Je Brno připravené na změnu klimatu? Experti i zástupci města informovali veřejnost

Brno - Na začátku roku postihly zemědělce velké výkyvy teplot, po extrémně teplém létě podtrhly chaotický rok silné bouřky a povodně. Všechny tyto události jsou projevy klimatické změny, které nejen obyvatelé Brna pociťují čím dál víc. Zástupci města i odborníci tak v úterý seznámili veřejnost s přípravami na klimatickou změnu a osvětlili náplň strategického projektu Brno 2050, který má zaručit lepší a udržitelnější budoucnost města.

Akce se odehrála v primátorském salonku na Staré radnici, za zdmi místnosti současně probíhal také venkovní koncert festivalu Ekofilm. Součástí přednášky byly prezentace hostů, následovala téměř hodinová debata s veřejností. Mezi hosty byl například přední český meteorolog Jaroslav Rožnovský, druhý náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL) či vedoucí protipovodňových opatření Kanceláře architekta města Brna Bibiana Janebová.

Jedním z hlavních témat byla hrozba povodní. „Město Brno na záplavy připraveno nebylo. Je to veliká bolístka pro nás i okolní obce,“ přiznal náměstek Filip Chvátal. Před ničivou povodňovou vlnou město zachránila především soustava přehrad. „Vždycky tu povodně mít budeme a musíme s nimi počítat,“ sdělil na začátku své řeči meteorolog Jaroslav Rožnovský. Ten ve svém projevu kritizoval také městské i státní orgány, které podklady odborníků nejen k povodním často ignorují.

Při stoleté vodě by přílivová vlna zasáhla velkou část zastavěného území v centru Brno. Voda by byla až u Mendlova náměstí, na jihu města či pod kopcem, kde se nachází katedrála svatého Petra a Pavla. „Kdyby bylo Brno zasaženo stoletou povodní, tak voda ohrozí deset kilometrů čtverečních a 24 tisíc obyvatel, které bychom museli evakuovat. Svratka ale naposledy donesla stoletou vodu do Brna v roce 1941,“ uklidňovala situaci vedoucí brněnských protipovodňových opatření Bibiana Janebová.

Opatření město chystá. Aktuálně finišuje stavbu protipovodňové zdi na Poříčí, dále plánuje postavit protipovodňový park v Židlochovicích. Tam se nachází chátrající budova bývalé železniční polikliniky, kterou město odkoupilo. Tento objekt bude zdemolovaný a na celém území bude snížený terén, aby vznikl protipovodňový park. „Vytvoří se tam boční rameno Svratky. Park bude sloužit k tomu, aby se voda měla při povodních kde rozlít. Při povodních se celý zaplaví, v době bez povodní bude sloužit pro rekreaci,“ vysvětlila Bibiana Janebová.

Na přednášce hosté řešili také náplň projektu Brno 2050, jenž plánuje z Brna utvořit středoevropské centrum špičkové vědy, výzkumu, znalostní ekonomiky a kultury. Důležitá data z  posledních let představila účastníkům Iveta Štarhová, manažerka strategie města z odboru strategického rozvoje a spolupráce. „Ve městě stoupá trend cyklistiky a pěší dopravy, klesá podíl veřejné hromadné dopravy. Automobilová doprava stagnuje,“ popsala úřednice. Město také snížilo vyprodukované emise, podíl městské zeleně ale díky suchu neroste.

Velkým tématem byly také zelené střechy, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou. Takové střechy by výrazně pomohly s teplotou ve městě, která v posledních letech stoupá. „Dlouhodobě máme v Brně 14 dnů nad 30 stupňů Celsia za roční interval, letos těchto dnů bylo 39. Rostou teploty průměrné i maximální,“ upozornil meteorolog Jaroslav Rožnovský. Velkou kritiku od veřejnosti schytal náměstek Filip Chvátal, podle kterého by bylo příliš obtížné umístit zelenou střechu na novou Arenu Brno. Ovšem například newyorská aréna Barclays Center má zelenou střechu již od roku 2015.

Meteorolog Rožnovský ve své řeči volal také po zákazu černých střech, které se při letních teplotách rozpalují na téměř 80°C. Takové střechy se již například znovu staví v oblastech postižených povodněmi. „Město maximálně může dát doporučení, černé střechy ale za současné legislativy zakázat nemůže,“ odpověděl náměstek Filip Chvátal. Zelené střechy využívá také Masarykova univerzita, chtěla by ovšem jejich počet rozšířit. „Univerzita má přes 160 historických budov, často při požadavku na renovace narážíme na postoj památkářů. Klíčové je pro nás také omezení spotřeby elektřiny, což se nám v posledních letech daří,“ shrnul zástupce Masarykovy univerzity Richard Hubl.

Vzorovým projektem budoucnosti by mohla být například výstavba moderní městské čtvrti Nová Zbrojovka. Ta vzniká v rámci projektu Připrav Brno, který se zavázal snížit emise oxidu uhličitého o 40 % oproti roku 2000. V následujících 10 až 15 letech tak developer plánuje postavit multifunkční městskou čtvrť plnou bydlení, práce, služeb a vybavenosti. „Projekt bude realizován podle všech požadavků na udržitelnost. Nechceme, aby naše děti na nás byli jednou naštvaní za to, co jsme jim tady nechali,“ uzavřel přednášku zástupce projektu Jan Růžička.