Kampaně o plýtvání jídlem mají výrazný efekt, ukázal výzkum

Brno - V rámci tříletého výzkumného projektu, který nyní skončil, zjišťovali vědci z Mendelovy univerzity množství vyhozených potravin v Brně. Důležitou součástí výzkumu byly i edukační kampaně o plýtvání jídlem a to, jak ovlivní chování spotřebitelů. Ukázalo se, že kampaně mají skutečně pozitivní vliv, který však s jejich koncem poměrně rychle vyprchává.

Plýtvání potravinami je závažným problémem celé západní společnosti. I proto výzkumníci z Mendelovy univerzity zkoumali obsahy odpadu devíti set brněnských domácností. Projekt, který probíhal poslední tři roky, také ukázal, že kampaně zaměřené na edukaci o plýtvání jídlem pomáhají omezit množství vyhozených potravin. Postupem času se však domácnosti vrací do zajetých kolejí, jakmile se o problematice přestane mluvit.

Projekt byl rozdělen na tři části. V prvním roce výzkumníci měřili množství potravinového odpadu v popelnicích, v druhém roce se k tomuto měření přidala osvětová kampaň Kup, co sníš. Třetí rok pak odborníci přestali na domácnosti působit a zjišťovali, jak se to projeví na množství vyhozených potravin.

„Zatímco v prvním roce vyhodil průměrný Brňan přes sedmatřicet kilogramů potravin, při působení edukačních kampaní v druhém roce se toto množství snížilo asi o čtyři kilogramy, tedy zhruba o jedenáct procent,“ uvedla vedoucí výzkumného projektu Lea Kubíčková. Data z třetího roku výzkumu se stále zpracovávají, ale už teď je patrné, že se objem vyhozeného jídla po konci kampaní opět zvýšil.

„Je zřejmé, že pokud se na domácnosti přestane působit, vrací se do zaběhaných kolejí. Z toho plyne, že musíme o problematice hovořit a na spotřebitele systematicky působit,“ prohlásila Kubíčková.

I pandemie měla vliv

Samotná kampaň se skládala z levnější a dražší části. „Levnější měla formu nálepek, letáků, plakátů, brožurek a příspěvků na sociálních sítích nebo v radničních listech. Ta dražší zahrnovala workshopy, diskuze, soutěže pro děti nebo edukační videa pro dospělé,“ vysvětlila spoluautorka projektu Lucie Veselá. Ukázalo se, že se rychleji projevila levnější kampaň, ale trvalejší vliv měla kampaň dražší.

Součástí výzkumu byla i dvě dotazníková šetření, ve kterých měli lidé mimo jiné odhadovat, kolik potravin ročně vyhodí. „Během pandemie domácnosti odhadovaly, že plýtvají více než před ní. Ani jeden ze dvou průměrných odhadů se však zdaleka neblížil tomu, kolik potravin reálně skončí v odpadu,“ řekla další ze spoluautorek výzkumu Martina Morávková.

Právě pandemie covidu-19 se projevila i na průběžných výsledcích výzkumu. „Například během lockdownů na jaře a na podzim 2020 se plýtvalo mnohem méně, než v jiných časových obdobích.“ uvedla Kubíčková.

I přesto, že výzkum nyní skončil, na něj už teď navazují další projekty. Například Karlova univerzita bude na základě výsledků vytvářet interaktivní vzdělávací materiály o plýtvání pro základní školy. Začal také mezioborový výzkum zaměřený na nakládání s potravinovým odpadem v souladu s principy cirkulární ekonomiky. „Z našich dat také čerpají města Praha, Hradec Králové nebo Jihomoravský kraj,“ doplnila Kubíčková.