlo hodně zajímavé,“ sdělila návštěvnice Lucie Malá.

Zlatým hřebem večera byla cesta do „depozitáře“, ve kterém lidé sbírky cenných děl hledali jen stěží. „Po válce se tu scházeli sympatizanti a brněnští umělci, kteří tu podle legendy malovali. Byl tu i Diego Rivera,“ upřesnila Horáková.

Z prohlídky byla Bohuše Červená zkrátka nadšená. „Dříve jsem naše turisty prováděla po celé Evropě. Tento týden se snažím při Dnu Architektury projít vše, co se dá,“ uvedla. Souhlasí s ní i Miloš Rýdl, který se zúčastnil, aby si osvěžil informace, které ho kdysi učili při hodině architektury ve škole.

Festival Den Architektury každý rok pořádá přes tři sta akcí v desítkách městech a obcích v Česku i na Slovensku. Letos mohli zájemci v Brně například projít Žabovřesky, slavné vily, Juliánov nebo jít po stopách slavného architekta Bohuslava Fuchse.